Vláda na svém středečním jednání souhlasila s návrhem ministerstva obrany na podobu armádních zahraničních misí do roku 2013. Příští rok má v Afghánistánu sloužit až 720 vojáků, v roce 2012 až 640, hlavně v provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v Lógaru.

Vojáci se naopak postupně stáhnou z balkánského Kosova, informoval premiér Petr Nečas. V roce 2012 by se měli čeští piloti se stíhačkami vrátit k ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí. V příštím roce by podle ministra obrany Alexandra Vondry měly mise vyjít na necelé dvě miliardy korun.

„Jednoznačně se přihlašujeme ke své spojenecké odpovědnosti," poznamenal předseda vlády. Návrh podoby misí, se kterým bude muset souhlasit Poslanecká sněmovna i Senát, už zkritizovala opoziční ČSSD.

Její stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v úterý uvedl, že hodlá politickému grémiu ČSSD i poslaneckému klubu strany předložit zamítavé doporučení k vládnímu materiálu vztahujícímu se k dalšímu působení našich vojáků v zahraničních misích v letech 2011 až 2013.

I Vondra připomněl, že letos poprvé je mandát míněn na dva roky s výhledem na rok 2013. Je to podle něj v souladu s programovým prohlášením vlády a snahou ministerstva o dlouhodobé plánování.

Podle Zaorálka nám ale chybí racionální analýza nákladů a přínosů naší mise v Afghánistánu. „Mou hlavní výhradou je ale faktická proměna české armády, která se stává armádou určenou k plnění jediného úkolu. Posiluje se proces tzv. „afghanizace“ české armády — to znamená, že převážná část její kapacity — ať už se to týká plánování, logistiky, personálu — je koncentrována na afghánskou misi,“ uvedl Lubomír Zaorálek.

Zaorálek také nesouhlasí s tím, aby naše armáda byla budována na výrazně specifické podmínky jedné operace, jejíž historická perspektiva je limitována rokem 2014, přičemž se podle něho uvažuje i o dřívějším stažení vojsk NATO.

„Zároveň dostáváme informace o naprosto nezvládnutelném průběhu posledních voleb v Afghánistánu, stejně jako informace o otřesné korupci špiček afghánské politiky. Množí se také brutální zákroky vůči civilnímu obyvatelstvu. A to nejen ze strany Tálibánu, ale bohužel i ze strany našich spojenců. To jsou také zřejmě důvody odchodu kontingentu Kanady a Nizozemí a rostoucí nespokojenosti veřejného mínění v řadě zemí našich spojenců,“ zdůvodňuje své stanovisko Zaorálek.

Alexandr Vondra plánuje v Afghánistánu určité navýšení počtu vojáků, „abychom o to dříve mohli v budoucnosti snižovat". NATO údajně hodlá v zemi zintenzivnit činnost, aby mohlo co nejdříve předat odpovědnost místním úřadům.

Armáda se v Afghánistánu chce podle Vondry soustředit na čtyři priority. V rámci PRT se bude podílet na rekonstrukci země. V provincii Vardak má být posílen výcvik místní armády a policie. Pokračovat bude také nasazení vrtulníkové jednotky, protichemických specialistů a meteorologů na letišti v Kábulu.

Vojáci pro příští rok opět počítají s vysláním prostějovské jednotky speciálních sil, tentokrát však pod hlavičkou mise ISAF. Elitní 601. skupina v minulých letech v Afghánistánu bojovala v rámci Spojenými státy vedené protiteroristické operace Trvalá svoboda.

V roce 2012 armáda plánuje opětovné zapojení českých stíhaček do společné alianční ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí, tedy Litvy, Estonska a Lotyšska. Piloti s letouny Jas-39 Gripen tuto misi už absolvovali v roce 2009.

„V Kosovu se dostáváme do fáze útlumu, zdůrazňuji postupného útlumu, nejedná se o jednorázový útěk," uvedl Vondra. Ke konci října se do ČR vrátí podstatná část stávajícího českého kontingentu.

Do konce roku v Kosovu zůstane asi 90 vojáků, do příštího léta by jich tam mělo sloužit asi šest desítek. V České republice bude k dispozici prapor operačních zásob, který bude připraven se do oblasti vrátit v případě komplikací. Proto pro rok 2011 zůstává mandát pro jednotku v Kosovu až do 550 osob.

Jednotliví vojáci české armády mají působit i v dalších mezinárodních operacích v zahraničí.