Počet českých vojáků v Kosovu by se měl podle plánu ministerstva obrany brzy snížit z pěti set na devět desítek. Český kontingent v rámci mise ISAF v Afghánistánu naopak posílí.
Po pátečním jednání s prezidentem Václavem Klausem řekl ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) novinářům, že Češi zůstanou v Afgánistánu ještě přibližně tři roky. Příslušný materiál chce ministr předložit kabinetu ještě v září či počátkem října.
Vondra má zároveň podporu prezidenta a vrchního velitele českých ozbrojených sil Václava Klause ve snaze udělat pořádek na ministerstvu obrany.
„Je důležité postupovat tak, aby veřejnost jasně cítila, že cílem je, že armáda z toho musí vzejít silná, nikoliv oslabená," poznamenal Vondra. Kauza exnáměstka Jaroslava Kopřivy, který se údajně snažil za provizi zprostředkovat nákup mobilních minometů bez výběrového řízení, by podle ministra neměla destabilizovat vztahy mezi ODS a TOP 09. Podle Mladé fronty Dnes za sebe lidovec Kopřiva na ministerstvo obrany připravoval náhradníka, kterým měl být někdejší člen KDU-ČSL a nyní vlivný člen TOP 09 Pavel Severa.
„Máme koalici, která má v programu napsáno, že je to koalice rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci. Obě tyto dimenze v tom mém úsilí jsou obsaženy," připomněl Vondra. Snaží se prý nemrhat svěřenými prostředky a usiluje o transparentní proces nákupů v armádě. „Neumím si představit, že pro toto své úsilí bych v koalici neměl podporu," prohlásil.
„Mou snahou je, aby koalice byla soudržná. Je má odpovědnost, koho si vezmu na ministerstvo obrany," odpověděl na otázku, jak se zachová, pokud se zjistí, že s Kopřivovým případem mohou být skutečně spojeni koaliční partneři ODS. „Není na mně, abych vyšetřoval všechno a všechny po celé ČR. Já odpovídám za ministerstvo obrany," řekl Vondra.
Deník Mladá fronta Dnes nyní poukázal i na zřejmě předražený nákup obrněných vozidel Iveco a Dingo. Podle listu v tomto případě naznačil exnáměstek Kopřiva, že za nimi stojí někdejší ministr obrany Martin Barták. Toho přijal místopředseda TOP 09 a ministr financí nynější vlády Miroslav Kalousek jako svého náměstka.
Vondra prý má prezidentovu podporu také ve snaze „nastolit určitou rovnováhu vztahů mezi ministerstvem obrany a armádou České republiky včetně generálního štábu," doplnil. Změna podoby velitelských struktur byla obsažena i v koaliční smlouvě nynější vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Hovořili i o situaci armády s ohledem na finanční možnosti státu. "Shodujeme se v tom, že některé úsporné náklady, které zasahují do personálu v armádě, je dobré rozložit řekněme do dvou let," uvedl ministr. Už delší dobu prosazuje, aby bylo až do roku 2012 odloženo například zdanění příspěvků na bydlení pro vojáky z povolání. Obává se totiž, že pokud by se zdanění uskutečnilo hned od příštího roku bez nutných kompenzací, z armády by mohlo narychlo odejít několik tisíc potřebných vojáků. Od ledna se tak sníží pouze výsluhy.
Vondra Klause seznámil také s dalším průběhem české účasti v Kosovu a ve válce v Afghánistánu. Počítá v něm se snížením počtu vojáku v Kosovu na přibližně devět desítek.
„Některé země z Kosova odcházejí úplně, některé na přechodnou dobu," poznamenal ministr obrany. Je podle něj evidentní, že v zemi už není potřeba tak rozsáhlý český kontingent. V současnosti tam v misi KFOR působí okolo pěti set českých vojáků. „Té práce už není zdaleka tolik, co bylo před dvěma či třemi lety," řekl Vondra.
V minulých měsících nasazení české armády pošramotily některé skandály. Bylo zjištěno, že někteří jednotliví vojáci 15. kontingentu kouřili marihuanu či se opili a poprali. „Vojáci musí mít nějaké poslání. Pokud je jich někde příliš mnoho a už nemají co na práci, tak to samozřejmě může vést i k různým neblahým věcem," komentoval to v pátek ministr.
V současnosti v Afghánistánu pracuje přibližně 530 příslušníků české armády. Většina z nich působí v provinčním rekonstrukčním týmu v provincii Lógar, čeští piloti vrtulníků se svými stroji pomáhají přepravovat spojenecké i afghánské jednotky, další vojáci působí na základně Bagram u Kábulu.
Vondra už dříve uvedl, že na počátku podzimu chce vládě a poté sněmovně předložit materiál obsahující návrh podoby zahraničních misí. Dokument by zřejmě měl poprvé zahrnovat časové období delší než jeden rok, týkat se zřejmě bude období 2011 až 2013.