Boží trest by vypadal asi tak, že ČSSD s ODS v Praze uzavřou koalici, následně soud na podnět SZ a ED volby zneplatní, půjde se volit znovu a obě povedené partičky dostanou od voličů co si zaslouží...

„Jde ... o charakter ... země, v níž budeme žít.“ Proto by ČSSD „měla dát najevo, že o takové členy nestojí“.

Neustálé diskuse o sociálním státu většinu pomíjí to nejzásadnější: sociální stát není modul přidaný ke státu. * Moderní stát JE sociálním státem. *
Obecně přijaté principy lidských, občanských a sociálních práv mohou a musí mít v něm svou konkrétní podobu, své ztělesnění. A sem nepatří jen zdravotnictví, školství a sociální a důchodové zabezpečení, ale také bytová výstavba, veřejná bezpečnost a veřejná doprava. To by mělo být základem programu sociální demokracie. --
Jinak zůstává stát jen „službou“ jak to včera ve Sněmovně formuloval Jiří Paroubek. To je ale málo! (Moderní) stát JSME my, je to úkol, který jsme zdědili po těch, kdo o něj před námi usilovali. Jestliže se zdráháme převzít za tento úkol odpovědnost, nejsme občany v pravém slova smyslu, a všechno vzývání "občanské společnosti" zůstává jen sterilním mravním apelem.
Neustále opakované výkřiky o nutnosti založení „nové levicové strany“ jsou (v lepším případě) dokladem naivního, nepolitického přístupu k politice.

Přidávám se k Dušanovi Radovanovicovi. V tom případě by snad Praha měla šanci na jakou takous očistu.

Pan Patočka se dotkl jádra problému soc. dem., tedy její jisté obojetnosti, což však není problém nový: kdyby nebyla nespokojenost s politikou soc. dem. mezi částí jejích voličů, nedošlo by např. ke vzniku KSČ v r. 1921. Navíc tato dvojakost má i svůj objektivní předpoklad ve dvojakosti středních vrstev, ke kterým se soc. dem. vztahuje. Nakonec tato obojetnost se vyskytovala i v komunistické straně, pokud převzala moc. Také stranická legitimace spojovala lidi dosti odlišného charakteru.

Některé protikorupční instrumenty by mohly pomoci: vedle zmiňované změny stanov i tlak na zveřejnění různých interních dokumentů a zveřejnění analýz činnosti funkcionářů ČSSD ve zvolených funkcích. Rovněž tak umírněnost odměn v dozorčích a správních radách. Bohužel v tomto sehrála média negativní roli, paradoxně svým paušálním odsudkem všeho sociálně demokratického a levicového, takže skutečná kritika potom musí zapadnout.

Představa Pražanů na barikádách kvůli sestavování "korupčních koalic" je podle mě nereálná, protože volby samotné zajímaly pouze slabou polovinu voličů - v Praze přesně 44,43%. Z této slabé poloviny získala nakonec TOP 09 41,27% zastupitelů, ODS 31,75% zastupitelů a ČSSD 22,22% zastupitelů. (Volebních hlasů 17,85%.) Počítám-li správně, tak zhruba 1/5 z 1/2 je vlastně 1/10 z celku, tudíž kandidáty ČSSD přišlo aktivně podpořit kolem 10% z celku oprávněných voličů. Pokud sečteme všechny hlasy, které obdrželi zvolení zastupitelé za ČSSD dostáváme se k číslu 118 142 hlasů. Tito voliči by tedy hypoteticky mohli vyjít do ulic, ale např. Petr Hulinský obdržel 11 410 hlasů, což je nejvíce ze soc. dem. zastupitelů. (Jiří Dienstbier obdržel 11 035 hlasů, čímž je na třetím místě.) Úplně nejhůř nedopadl ani Miroslav Poche, který obdržel 9 922 hlasů.

Výše uvedeným nechci říci, že by nespokojení voliči ČSSD neměli protestovat, pouze si kladu otázku, jak velkou část pražských voličů tato záležitost vůbec zajímá.

Na zvážení by možná byla i úprava stávajícího systému komunálních voleb ve směru snížení nebo zrušení omezujícího limitu pro vstup do zastupitelstva, a podobně jako v parlamentních volbách možnost preference kandidátů i v rámci jedné politické strany.

Slyšel jsem podrobný právní rozbor, podle kterého je velmi pravděpodobné, že Nejvyšší správní soud, případně Ústavní soud zruší rozdělení Prahy na obvody, ke které,mu nedošlo zákonnou cestou a přikáže volby v Praze opakovat tak, že pro zastupitelstvo hlavního města bude Praha jediným obvodem.

Příspěvek Jiřího Beránka je cenný svou střízlivostí. Uvážíme-li totiž navíc, že z beztak nízkého počtu hlasů odevzdaných v komunálních volbách nelze automaticky usuzovat na počet lidí ochotných aktivně vystoupit proti konkrétním politickým plánům (např. současného pražského vedení ČSSD), nelze počítat s žádnou významnou protestní angažovaností proti Hulínským.

"Vystudoval magisterský obor na Policejní akademii v Praze a následně během dalšího studia získal titul JUDr. a PhD. Při studiu se zaměřil na oblast trestního práva a legislativu boje s korupcí."

Je autorem či spoluautorem řady knih, jako "Aktuální otázky trestně právní ochrany společnosti před korupcí".

Ve volební kampani je jedním z hlavních bodů "ČSSD pro Prahu", ke kterým se hlásí, heslo "Více slušnosti, méně chamtivosti."

To stvrzuje i svým vlastním podpisem pod osobním krédem: "Slušně a férově ve sportu i v životě".

O své straně tvrdí: "ČSSD je jediná opoziční strana, která může v nadcházejících volbách do pražského zastupitelstva a do zastupitelstva městských částí uspět. Jsme také jedinou stranou, která hájí zájmy obyvatel Prahy před zájmy developerů. Strany současné vládní koalice jsou tak či onak napojeny na nejrůznější podnikatelské skupiny."