Příčinou hladu jsou podle OSN i spekulace na trhu s potravinami

Roman Bureš

Poradce a zpravodaj OSN pro potraviny varoval účastníky mimořádného summitu v Římě před vzmáhajícími se spekulacemi na trzích s potravinami. Spolu se živelními pohromami prý mohou způsobit další potravinovou krizi.

Svět může být na pokraji další velké potravinové krize způsobené přírodními katastrofami a nekontrolovatelnými obchodními spekulacemi, varoval speciální poradce OSN odborníky a politiky Olivier De Schutter na mimořádném summitu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v Římě.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Mimořádné setkání bylo svoláno minulý měsíc poté, co rozsáhlé požáry v Rusku vedly k zákazu vývozu pšenice ze země a v Mozambiku zemřelo třináct lidí při protestech proti zdražování jídla.

Za zvyšováním cen údajně nestojí pouze živelní katastrofy, ale také stále více rozšířené spekulace na celosvětovém trhu s potravinami. Svůj díl odpovědnosti za inflaci nesou penzijní a hedgeové fondy, ale i velké světové banky.

Olivier De Schutter, speciální zpravodaj a poradce OSN zabývající se potravinami, minulý týden napsal, že zvyšování cen a nestálost potravinových komodit můžou být vysvětleny takzvanou „spekulativní bublinou“, která se objevila v posledních deseti letech.

„Od roku 2001 zaznamenaly trhy s finančními deriváty potravinových komodit a komoditní indexy příliv netradičních investorů,“ napsal De Schutter. „Důvodem jevu je skutečnost, že jiné trhy jeden po druhém vysychají. Jak jedna spekulativní bublina praskne, investoři se přesouvají na jiný trh, který je stabilnější než ten předchozí. Nyní můžeme pozorovat podobnosti v chování ceny potravinových komodit a dalších záchranných hodnot v dobách krize, jako je například zlato.“

Spekulace těchto investorů, kteří nemají žádnou znalost nebo zájem o zemědělské komodity, tak podle De Schuttera výrazně přispěly k současnému zvýšení cen. Podle zástupců OSN a FAO ale letos nehrozí podobná potravinová krize jako v roce 2008, která vedla k násilnostem ve více než třiceti zemích a podle odhadů způsobila hlad u dalších sto padesáti milionů lidí.

Sergej Suchov z ruského ministerstva zemědělství řekl během konference v Římě AP, že trh s obilím by měl být stabilní a předpovídatelný pro všechny jeho účastníky, a dodal, že bychom se neměli vzdát jediné možnosti k tomu, abychom zajistili jeho dostatečnou produkci.

„Mimořádný summit OSN v Římě je jasným znamením, že pokud něco velmi rychle neuděláme, budeme se nacházet na kraji další krize v cenách jídla. Skoro miliarda lidí chodí každý den spát o hladu — další krize by pro chudé lidi měla katastrofální následky,“ řekl Alex Widžeratna z humanitární organizace Action Aid.

Dle zprávy Action Aid působí hlad v rozvojových zemích navíc i výpadky v produktivitě práce. Chudé země tak přicházejí o 450 miliard dolarů ročně, tedy o částku, jež by dle OSN stačila k dosažení prvního Rozvojového cíle tisíciletí — snížení počtu hladovějících na polovinu do roku 2015.

Ceny jídla stoupají v Latinské Americe, Indii nebo Nepálu každoročně přibližně o patnáct procent. Se zvyšujícími cenami obilovin a kukuřice se ale potýkají i Spojené státy a Evropa.

Jedinou možností, jak tento trend zastavit, je podle De Schuttera přechod k ekologicky šetrnému zemědělství, které nezávisí na využívání fosilních paliv, pesticidů nebo těžké techniky. Mělo by lépe chránit úrodnost půdy a spotřebovat mnohem méně vody.

Podel britské poslankyně za Stranu zelených Caroline Lucasové je nutné podřídit trh s potravinami mnohem větší regulaci. „Jídlo se stalo komoditou. Jediné, na čem v tom systému záleží, je výdělek. Ale obchodování s jídlem nemůžeme považovat za klasickou formu byznysu: pro mnoho lidí je to totiž záležitost života a smrti. Musíme trvat na kompletním vymanění zemědělství z moci Světové obchodní organizace,“ prohlásila Lucasová doslova.

Další informace:

The Guardian UN Warned of Major New Food Crisis at Emergency Meeting in Rome

    Diskuse