ProAlt ve své tiskové správě (http://www.blisty.cz/2010/11/11/art55437.html) neuvedlo některé podstatné pasáže v Ústavě (článek 25 a 26), aby nevyšlo najevo, že ústava je jasná co se týče podmínek kdy zaníká mandát senátora.
Třeba následný výrok v tiskové zprávě je zavádějící: "Interpretací příslušných pasáží Ústavy je třeba dojít k tomu, že šestileté volební období, na které jsou senátoři voleni, sice nemůže být delší než 6 let, avšak může být kratší, tedy je zkráceno novými volbami, podobně jako se to zcela samozřejmě chápe v případě poslanců. "

Mandát senátora se nemůže zkrátit bez zákonného důvodu, které Ústava uvádí:
Článek 16, odstavec (2) první věta zní: "Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let."
Článek 25: "Mandát poslance nebo senátora zaniká
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22."

Mandát clena senát nelze zkrátit na kratší období, než šest let, pokud není naplněná jedná z podmínek v článku 25 ústavy, který specifikuje kdy mandát zaníká.

O nabytí mandátu senátora je taky Ústava poměrně jasná:
Článek 19, odstavec (3) ústavy sice zní: "Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením."
Vzhledem k tomu, že nově zvolený senátor nesložil slib nemůže však vykonávat svůj mandát dle článku 23 a 26 Ústavy.
Článek 23, odstavec 2: “Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní."
Článek 26: "Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy."

Viz dále: http://en.wikipedia.org/wiki/Lame_duck_(politics) pro popis fenoménu, když politici schvalují zákony po volbách.

Úsavní soud ve věci zkrácení volebního období Melčáka (konání nových voleb ad hoc ústavním zákonem loni) taky je poměrně jasný: "obcházení základních ústavních principů považuje Ústavní soud za neslučitelné s principem zákazu retroaktivity ve spojení s principy ochrany oprávněné důvěry občanů v právo a práva svobodně volit […] se znalostí podmínek utváření z voleb vzešlých demokratických orgánů veřejné moci, včetně znalosti jejich volebního období. Porušení uvedených ústavních principů plynoucích z čl. 1 odst. 1 Ústavy Ústavní soud považuje za zásah do podstatných náležitostí demokratického právního státu zakotvených v čl. 9 odst. 2 Ústavy."

Symbolismus akci zablokování senátu vyvolává bohužel asociace o zablokování fungování demokratického právního státu.
Podobné akce bohužel ve vnímání veřejnosti může přibližovat ProAlt k extremistickým hnutím.
Viz například následný výrok dnes od Jana Štětiny v senátu:
"Děkuji vám za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové, dobré ráno. Já bych jenom rád připomenul dílo jednoho vám všeobecně známého klasika. Jmenoval se Karel Marx. Napsal krátké dílko, které je dnes považováno především komunisty za to nejdůležitější, co napsal. Jmenuje se to Komunistický manifest. Mluvím, pane předsedo, stále k programu. To jen na vysvětlenou. Děkuji.
V tom Komunistickém manifestu Karel Marx vytyčil dva způsoby třídního boje. První způsob třídního boje nazýval „Oberme bohaté nejdříve o jejich prostředky". Dneska moderní politologové tomu říkají nucená solidarita. A druhý způsob třídního boje, který zdůraznil v závěru Komunistického manifestu, je „svých cílů můžeme dosáhnout pouze násilím". Já jsem si na ten Komunistický manifest vzpomněl dnes, když proti mně bylo použito hrubé fyzické násilí, když jsem chtěl vstoupit do Senátu, a když slyším naše kolegy ze sociální demokracie, že chtějí prosazovat princip nucené solidarity."
http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/180869.aspx

Dělat si starost o "vnímání veřejnosti" a vzápětí citovat Štětinu je buď pokus o břitký sarkasmus - nebo naprostá nestoudnost.

Je dojemný ten senátor Štětina, který je mementem mori z minulosti a je vidět, že zná a nezapomněl, komu sloužil ovšem samozřejmě z donucení.
Ti co nutí k solidaritě mají v senátu většinu a dva nezávislí za severočechy si stěžují k naší justici, to je senát s nynější téměř stovkou senátorů, ale ti no"noví" jsou ještě na cestě a mělo by platit, že po volbách senátoři zasednou až v novém složení. To je mimo jiné to, co ProAlt nenásilně říká a nejen ProAlt, ale i my, co jsme tam neměli možnost manifestovat.
Jo Štětina dostal pár facek?? Nebo , jak proti němu bylo použito fyzické násilí??

Senátor Štetina straší třídním bojem, ale ten už přece pravice a její kapitáloví loutkovodiči dávno zhora bojují. Třídní boj proti všemu neprivátnímu a rozkulačování dlouhodobého civilizačního úsilí je každodenním obrázkem dneška. Senátor Štetina straší principem nucené solidarity, ale co je nelegitimního na tom, když proti vyvlastňování společenského postavíme vyvlastňování privátního (v tom by levice neměla být defetistická). Měl jsem dnes tu pochybnou čest pasivně bránit senátorovi Štetinovi ve vstupu do Senátu. Jeho ostré lokty pravobijce cítím na svém těle ještě teď.

je založena na záměně solidarity s charitou a svobody s egoismem.
Solidarita v jakékoli konkrétní podobě (např. mezigenerační) je založena na solidaritě základní, tedy na společné odpovědnosti. Je tedy základem státu. Kdo odmítá solidaritu, resp. považuje ji za něco, co může být vnucováno, odmítá stát. -- Proč jsou ale potom Štětina a jemu podobní (např. Töpfer) senátory???