Kdykoli je po volbách a začíná diskuse o velké koalici na komunální úrovni, ozve se odněkud argument na její podporu, který poukazuje na to, že chodníky jsou buď spravené, nebo rozbité, ne však pravicové, nebo levicové. Zní to rozumně a výsledkem je, že počet radnic a zastupitelstev, kde spolurozhoduje levice s pravicí, je rozhodně větší než malý. Ovšem slova teplického primátora a nejúspěšnějšího komunálního politika ODS Kubery (43,17 %) tvrdí pravý opak a od velkých koalic zrazují: „Špatně [tedy viděno očima ODS] dopadlo hodně radnic, kde byly velké koalice s ČSSD. A já se tomu ani nedivím. Proč by nás lidé volili, když se stejně spojíme s levičáky z ČSSD?“ Ani tento názor nelze rovnou zavrhnout, a nejen proto, že Kubera je na chodníky tak velký expert, že dokonce zákon, jímž byla péče o ně přenesena na jejich majitele, nese neformálně jeho jméno.

A letos, zdá se, jsou debaty o velkých koalicích ještě živější. Důvodů je víc a liší se místo od místa. V těch malých jsou tradiční: prostě nejsou lidi, a tudíž je schopnost a odbornost, někdy i ochota vůbec něco dělat, prioritou. Riziko toho, že se někdo spojí jen kvůli lumpárnám, je menší, protože na sebe všichni víc vidí a jde o menší peníze. (A suď Bůh, kolik z vítězných sdružení nezávislých tvoří, názorově vzato, takovou velkou koalici, která prostě vznikla už před volbami…)