Pochopit a porazit

Josef Šlerka

Rozumět tomu, jak přemýšlí ideový protivník, je zcela zásadní. Naše počínání získá totiž skutečně rysy odpovědnosti teprve tehdy, když budeme schopni pochopit, s jakými hodnotami soupeří ty naše.

Když jsem si pročítal reakce na svůj sloupek Roman Joch není fašista, napadla mne celá řada věcí, které jsem opomenul napsat. Jednou z nich je otázka hodnot a hodnocení. Jsem v této oblasti postmodernista a relativista, ale jen do jisté míry: Domnívám se totiž, že lidé si většinou nelžou. Často si nerozumějí, ale méně často si navzájem vědomě lžou. Je to proto, že pravda je nutnou podmínkou komunikace a porozumění vůbec. Pokud bychom slovy pokaždé označovali něco jiného, nikdy bychom se nedomluvili.

Chceme-li pochopit, co znamenají slova druhých, snažíme se pochopit, za jakých okolností mohou být pravdivá. Pokud pochopím, v jakém světě jsou pravdivá, získám tím přehled o tom, zda a do jaké míry si s druhým rozumím. Když někdo říká, že venku prší, a venku očividně prší, pak tím slovem patrně míní to samé co já. Zatímco když říká, že venku prší, a já žádný déšť nevidím, pak buď lže, nebo slovo „prší” používá jinak než já. V této víře, kterou sdílím s některými postanalytiky (jako byl Donald Davidson či Richard Rorty), se pro mne skrývá klíč k chápání světa či světů.

Myslím si totiž, že úplně stejný princip platí i v oblasti hodnot morálních. Nevěřím, že většina lidí se úmyslně chová špatně a vědomě páchá zlo. Takže pokud chceme pochopit něčí činy (nebo i jen plány), musíme zkrátka chápat, proč je dotyčný považuje za dobré. Dobro je stejně neredukovatelný pojem jako pravda. Leží v samém základu našeho jednání spolu s pravdou. Nikoli jako něco pozitivně popsatelného, ale jako forma života.

Jak se to ale celé má k současné politice? Domnívám se, že pro ni platí úplně to samé, co pro každou jinou oblast života. I v současné politice bychom měli vnímat činy svých protivníků tak, že se budeme snažit představit si svět, v němž by bylo jejich jednání dobré a jejich tvrzení pravdivá. Naše počínání získá skutečně rysy odpovědnosti teprve tehdy, když budeme schopni pochopit, s jakými hodnotami soupeří ty naše. Nevěřím, že Miroslav Kalousek s Jaromírem Drábkem po večerech společně kují pikle, jak hromadně zbídačit miliony lidí a namastit kapsy velkokapitálu. Naopak věřím, že si ti dva pánové ve svém světě skutečně myslí, že jejich kroky povedou k lepším zítřkům. Pokud s nimi chci skutečně polemizovat, tedy zápasit, pak musím pochopit, co a proč říkají, co a proč dělají.

Podobné je to i se zmiňovaným Romanem Jochem. Prosté odmítnutí Jocha jako fašisty, aniž bychom pochopili, proč říká a dělá věci, které říká a dělá, z nás sice bezprostředně udělá mravní giganty, nevysvětlí ovšem, proč se mu dostává takové podpory. Jestliže Karl Marx označuje náboženství za projekci reálných tužeb člověka, pak jsou stejnou projekcí i všechny ostatní ideologie. Nechtějme je jednoduše snižovat, ale snažme se je pochopit, abychom věděli, proč a čím je chceme porazit.

Pro ty, kdo mají tento názor za příliš postmoderní, na závěr uvedu ironickou poznámku z pera Karla Čapka: „Jen ty hodnoty, kterým říkáme naše, jsou veliké a oprávněné, kdežto ty druhé jsou idiotské, překonané, falešné a vůbec nízké. Naše ideály se neměří s ničím velikým a platným, nýbrž s pouhými zmetky, klamy a pošetilostmi. Měli bychom těžší práci a naše úsilí by bylo dramatičtější a odpovědnější, kdybychom řekli: Ano, my víme, že na té druhé straně jsou ve hře skutečné a živé, platné a mnohé hodnoty; ale my přicházíme s většími a spravedlivějšími. "

Já osobně věřím, že levice může přijít s většími a spravedlivějšími hodnotami, ovšem jen tehdy, když pochopí, co přinášejí jiné přístupy. Hodnoty se totiž projeví jen v zápase s jinými hodnotami. Hodnoty jsou totiž relativní.

    Diskuse (12 příspěvků)
    Jan Sládek, Sociolog a asistent na FFUK
    August 26, 2010 v 6.31
    Souhlas
    Zdravím,
    vidím to podobně a dost mne mrzí, že část tzv. levice často reaguje přemrštěně. Začnu-li tvrdit, že Joch je fašista, můžu se sice chvíli cítit jako bojovník proti fašismu, ale diskuse nemůže nastat. Tvrzení,, že Joch je fašista je morálním kýčem, dokonalým blokem diskuse. Já s dr. Jochem nesouhlasím, ani nepřeceňuji jeho vzdělání, ale nežiji v představě, že chce páchat zlo a vědomě fašizuje českou společnost. Z druhé strany, tj. pravice po česku, tuto figuru známe - je jí laciný antikomunismus.

    Problém ČSSD je, jak už jsem myslím i v DR četl, že nenabízí žádnou hodnotou alternativu. Chce lidem nabídnout to samé, co pravice po česku, ale jinými prostředky. Tu samou spotřební společnost s náboženstvím růstu Růstu. Tak snad dojde ke změně, alternativa je vždy dobrá.
    Martin Šimsa, filosof
    August 26, 2010 v 8.56
    Pochopit, hledat a najít alternativu
    Text mne potěšil, zvláště svým hermeneutickým a kritickým přístupem. Myslím, že sociálně demokratická levice nejprve potřebuje kriticky a sebekriticky analyzovat současnou situaci a poté začít vážně přemýšlet o alternativách, tedy je hledat. Z toho, co jsem dosud četl, soudím, že dosud ty alternativy nemá. Několik pěkných analýz napsali Špidla, Pehe, Lukáš Jelínek. Myslím, že nikam nevede přístup, který se apriori staví na pozici: Levice je dobrá, vždy jí jde jen o svobodu a dobrou věc, pravice je špatná, prolhaná a fašistoidní. To je naivně ideologický přístup, který nikoho nepřesvědčí, jen utvrzuje už předem přesvědčené. Diskuse o Jochovi je slepá ulička - bylo dobré, že se upozornilo na jeho ultrakonzervativní názory, ale je třeba hledat sociálně demokratický program pro budoucnost, negace Jocha jím jistě není.
    Petr Jedlička, redaktor DR
    August 26, 2010 v 12.1
    Vnímám to hodně podobně. K tématu RJ a lidská práva ještě doporučuji obsáhlý diskusní střet nového poradce s Michaelem Kocábem na Čro 6

    http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2127043&drm

    I z něho je zjevné, že problém nebude v pseudo-, krypto-, či neofašismu. A totéž platí pro řešení.
    martin škabraha, autor erót-ické literatury
    August 26, 2010 v 12.54
    k fašismu
    Zajímavé, že všichni voláte po porozumění postojům druhých, ale zároveň používáte slovo "fašistický" na stejné rovině jako "prolhaný" či "zlý". Přitom i fašismus má "svět, v němž by bylo jejich jednání dobré a jejich tvrzení pravdivá". Vždycky si to připomenu, když se dívám na Pána prstenu - ten děs z industrializace, zániku venkova a tradičních hodnot, volání po charismatických, téměř andělských rytířích, kteří nás před tím zachrání... Tomu je důležité porozumět jako hlubokému omylu a slabosti, ne zlému úmyslu. Jde přece o motivy, které na nějaké "mytologické" (hlavně nacionální) rovině často sdílíme.
    Petr Jedlička, redaktor DR
    August 26, 2010 v 13.23
    Na druhou stranu...
    ...podobná apriorní dichotomie, jako popisuje pan Šimsa, letá pomáhala udržet ostražitost například ve francouzské občanské společnosti. Nešlo ani tak o rozlišení pravice a levice, ale o ty u moci a ty, jež na ně doplácejí. S jistým zjednodušením šlo také o "zlo" a "dobro". A i když se všeobecně vědělo, že v posledku není nic černobílé, pomohla tato naivní ideologizace vytvořit politickou kulturu, v níž ten u moci musel svůj návrh (program, myšlenku...) napřed obhájit, jinak byl považován za špatný, škodlivý - či přesněji: prospěchářský. A slovy jako fašista se potom nešetřilo...

    ...ale uznávám, naše společnost je jiná a ony odsuzující škatule nás nikam neposunou.
    Květoslava Hyldebrantová, pedagog
    August 27, 2010 v 4.35
    Kvalitní článek.
    Velice výstižný článek, díky.

    Též se přikláním k příspěvkům pana Jana Sládka a Martina Škabrahy, které v podstatě vystihují i můj postoj k tématu.
    Markéta Hrbková - Bidlová, učitelka překladatelka
    August 27, 2010 v 8.12
    myslím, že důležitou otázkou v tomto kontextu je nakolik ať už Joch či Nepraš chtějí "vědomě páchat zlo". To se, mylsím, v dějinách moc často neděje a přesto jsou zla plné. Souhlasím, že panika věci nezlepšuje ani nikam nevede, na druhou stranu stejně nebezpečným se může ukázat i opak - tedy neustálá kontrola, abychom nepřestřelovali. K onomu kýženému "pochopení proč a co dělají" patří také uvědomění, že to, co produkují, strhává i je samotné, obzvlášť vírem, který to rozšiřuje ve společnosti. Česká společnost je v současné době nabitá agresivitou a vede ( i reagující levici, pochopitelně), k jejímu zvyšování. Z toho se mohou fašizující tendence vyvinout jako společenský jev a s tím už se vyrovnává podstatně hůř než s jedním Jochem.
    TT
    Tomáš Tožička
    August 27, 2010 v 11.55
    Dej mi pár analýz
    Základní chybnou premisou článku je předpoklad, že neofašisté jsou apriori zlí, jak poznamenává správně pan Škabraha. Ani označování věcí pravým jménem nedělá z nikoho "morálního giganta".
    Pokud chcete dál analyzovat a chápat, prosím. Stačí si koupit kružítko a příložník a můžete vymyslet i Pythagorovu větu. Možná je však lepší, využít toho, co už bylo napsáno, vyzkoumáno, vyzkoušeno...
    Polemizovat s nimi jste mohli minimálně patnáct let. Výsledkem je dnešní režim. Zatím se Vám povedlo aspoň konečně potěšit paní Hyldebrantovou, což byste mohli pokládat za první úspěch. Ještě chvilku a budou Vás milovat i Joch s Nečasem.
    Ale nechci se hádat. Tuhle diskusi už vedu třicet let a pořád slyším to samé. Chápat, polemizovat, analyzovat, ale hlavně opatrně, abychom se nikoho nedotkli. Výsledkem jsou spory o nesmysly na straně jedné a na straně druhé sílící druhorepublikové tendence.
    Tak až to doanalyzujete a popíšete nicneříkajícími definicemi, které hlavně neurazí, snad bude o čem si popovídat. A snad taky ještě zbude trochu času na nějaké řešení...
    SH
    Stanislav Hošek, Penzista
    August 27, 2010 v 17.55
    Ve zkratce
    K textu http://www.denikreferendum.cz/clanek/5210-premierovym-poradcem-v-oblastilidskych-prav-bude-roman-joch jsem uvedl souhrn rysů, které v poválečné literatuře byly považovány za rysy fašismu a které měly, či mají své konkrétní aplikace i v politice ODS. Až mi někdo vyvrátí onu argumentaci, nebudu slovo fašismus v souvislosti s ODS a dokonce i Jochem užívat. Nesouhlasím s tím, že diskusi blokují „jasné pojmy“. A odmítám názor, že označit někoho za fašistu je koncem diskuse a dokonce morálním kýčem. Kýčem by to bylo, kdyby to neodpovídalo skutečnosti. Fakt, že se Joch sám nepovažuje za fašistu, není skutečností, ale pouze subjektivním znakem. Rozbor jeho textů ale skutečností je.
    Lidská společnost je komplexita. Proto každou kritikou svého politického soupeře již vyjadřujeme zároveň chápání jeho představy o dobru. Vše ovšem má své hranice. Nemohu chápat nadvládu jako představu vládce o jeho realizování dobra, protože bych tím souhlasil se svým ovládáním až porobou.
    Nepatřím k optimistům a tím méně k pesimistům, jsem ale vyznavačem kritické skepse. Proto v žádném případě apriori nepředpokládám, že lidé mluví pravdu. Proč by to dělali, protože se chtějí s okolím domluvit? Především každý vidí svět přes brýle svého celoživotního přesvědčení a konkrétního zájmu. Ke komunikaci s okolím nepotřebují mluvit pravdu, ale pouze používat terminologii, na níž se společenství shodlo, čili které většinově rozumí.
    JS
    Jan Samek
    August 27, 2010 v 19.37
    Hozená rukavice
    "Nová levice je relativistická, egalitářská, miluje multikulturalismus a nenávidí vlastní civilizaci a její dějiny. Především však nenávidí jakékoli soudy o objektivní spravedlnosti – o tom, že něco je správné a dobré a pravdivé objektivně a absolutně – a že je to nějakým způsobem obsaženo v západní civilizace a vlastně ní ztělesněno." Je to zvláštní, kdyby text zněl, že naopak pravice nenávidí soudy o objektivní spravedlnosti, klidně bych se pod něj podepsal. To potvrzuje názor Josefa Šlerky . Zlí pravičáci nejsou zlí proto, že mají čertovo kopyto (alespoň ne většina) ale proto, že jsou přesvědčeni o tom, že jejich hodnoty jsou "objektivně a absolutně" lepší než ty levicové. Najde se někdo schopný zvednout rukavici a fundovaně a zodpovědně popsat co jsou levicové hodnoty? Určitě by to zaujalo více než volební program ČSSD. A pro úplnost, citovaným autorem není nikdo jiný než náš oblíbený Roman Joch.
    + Další komentáře