Na Silvestra odpoledne mi zavolal náš šéfredaktor a sdělil mi, stejně jako některým dalším redaktorům Deníku Referendum, že má takový nápad. Poskládat z výroků a projevů prezidenta Václava Klause jeho fiktivní novoroční projev a vrznout ho na stránky Deníku jako „sólokapra“. Trochu nejistě se zeptal, co na to říkám, a já okamžitě a nadšeně souhlasil. Jsem totiž pro každou špatnost, je-li veselá, a hlavně směřuje-li principiálně proti mocenské nadutosti a sebestřednosti, jíž je obzvláště náš zábavný prezident proslulý už nejen u nás.

Nakonec proč trochu neokopat kotníky jednoho klauna, který je klaunský už tím, jak se stylizuje do podoby jakéhosi monarchy, pro něhož už není závazná ani česká Ústava, ač žádným monarchou není. Je a byl jen jedním z českých politických šikulů, pravda, v běžné české úrovni přece jen nadprůměrným, kteří by za to, co v této zemi napáchali a páchají, patřili spíš za mříže, než na Hrad. A o tom, že toho Václav Klaus napáchal až běda, i přes ztrátu paměti značné části české veřejnosti a nejednou i ztrátu paměti jeho, nemůže být pochyb.