Ústav pro studium totalitních režimů prošel poslední dobou hlubokými otřesy. Rozruch kolem jmenování nového ředitele Jiřího Pernese ještě neutichl a už byl Pernes odvolán. Mezitím ÚSTR vyvolal další vlnu pochybností aférou s údajně skartovaným svazkem Jiřího Dienstbiera, s níž před volbami přišel Český rozhlas.

Ze všeho nejvíc byl ÚSTR v minulosti kritizován za podléhání ideologickým tlakům. „Někteří lidé z ODS si přivlastňují ÚSTR jako svou doménu, div ne vlastnictví; naposledy p. poslanec Marek Benda, který se nejvíc ze všeho vzrušoval tím, že vedení jeho strany nevědělo předem nic o tom, že se Jiří Pernes může stát ředitelem,“ napsal ve svém otevřeném dopisu historik a člen vědecké rady ústavu Vilém Prečan.

Obvyklou tradicí bylo také vzájemné zaštiťování akcí. Bývalý ředitel Žáček svojí přítomností například posvětil kontroverzní vyznamenání bratrů Mašínů, pro něž se rozhodl Mirek Topolánek. Topolánek na oplátku asistoval při několika vědeckých akcí ÚSTR.

„Například jinak myslím velmi dobře připravená konference k roku 1989 byla devalvována proslovem pana Topolánka, při němž politika jednoznačně překryla odbornost,“ řekl Deníku Referendum zdroj z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vedle celé řady akademiků se k samotnému vzniku ústavu i způsobu jeho práce vyjadřovali nejkritičtěji sociální demokraté. Vzhledem k předpokládanému vítězství sociálních demokratů v květnových volbách se proto nabízí otázka, jak s ústavem naloží. Ti o tom ale podle svých slov zatím příliš jasno nemají. „Popravdě řečeno, nedokážu v tuto chvíli říci, jak bychom s ústavem naložili,“ řekl Deníku Referendum místopředseda strany Lubomír Zaorálek.

Jeho kolega Jiří Havel ale naznačil, že by prostředky na bádání mohly v budoucnu jít mimo ústav: „Osobně si myslím, že výzkum by měl pokračovat i nadále, ale na odpovídající akademické úrovni. Souhlasím s přísunem peněz na zkoumání naší minulosti, ale finance by mohly jít třeba přes Akademii věd. Nebylo nutné vytvářet takto ideologicky předpojatou instituci."

Podle novináře Patrika Eichlera, jenž se problematice ÚSTR dlouhodobě věnuje, budou mít socialisté možností více. První možností je ústav zcela zrušit. To se však alespoň krátce po volbách očekávat nedá. Navíc prvotní vlna averze, kterou mnozí členové ČSSD cítili při vzniku ústavu, již z části opadla.

„Za další praktickou možnost považuji, že by se ústav čistě specializoval na problematiku státní bezpečnosti. Nebo se naopak zcela soustředil se na svoji vzdělávací funkci. To je totiž nyní také jedno z poslání ÚSTR ale je zatím hodně přehlíženo,“ říká Patrik Eichler.

Nový ředitel Jiří Pernes pak ve svém projektu představil vizi, podle níž chtěl z ústavu udělat primárně odbornou vědeckou instituci. To ovšem může být běh na dlouhou trať, jelikož si ústav zatím nedokázal zjednat respekt mezi odborníky a vybudovat si pověst respektované vědecké instituce. Přestože měl výraznou finanční podporu nesrovnatelnou například s Akademií věd, úroveň jeho publikační činnosti zaostávala.

„Jako vědecká instituce s Ústavem soudobých dějin nemůže soupeřit ani v množství publikovaných monografií, ani v interpretační otevřenosti, jež právě byla u ÚSTR minimální,“ řekl Deníku Referendum Michal Pullmann z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Zřejmě i kvůli osobní animozitě mezi Pavlem Žáčkem a ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřichem Tůmou byla jakákoli spolupráce mezi institucemi téměř nemožná. „Již dříve zde byly mnohé návrhy na spolupráci s Akademií věd i s časopisem Soudobé dějiny, ale tehdy to bylo shozeno ze stolu. Jiří Pernes naopak na prvních schůzích apeloval na spolupráci s ostatními institucemi a na propojování projektů,“ uvedl zdroj Deníku Referendum.

Podle Michala Pullmanna záleží na tom, zda se ústav skutečně rozhodne stát hlavně vědeckým pracovištěm. „Záleží hodně na celkové koncepci, pokud hodlá mít ústav primárně vědecké ambice, tak bude spolupráce s ostatními pracovišti nezbytná stejně jako organizování interpretačně otevřených vědeckých konferencí,“ myslí si Pullmann.

Jiří Pernes si byl neutěšené situace zjevně vědom. V ústavu má pouze deset procent zaměstnanců magisterské nebo vyšší vzdělání, což je u vědecké instituce silně nedostačující. Proto již dříve uvedl, že hodlá zvýšit počet zkušených historiků. Jako o ideálu hovořil o třicetiletých docentech. Tímto způsobem by se měly zkvalitnit i výstupy bádání.

Nový přechodný ředitel Hazdra na Pernese hodlá dle svých slov ve všem podstatném navazovat. Ale zda to bude stačit, je zatím těžké říct. Patrik Eichler vyslovil obavu, zda se mu ústav v čase kolem voleb nerozpadne pod rukama.

A Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro Deník Referendum pořízeném ještě před odvoláním Jiřího Pernese na otázku, zda by nebylo lepším ústav zrušit, odpověděl výmluvně: „Je pravda, že než obtížně opravovat špatně postavený dům, je někdy lehčí ho postavit znova." Zaorálek také uvedl, že o budoucnosti ústavu by sociální demokraté rozhodovali po poradě s odborníky v Ústavu pro soudobé dějiny. 

Další informace:

USTRCRi.cz Koncepce Jiřího Pernese