V úterý začne druhý týden schůze Poslanecké sněmovny, v pátek by pak měla definitivně skončit. Poslanci by tak do konce týdne měli rozhodnout o novele zákona o dani z přidané hodnoty, kterou jim před časem vrátil Senát, projednat tři předlohy, které mají regulovat hazard, novelu občanského zákoníku, která řeší některé otázky nájemního bydlení, nebo návrh zákona, který by uznal protikomunistický odboj.

Senát vrátil novelu týkající se DPH s některými pozměňovacími návrhy. Senátoři navrhují změnit především podmínky, za jakých může plátce daně uplatnit její odpočet, a dále napravit jeden legislativně technický nedostatek.

Novela měla původně změnit systém odvádění daně tak, že plátce by si mohl započíst zaplacenou daň až v okamžiku, kdy dostane daňový doklad. Pokud by například dostal zboží 31. prosince, ale daňový doklad až 5. ledna následujícího roku, musel by odpočet uplatňovat až v aktuálním zdaňovacím období, tedy v lednu, případně prvním čtvrtletí.

Pokud bude nicméně schválen senátní pozměňovací návrh, bude se odpočet vztahovat k období, v němž se transakce odehrála. V uvedeném případě by se tedy daň vztahovala k prosincovému období, případně k poslednímu čtvrtletí roku.

Norma také zavádí princip ručení za nezaplacenou daň. To se týká situací, kdy kupující odebere zboží, zaplatí za něj sjednanou cenu včetně daně, ale prodávající už ji neodvede státu. Na kupujícího dopadne povinnost ručit za daň v případě, kdy předem věděl, že prodejce daň státu neodvede. Tato novinka má pomoci v boji proti daňovým únikům.

Tři novely zákona o loteriích

Poslance také čeká rozhodnutí o třech novelách zákona o loteriích. Nejvíce šancí na schválení má vládní předloha. Ta počítá s tím, že by obce mohly samy rozhodnout, na kterých místech a ve který čas by se neměly provozovat i dosud neregulované druhy hazardu.

Týká se to například sázkových her v kasinu nebo takzvaných videoloterijních terminálů (VLT). Podle současné právní úpravy mohou obce totiž regulovat pouze provozování výherních hracích přístrojů.

Jakmile by návrh začal platit a obce vydaly vyhlášky o regulaci VLT, podnikatelé by měli pět let na to, aby provozování tohoto druhu hazardu ukončili. Podle ministerstva financí lze tuto lhůtu považovat za dostatečnou z pohledu principu ochrany investic a legitimního očekávání.

Obdobné je i znění druhé z předložených novel, kterou navrhlo pražské zastupitelstvo. Představitelé města chtějí narovnat pravidla pro provozování výherních hracích automatů a VLT.

Zcela odlišná je pak ale novela předložená poslanci opoziční ČSSD. Tato norma počítá s tím, že každý provozovatel loterií by musel odvádět 22 procent z výtěžku na veřejně prospěšné účely. Z této sumy by pak pětinu dostalo ministerstvo školství na podporu sportu.

Novela také definuje typy právnických osob, kterým může provozovatel loterie výtěžek odvádět. Mají to být jen obce, kraje nebo neziskové organizace. Mezi nimi ale nesmějí být neziskové organizace, které zřídila loterijní firma nebo její akcionář.

Podle experta na legislativní rámec regulace hazardu a předsedy občanského sdružení Brnění Matěje Hollana by skutečně smysluplnou novelou byla taková, která by dostala tento nebezpečný druh podnikání z ulic.

„Dát pravomoc pouze obcím a jako Pilát si ,umýt ruce' je od zákonodárců nezodpovědné. Po republice je množství zkorumpovaných radnic a obyvatelé těchto měst by tak nadále byli obětí svých lokálních politiků,“ uvedl Hollan pro Deník Referendum.

Stát, který má zajišťovat plošné zdraví či ochranu majetku, musí podle Hollana tyto formy hazardu zredukovat sám a centrálně a automaty a terminály v hospodách či hernách plošně zakázat. „Minulý rok se senátoři a poslanci holedbali, že je potřeba vytvořit zcela nový a účinný zákon o loteriích, nikoliv dílčí novely,“ doplnil Hollan.

Protikomunistický odboj

O uznání protikomunistického odboje bude sněmovna jednat ve středu, ale teprve v prvním čtení. Předlohu podali poslanci koalice potom, co Senát stáhl z dolní komory svou předlohu, která byla totožná. Stalo se tak po podzimních volbách, kdy v horní komoře získala převahu levice.

Návrh zákona uvádí, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Účastníci třetího odboje by mohli získat postavení válečných veteránů s nárokem na některé nepeněžní výhody, například ve zdravotní péči.

Vládní koalice chce zákon o protikomunistickém odboji prosadit navzdory mnoha kritickým hlasům. Například podle historiků specializujících se na nejnovější dějiny je aktuální návrh tematického zákona zmatečný ve vymezování účastníků protikomunistického odboje, zavádějící při klasifikaci jejich aktivit a zvláště nedůsledný ve formě navržené satisfakce.

Podle jejich analýzy by žádný zákon neměl určovat například rozdíl mezi protikomunistickým odbojem a odporem. S uznáním protikomunistického odboje nesouhlasí taktéž novinář Petr Uhl, který byl sám za nenásilný protikomunistický odpor devět let vězněn.

„Protikomunistický odboj neexistoval. Oficiální nebo jednotné uznání odporu či odboje, zejména pak zákonem, je právní nesmysl. A je to cesta k nějakému novému totalitarismu,“ uvedl Petr Uhl před časem pro Deník Referendum.

Podle filosofa Erazima Koháka pak každá legitimizace násilí v míru ohrožuje právní základ občanského soužití. Proto zákon pečlivě omezuje i násilí v sebeobraně slovem „přiměřené".

„O odboji bychom mohli hovořit, kdyby tehdy vypukla válka a takové akce představovaly pokus o posílení úsilí druhé strany, ne však v míru. Legitimizovat násilí zpětně s odvoláním na politické přesvědčení nepovažuji za slučitelné s demokratickým soužitím,“ uvedl pro Deník Referendum Kohák.

Změny v nájemním bydlení po skončení deregulace

Poslanecká sněmovna by tento týden měla také rozhodnout o novele občanského zákoníku, která upravuje oblast nájemního bydlení po skončení deregulace. Výši nájemného v místě a čase obvyklém by měly nově určovat soudy.

Přihlížet by přitom měly k cenovým mapám, které připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. S loňským rokem skončila regulace nájemného přibližně pro 400 tisíc bytů v České republice. Ve většině krajských měst, velkých městech Středočeského kraje a v Praze to bude k 31. prosinci 2012.

K novele bylo předloženo několik pozměňujících návrhů. Například ústavně-právní výbor navrhl, aby nájemníci měli dvouměsíční lhůtu na to, aby souhlasili s návrhem majitele na zvýšení nájemného. Pokud by v této době pronajímatel neobdržel odpověď, mohl by se do tří měsíců obrátit na soud, aby výši nájmu určil. Ve vládní předloze žádné lhůty nejsou.

Výbor pro veřejnou správu pak doporučil provést v předloze změnu v sociální klauzuli. Novela totiž také omezuje přechod nájmu na dědice po smrti nájemníka na dva roky. Během této doby musí nový nájemce vyřešit svou bytovou situaci novou dohodou s pronajímatelem nebo změnou bydlení. Sociální klauzule ale vyjímá z dvouletého omezení osoby starší 75 let a nezletilé. Výbor chce, aby byl věk snížen na 70 let.

Vládní předloha dále mimo jiné stanovuje nájemci povinnost hlásit počet lidí v bytě a více údajů o nich. Pronajímatel by měl právo požadovat, aby v bytě žil jen počet osob přiměřený jeho velikosti. Prakticky by měly být zrušeny služební byty.

Nízkoemisní zóny a úřady práce

Poslanci rozhodnou také o novele, podle které by mohla města zřizovat zóny se zákazem vjezdu pro neekologická vozidla. V případě smogu by řidiči jezdili zadarmo po dálničních obchvatech.

Poslanecká sněmovna bude dále projednávat velkou reorganizaci úřadů práce. O změnách ve struktuře úřadů práce rozhodnou poslanci v úterý.

Podle novely předložené koaličními poslanci by místo 77 samostatných úřadů práce s 250 pracovišti zaměřenými na zaměstnanost a zhruba 400 pobočkami státní sociální podpory vzniklo generální ředitelství. Mělo by 14 krajských poboček a kontaktní pracoviště v 226 pověřených obcích.

Senát předlohu zamítl se zdůvodněním, že nové členění úřadu by vzdálilo služby lidem; norma prý navíc obsahuje řadu chyb. Očekává se však, že koalice ve sněmovně veto horní komory přehlasuje.

Novela volebního zákona

Poslanci nakonec začnou tento týden jednat o senátním návrhu na změnu volebního zákona, podle kterého by lidé mohli při sněmovních volbách využít až šest přednostních hlasů pro kandidáty místo nynějších čtyř.

Novela má podle senátorů dát voličům větší možnost zasáhnout do personálního složení sněmovny a motivovat je tak k větší volební účasti. Ostatně už v loňských parlamentních volbách občané masivně využívali preferenčního hlasování. Mandáty obhájilo pouze 86 poslanců, zatímco v roce 2006 to bylo 115 poslanců.

Únorová schůze začala minulé úterý a měla by skončit v pátek.