Koalice ve středu ve Sněmovně protlačila plán armádních misí na další dva roky, zejména navýšení vojáků té afghánské. V Senátu návrh podpořili i někteří senátoři ČSSD. „Mise je nelegitimní," tvrdí ale bývalá mluvčí Ne základnám.
Česká armáda bude moci vyslat příští rok do Afghánistánu asi o dvě stovky vojáků víc než letos. V zemi jich bude moci působit až 720, o rok později o 80 méně. Součástí mise má být i dopravní letoun CASA. Vojáci se naopak postupně stáhnou z balkánského Kosova.
Předpokládá to vládní plán armádních misí pro další dva roky, který ve středu schválila po dvouhodinové debatě navzdory kritice opozice Poslanecká sněmovna. Senát návrh podpořil už minulý týden.
„Vycházíme ze zahraničněpolitických zájmů České republiky," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra z ODS. Plán je podle něho výrazem zodpovědnosti vůči bezpečnosti ČR a spojenců.
Podle Vondry rozhodnutí schválit mandát na dva roky s výhledem na rok třetí posílí autoritu ČR v zahraničí. „A na druhé straně dá jistotu armádě, pokud jde o plánování operací," zdůraznil pak na tiskové konferenci. Jde podle něj o věc „elementárně zodpovědného přístupu vůči těm, kdo jsou v první linii obrany, bezpečnosti naší i našich spojenců". Podle Vondry je to důležité i pro domácí situaci, kde by se už neměly opakovat „politické kšeftíky", které provázely schvalování misí například v roce 2008.
Opozice ve sněmovně kritizovala zvýšení afghánského kontingentu. „Česká republika se nemusí stydět za rozsah současného zapojení," uvedl sociální demokrat Antonín Seďa. Jeho stranický kolega Jan Hamáček si postěžoval, že koalice návrh neprojednala s opozicí a rezignovala na politické řešení situace v Afghánistánu. Podle Alexandra Černého z KSČM nelze proti terorismu bojovat vojenskými prostředky. „Spojenci vystupují v Afghánistánu jako novodobí kolonizátoři," soudí.
Navyšování kontingentu odmítla i někdejší mluvčí hnutí Ne základnám Jana Glivická. „Posilujeme naši účast v naprosto nelegitimním vojenském tažení, shodou okolností nedlouho poté, co zveřejněné tajné dokumenty na serveru WikiLeaks ukazují mimo jiné, že počty civilních obětí této války jsou mnohem vyšší, než se kdy přiznávalo," uvedla pro Deník Referendum Glivická.
Kromě toho rychlé hlasování „starého” Senátu ve chvíli, kdy už jsou zvoleni noví senátoři, jen připomíná snahu někdejší vládní koalice protlačit i smlouvy o radaru přes starý Senát. Tehdy k tomu také díky protestům nedošlo.
Armáda se chce v Afghánistánu soustředit na čtyři priority. V rámci provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru se bude podílet na obnově země. V provincii Vardak má být posílen výcvik místní armády a policie. Pokračovat bude také nasazení vrtulníkové jednotky, protichemických specialistů a meteorologů na letišti v Kábulu. V Afghánistánu má být v příštích letech nasazen i dopravní letoun C-295M CASA, okolo jejichž pořízení panují pochybnosti a Česko čelí žalobě Evropské komise.
Vojáci pro příští rok opět počítají s vysláním prostějovské jednotky speciálních sil, tentokrát však pod hlavičkou mise ISAF. Elitní 601. skupina v minulých letech v Afghánistánu bojovala v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda vedené Spojenými státy.
V Kosovu bude moci být příští rok stejně jako letos až 550 vojáků, armáda ale počet nevyužije. Už nyní je v Kosovu 90 lidí, do příštího léta by jich tam mělo sloužit asi šest desítek. V ČR bude připraven k případnému nasazení prapor operačních zásob. V roce 2012 se počítá s kontingentem do 15 vojáků. "Problémy současného Kosova jsou už primárně nevojenského charakteru. Ale zdůrazňuji, z Kosova neutíkáme," uvedl Vondra.
V roce 2012 pak armáda plánuje opětovné zapojení českých stíhaček do společné alianční ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí, tedy Litvy, Estonska a Lotyšska. Piloti s letouny Jas-39 Gripen tuto misi už absolvovali loni.
Na druhé straně Talibán vládl barbarsky a nelidsky, a kdyby šlo jen o svržení jeho režimu, dalo by se to brát i tak, že USA konečně po letech zkusily napravit, že tu bandu fanatických tmářů a bezohledných hrdlořezů přivedly v rámci soupeření se Sovětským svazem k moci.
Bohužel na třetí straně zůstávají Afghánistán a Afghánci jaksi stranou zájmu kohokoliv, kdo má jakoukoliv moc, o nějaký slušný režim v Afghánistánu a slušný život Afghánců zřejmě nikomu doopravdy nejde. Okupační vojska udržují u moci zkorumpovanou vládu a jejich počínání připravuje půdu pro návrat Talibánu k moci.
Na základě toho mála, co jsem o afghánské kultuře a historii pochytil, soudím, že řešení tamní situace by mělo spočívat v jednání s jednotlivými kmenovými vůdci, zprostředkování jejich vzájemných dohod a ustavení afghánské vlády takto zdola. Pokud vím, nikdo se o nic takového nesnaží, nejspíš proto, že by to bylo moc práce, a hlavně výsledná vláda by byla příliš afghánská -- příliš samostatná a příliš málo manipulovatelná.
U nás bychom mohli oslabit Talibán legalizací drog -- kdybychom prodávali v lékárnách heroin domácí výroby, afghánská narkomafie by ztratila odbyt. A když už máme ty vojáky a poradce v Afghánistánu, možná by tam mohli zavést výrobu mlýnků na mák a naučit Afghánce péct makové buchty, koláče a závin. Když se mák nechá dozrát, nezíská se z něj tolik opia jako z nezralých makovic.
Se Spojenými státy mnoho nezmůžeme, to je moc velký kolos, ale možná by trochu pomohlo kamarádit víc s jejich prezidentem než s jejich zbrojaři. A soustředit se na pořádnou evropskou politiku, místo abychom se soustavně po straně paktovali s USA.