Státy OSN se dohodly na financování Rozvojových cílů tisíciletí

Roman Bureš

Zástupci rozvinutých a rozvojových zemí se shodli na podobě rámcového dokumentu, který určí financování Rozvojových cílů tisíciletí. Jejich dosažení bude podle Světové banky stát dvacet šest miliard dolarů.

Mezinárodní společenství se po týdnech jednání shodlo na podobě rámcového dokumentu, který by měl určit podobu a financování rozvojových projektů k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí OSN. Dokument má být oficiálně přijat na zářijové konferenci v New Yorku. Podle Světové banky bude k  dosažení cílů potřeba vybrat dalších dvacet šest miliard dolarů.

Nejmenovaný evropský diplomat agentuře AFP potvrdil, že dokument byl definitivně schválen ve středu v noci poté, co se rozvinuté a rozvojové země nemohly shodnout na podobě financování ambiciózních rozvojových cílů, které byly schváleny v roce 2000.

OSN se na Summitu tisíciletí zavázalo, že do roku 2015 kromě jiného sníží kojeneckou úmrtnost ve světě o dvě třetiny, sníží počet lidí v absolutní chudobě na polovinu nebo zastaví šíření viru HIV. Ani jeden z těchto cílů se ale zatím nedaří plnit.

Na třídenním summitu k Rozvojovým cílům tisíciletí se 21. až 23. září v New Yorku sejdou vrcholní státníci včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, aby projednali a zhodnotili důvody dosavadních neúspěchů a případně zjednali nápravu.

Konečná verze dokumentu by měla zmiňovat potřebu inovativního způsobu financování velkých projektů a nutnost zaměřit se hlavně na oblast subsaharské Afriky. Skupina rozvojových států G77 také chtěla, aby dokument obsahoval, že sponzorské země prozatím nesplnily své závazky z roku 2000.

„Generální tajemník doufá, že bude moci oznámit navýšení závazků o dvacet šest miliard dolarů, které prozatím k naplnění cílů podle propočtů Světové banky chybí,“ prohlásila Lyndon Havilandová, americká poradkyně OSN pro veřejné zdraví a dobročinnost. Dodala, že navýšení příspěvků od rozvinutých zemí a velkých společností bude oznámeno na konferenci v New Yorku 22. září.

Závazky budou obsahovat i věcnou pomoc. Například pokud bude některá z rozvojových zemí potřebovat vakcíny, může je dostat od některé z firem zdarma, i to je podle Havilandové součástí pomoci.

Havilandová v rozhovoru také řekla, že Spojené státy pravděpodobně nebudou největším přispivatelem.

Další informace:

AFP UN accord on Millennium Development Goals summit

    Diskuse (2 příspěvky)
    SH
    Stanislav Hošek, Penzista
    September 11, 2010 v 17.9
    Reálná podoba globalismu.
    Tvrdím-li, že současnost není ničím jiným, než dosud nejvyšší známou podobou imperialismu, pak ji nejlépe ilustruje srovnání dvou čísel. Kolik finančních prostředků bohaté země vložily do záchrany měnového systému v poslední finanční krizi, čti bank - a kolik jich věnují celosvětově na všelidskou solidaritu, kupříkladu v uvedené velkohubé iniciativě tisíciletí.
    Nedivme se, že u nás existuje klan úspěšných, který vidí solidaritu již v tom, že platí stejnou 15-ti procentní daň ze svého mnohamilionového příjmu, jako uklízečka v jejich kanceláři z osmitisícového. Mají přece globální vzor, kupříkladu i uvedenou iniciativu OSN, která je směšným pakatelem mimo jiné i ve srovnání s náklady na zbrojení.
    Jan Kopecký, sociolog
    September 11, 2010 v 18.23
    rozvojové země a globalizace
    1) Nemusíme rozvojovým zemím více dávat, musíme je méně okrádat. (Jean Ziegler)

    2) Proces globalizace "nebyl dopředu v jeho dnešní podobě nikým zamýšlen, ... jeho hlavní aktéři (nadnárodní společnosti) se vynořili teprve v jeho průběhu a ... v celém příběhu globalizace dominuje princip nezamýšlených důsledků." (Jan Keller, Teorie modernizace, Praha 2007, str. 121)
    "... podle dosavadního průběhu není globalizace ničím jiným než obrovským, v celoplanetárním měřítku probíhajícím pokusem o kolonizaci veřejného prostoru soukromým zájmem." (tamtéž, str. 122)