Středeční jednání vlády patří zejména návrhům ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), který předložil kolegům k posouzení pět novel zákonů. Mimo běžnou agendu vláda uzavře i spor o výběrovou komisi na policejního prezidenta. Premiér Petr Nečas (ODS) a ministr vnitra Radek John (VV) se v úterý dohodli, že jejich legislativci ve středu v průběhu zasedání kabinetu posoudí zákonnost zpochybňovaných aspektů řízení.

Novinářský náhubek vláda uvolnila

Mezi Pospíšilovy návrhy, které vláda již přijala, patří změkčení takzvaného náhubkového zákona. Novináři by podle něj měli mít v budoucnosti možnost zveřejňovat informace z trestních řízení, pokud se týkají například korupce politiků či jiných státních funkcionářů.

Podle novely trestního řádu by pak mohly dostat oběti násilných trestných činů v budoucnu možnost požadovat již v trestním řízení náhradu morální a nemajetkové újmy. Podle Pospíšila by norma měla posílit práva obětí, které se budou moci s následky na nich spáchaného činu vyrovnat mnohem rychleji než v současnosti.

Změny navržené Pospíšilem a vládou schválené se týkají také insolvenčního zákona. „Jedná se sice o novelu, která není příliš rozsáhlá, ale je velmi důležitá, protože řeší vztahy mezi věřiteli a dává věřitelům právo popírat pohledávky jiných věřitelů," uvedl k tomu Pospíšil.

Autoři předlohy nešli podle advokáta Jiřího Markvarta cestou návratu do stavu podle starého zákona o konkursu a vyrovnání. „Popírající věřitelé budou muset splnit řadu povinností, které by měly bránit zneužívání tohoto práva k účelovým manipulacím," sdělil ČTK specialista na finanční právo advokátní kanceláře Ambruz & Dark.

„Další významnou změnou je změkčení kontroverzního ustanovení o pokutě. Tu museli platit věřitelé, kteří nadhodnotili svou přihlášenou pohledávku nebo hodnotu jejího zajištění. Nově již postih nebude automatický, rozhodne insolvenční správce a soud," doplnil Markvart.

Ministři dále posoudí strategii boje proti drogám v letošním a příštím roce a návrh na jmenování rektorky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Protikomunistický odboj schválen, podle historiků je sporný

Vláda také podpořila návrh zákona o protikomunistickém odboji, který předložila skupina koaličních poslanců. Téměř totožný návrh už jednou předložil Senát. Po volbách, které vyhrála levice, jej ale stáhl zpět. Koaliční strany ihned oznámily, že předloží návrh znovu, potvrzení legitimity protikomunistického odboje a odporu formou zákona je podle nich potřebné k důslednému vyrovnání se s komunistickým režimem.

Účastníci třetího odboje by tak mohli získat postavení válečných veteránů, přestože nebojovali jako vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé nepeněžní výhody, například ve zdravotní péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě kladného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů.

Výhrady k zákonu měli jak historikové, tak někteří politici. Namítají, že protikomunistická odbojová činnost je těžko definovatelná. Jedná se především o upřesnění definic jako „aktivní účast“, „mimořádně záslužný čin“ či „ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj“.

Podle návrhu by bojovníci proti komunismu měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu.

Pětačtyřicet historiků zaslalo vládě již na začátku prosince své stanovisko, v němž kritizují především byrokratické rozdělování odpůrců komunismu na odbojáře a pouhé účastníky odporu. Takové rozlišování je podle historiků krajně mechanické, což může vést k různým nespravedlnostem a absurditám.

„Návrh zákona pracuje s příliš velkou řadou sporných pojmů i vágních a diskutabilních kritérií. Mezi nejvíce neujasněné patří v návrhu zákona klíčové termíny „odpor“ a „odboj“ proti komunismu,“ myslí si historici, podle kterých je tato pojmová neujasněnost nezodpovědná již proto, že státem uznaní účastníci odboje mají právo na jisté sociální výhody, zatímco účastníci odporu nikoli.

Stanovisko historiků, které podepsali např. ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie Vít Vlnas nebo Vilém Prečan či Milan Znoj, dále kritizuje to, že „zákon nepřiznává status účastníků odporu či odboje proti komunistickému režimu všem osobám, které se na nich skutečně podílely, ale naopak některé z nich apriorně vylučuje. Na něco takového má stát samozřejmě právo, ale neměl by přitom falsifikovat minulost,“ pozastavují se autoři.

Vláda pokračuje ve svém jednání.