Na středečním jednání Senátu odůvodňoval nezbytnost přijetí zákona o protikomunistickém odboji místopředseda Senátu a jeden z jeho předkladatelů Jiří Liška (ODS). Podle něj a dalších navrhovatelů se jedná o prosté ocenění zásluh těch, kteří aktivně vystupovali proti komunistickému režimu, nikoli o výklad dějin, jak tvrdí odpůrci přijetí zákona.

V preambuli návrhu se praví: „Parlament České republiky, jsa veden vůlí vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období komunistické totalitní moci s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie, jsa odhodlán trvale připomínat ideály vlastenectví, cti, statečnosti a sebeobětování dalším generacím, vyslovuje hlubokou lítost nad nevinnými oběťmi teroru komunistického režimu a vycházeje ze zásad, které vtělil do zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, se usnesl na tomto zákoně…“

Během středečního jednání se pro zamítnutí návrhu vyslovilo několik senátorů. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) zdůraznil, že nemá nic proti motivům jeho předkladatelů, ovšem konstatoval: „Zákony, které hodnotí minulost, ji chtě nechtě vykládají.“

Pithart tím upozorňoval na skutečnost, že o tom, kdo bude hoden uznání coby účastník třetího odboje, budou rozhodovat úředníci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na základě pochybných dokumentů Státní bezpečnosti. Uvedl příklad několika takto koncipovaných zákonů přijatých v minulosti jak u nás, tak například ve Francii, které v sobě zakotvily nepřípustné retrospektivní hodnocení minulosti.

V této souvislosti Petr Pithart řekl: „Hlasoval jsem pro zřízení ÚSTR a hluboce toho dnes lituji.“ Podle jeho mínění tento ústav vede neutuchající boje, které ústav polarizují, vyvolává nekonečné mediální polemiky a jeho existence potvrdila obavy, že státnímu úřadu nemá být dáno právo vykládat minulost.

Pithart také upozornil na absurditu ustanovení, podle kterého je z možnosti získat glejt účastníka třetího odboje vyňat ten, kdo byl členem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska. Jedinou výjimku tvoří ti, kteří byli členy těchto stran pouze v období od 1. ledna 1968 do 1. května 1969. A pak ještě ti, kteří prokážou, že více bojovali proti komunismu než coby členové KSČ působili na jeho straně.