Za krajně nedomyšlený považuje reprezentativní skupina historiků specializujících se na nejnovější dějiny senátní návrh zákona o protikomunistickém odboji. Ve svém stanovisku uvedli, že ve stávající podobě zákon budí dojem moralistní hry, a proto pochybují o jeho účelu.

„Přestože oceňujeme snahu politické reprezentace „vyzdvihnout a trvale připomínat význam a odkaz účastníků protikomunistického odboje a odporu“, senátní návrh zákona, jenž si klade za cíl tuto problematiku řešit, je podle našeho mínění krajně nedomyšlený,“ píše se ve stanovisku historiků.

Podle jejich názoru se nedomyšlenost senátního návrhu zákona týká zmatečného způsobu vymezení účastníků protikomunistického odboje, těžko přijatelné klasifikace jejich aktivit a především nedostatečné formy navržené satisfakce.

„Protože předloha zákona neprošla širší odbornou diskusí, chceme tímto stanoviskem upozornit na řadu potíží, které by jeho přijetí s vysokou pravděpodobností způsobilo,“ píší v úvodu svého textu. 

Tvůrci zákona v čele s bývalým místopředsedou horní komory Jiřím Liškou z ODS podobným námitkám, s nimiž nyní přišli historici, čelili během jeho tříleté přípravy.

Liška zdůraznil, že zákon byl zamýšlen jako morální ocenění těch, kteří se s nasazením života i majetku aktivně stavěli proti komunismu ve jménu hodnoty svobody a demokracie. O normu jako morální satisfakci usiluje Konfederace politických vězňů, podobný zákon byl přijat na Slovensku.

Senátní předloha počítá s tím, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě kladného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů. Účastníci třetího odboje by tak mohli získat postavení válečných veteránů, přestože nebojovali jako vojáci.

Vláda upozornila na některé nejasnosti zákona, které by mohly ztížit vydávání osvědčení. Odstranit by je měla podle kabinetu Sněmovna. Levicoví zákonodárci označili předlohu za další pokus o politický výklad dějin.

Pojmová neujasněnost

Historici kritizují především byrokratické rozdělování odpůrců komunismu na odbojáře a pouhé účastníky odporu. Takové rozlišování je podle historiků krajně mechanické, což může vést k různým nespravedlnostem a absurditám.

„Návrh zákona pracuje s příliš velkou řadou sporných pojmů i vágních a diskutabilních kritérií. Mezi nejvíce neujasněné patří v návrhu zákona klíčové termíny „odpor“ a „odboj“ proti komunismu,“ myslí si signatáři dokumentu, podle kterých je tato pojmová neujasněnost nezodpovědná již proto, že státem uznaní účastníci odboje mají právo na jisté sociální výhody, zatímco účastníci odporu nikoli.