Výstižné. Václav Klaus nese největší díl odpovědnosti za náš dnešní marasmus. Nic nepřeženu, když řeknu, že svět podle Klause v současné společnosti zanechal možná hlubší stopy než myšlení Václava Havla - bohužel. Zejména ostentativní chválou zištnosti, systematickým vysmíváním a shazováním hodnot nesobeckosti a ochoty pracovat pro druhé. Připomínám obohacení politického slovníku o pohrdlivé pojmy „humanrightismus“ a „NGOismus“, shazující a urážlivé označení funkce veřejného ochránce práv jako „trafika“.
Je však třeba také říci, že Václav Klaus je velmi schopným technologem moci, který nemá žádného silného politického protivníka. Je iluzí si myslet, že jako prezident nedělá politiku. Je politický člověk každým coulem. Jeho političtí oponenti mu však nejsou schopni vzdorovat. A zůstávají o několik koňských délek za ním. Je to ještě horší. Vůbec mu nekladou odpor. Vyklidili pole a nejdou s ním do žádných střetů, takže otesánek bobtná a bere si stále víc. Václav Klaus nastoluje témata, přitahuje pozornost, prostě určuje agendu. Je dobré si připomenout, že Jiří Paroubek před volbami v roce 2006 vytáhl sociální demokracii z velmi nízkých čísel k slušnému výsledku právě proto, že byl schopen, tehdy nový a neokoukaný a médii ještě tolerovaný, několikrát výrazně a statečně čelit Václavu Klausovi.
Sociální demokracie se v těchto volbách musí utkat i s Václavem Klausem, nejen s ODS. Nikdo jiný to udělat nemůže. Je totiž jeho jediným opravdu přirozeným oponentem. Nelze očekávat, že Klause do přijatelných mezí vykážou média. Je to politický úkol, musí se ho chopit politici. Média mohou napomoci, ale utkat se s Klausem musí politická síla. Jen ta může významně snížit jeho škodlivý vliv na společnost. Je iluzí si myslet, že je ve Václavu Klausovi možné hledat částečného spojence proti ODS. To, že sociální demokracie v říjnovém dobrodružství ve věci Lisabonské smlouvy de facto rezignovala a nehájila důsledně smlouvu proti prezidentovu neústavnímu, absurdnímu a populistickému požadavku, byla zásadní chyba. Každou chybu lze napravit, v politice není nic definitivního, ale musí se o chybě vědět, a musí být jako chyba uznána. Pokud sociální demokracie bude bojovat jen proti ODS a před střety s Klausem, ideovým otcem ODS, bude uhýbat, neporazí ani ODS.