Klausův skutečný novoroční projev nepřinesl žádné překvapení. Prezident konstatoval, že v minulém roce nastala ekonomická krize, že padla „labilní vláda Mirka Topolánka", a že „za statisticky zprůměrovanými čísly se odehrávají velmi různorodé lidské životy.“ Připomněl, že rok 2010 bude rokem volebním, protože nás čekají volby do Sněmovny, Senátu a místních zastupitelstev. Myslí si, že by měla začít odeznívat ekonomická krize.

Kromě toho ale dal najevo, že se stále drží svých neoliberálních názorů, které svět právě po ekonomické krizi opouští. „Občané nebudou chtít, aby jim byly zvyšovány daně (což je rozumné, protože se tím krátkodobě nic neřeší a dlouhodobě to jen škodí), ale nebudou se chtít omezovat v tom, co od státu dostávají." Titíž občané by nicméně měli podle Klause ve volbách tento hlavolam nějak vyřešit.

Klaus také kritizoval snahu dívat se na věci z dlouhodobé perspektivy. „Stalo se jistou módou utíkat do budoucnosti a zabývat se rokem 2050 či dokonce rokem 2100. Někteří politici se spoléhají na to, že účty za jejich dnešní chování, za jejich fantazírování a nerealistické sliby nebudou ke splácení předloženy jim," uvedl Klaus s tím, že „co bude za sto let, nechme spisovatelům sci-fi literatury.“ Ve zřejmé polemice s východisky ekologických hnutí prohlásil: „Nežijeme z jakékoli benevolence minulých generací a zatím nic nedlužíme generacím budoucím."

Ještě explicitněji se proti ekologům vymezil výrokem: „Odmítejme uměle vytvářenou hysterii těch, kteří se nám snaží vnucovat, že je třeba zastavit ekonomický růst a společenský pokrok." Klaus si myslí, že v současnosti není možné odhadnout, zda vzhledem k technologickému pokroku budeme potřebovat přírodní zdroje, kterými ekologové doporučují šetřit.

Jeho projev zároveň obsahoval určité rozpory. Na jednu stranu občanům doporučil, aby si od nikoho nenechali radit a řídili se intuicí a vlastními zájmy: „Nenechme si od nikoho přikazovat, co máme dělat. Věřme své vlastní intuici, svým přirozeným zájmům a motivům, a podle nich jednejme." Na druhou stranu sám v projevu radil, že se mají starat o to, co jim přísluší, a nezabývat se vzdálenou budoucností. Vedle zpochybnění nutnosti šetřit přírodními zdroji zase uvedl, že „šetřit je absolutní povinností každého."

Receptem na zlepšení ekonomické krize, vyprázdněnosti politiky a na dobrou náladu je podle Klause společná řeč, vzájemný respekt a porozumění. Žádný výčet nepřátel naší svobody a demokracie jeho projev tedy tentokrát neobsahoval.