Hlad letos sužuje více než miliardu lidí

Roman Bureš

Skupina rozvojových organizací přinesla výsledky globálního průzkumu prováděného pomocí sofistikovaného nástroje GHI. Mimo Afriku došlo z dlouhodobého hlediska k největšímu zhoršení situace v Severní Koreji.

Podle souhrnné zprávy několika rozvojových organizací způsobila chudoba, politická nestabilita a ozbrojené konflikty, že v roce 2010 zasáhne nedostatek potravin a hlad jednu miliardu obyvatel země. Drtivé procento postižených pochází z afrických a částečně asijských států - nejchudších oblastí východní polokoule. Na opačné straně světa se s hladem potýká pouze středoamerické Haiti.

Ze sto dvaceti sledovaných států je v pětadvaceti z nich alarmující potravinová situace a čtyři země dokonce překročily hranici extrémního nebezpečí hladu, píší autoři zprávy z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky irské organizace Concern Worldwide a německé Welthungerhilfe.

Nejhorší situace je nyní v Demokratické republice Kongo (DRC). Dvě třetiny populace rozlehlé středoafrické země jsou podle statistik podvyživeny a bývalý Zair má také jednu z nejvyšších měr dětské úmrtnosti na světě.

„Táhlý civilní konflikt od konce devadesátých let vedl k ekonomickému kolapsu země, nucenému přemístění velkého počtu lidí a chronickému stavu potravinové nejistoty,“ rozebírá zpráva důvody potravinové krize v DRC.

„Dostupnost potravin a přístup k nim se zhoršily poté, co rapidně upadla jejich produkce a odlehlé oblasti se staly ještě více izolovanými jako důsledek velmi špatné infrastruktury,“ dodává zpráva k situaci v zemi.

Co měří GHI?

Globální index hladu (GHI), jak výzkumníci materiál nazvali, je zároveň označením pro ukazatel, kterým získali příslušná data. GHI přitom neměří počet hladovějících, ale kombinuje tři různé faktory: poměr podvyživených lidí v zemi, rozšíření podvýživy u dětí a míru dětské úmrtnosti.

Index se pohybuje na stobodové škále, kde nula je nejlepší a znamená žádné riziko v souvislosti s nedostatkem potravin a sto je nejhorší možný výsledek. Žádný z těchto extrémů není v praxi dosažitelný, ale země s indexem nad dvacet jsou brány jako rizikové a nad třicet jako s extrémním rizikem hladu.

Demokratická republika Kongo je jednou ze čtyř zemí, které zpráva označuje jako extrémně rizikové s indexem více než čtyřicet. Dalšími státy s extrémní hrozbou jsou Burundi, Eritrea a Čad, které byly také zapojeny do dlouhotrvajících konfliktů.

Všech dvacet pět dalších států s indexem vyšším než dvacet je buď v subsaharské Africe, nebo Asii. Z asijských zemí jsou podle zprávy ohroženy hladem: Nepál, Indie, Kambodža, Bangladéš, Východní Timor a Jemen. Ostatní ohrožená území se nacházejí v subsaharské Africe.

Jedinou výjimku tvoří středoamerické Haiti, které je postiženo chronickou chudobou a v lednu letošního roku ho navíc zasáhlo katastrofální zemětřesení. Více než polovina obyvatel Haiti trpí podle autorů zprávy podvýživou, což je srovnatelné s nejrizikovějšími africkými státy.

Přes padesát procent podvyživených obyvatel má také souostroví Komory, které se nachází u východního pobřeží Afriky.

Nejen katastrofy

Co do dětské úmrtnosti jsou nejpostiženějšími zeměmi Afghánistán, Angola, Čad a Somálsko, každá s více než dvaceti procenty dětí, které se nedožijí pěti let.

Jedinou asijskou zemí z devíti států, u kterých se index hladu od roku 1990 zvýšil, je Severní Korea. Z 16.2 bodu před dvaceti lety na devatenáct a půl bodu v roce 2010. Kromě Gambie, Swazijska a Zimbabwe mohly za zhoršení situace zbylých pěti subsaharských států ozbrojené konflikty.

Dostupnost jídla a jeho následný nedostatek ovlivňují také celosvětové ceny potravin. Za jejich růstem v poslední době nestojí podle některých názorů pouze živelní katastrofy a snížení produkce, ale také čím dál tím častější spekulace na trhu.

Další informace:

AFP 'A billion people' go hungry in 2010: report

    Diskuse