Nová vláda zavede školné

Anna Voňavková, ČTK

Vyjednavači ODS, VV a TOP 09 se během úterních rozhovorů shodli na zavedení školného na vysokých školách. Posluchači budou zřejmě platit odložené školné, tedy splácet studium po jeho absolvování.

Na veřejných vysokých školách budou studenti muset uhradit poplatek za studium. Shodli se na tom v úterý zástupci stran vyjednávajících o budoucí koaliční vládě.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Oblast školství za jednotlivé strany vyjednávají Walter Bartoš z ODS, Josef Dobeš z Věcí veřejných a Jan Vitula za TOP 09. Tématem úterních rozhovorů byly též státní maturity.

Podle Dobeše by částka neměla přesáhnout deset tisíc korun za semestr, jde ale prý o „velmi orientační údaj". Výši by měly mít možnost ovlivňovat samy školy, zasahoval by i stát podle oborů, které chce podporovat, dodal Dobeš.

Na příští týden vyjednavači nechali také debatu o státní maturitě. „Shoda je, že stát má garantovat nějaký výstup a nějakou zkoušku na závěr studia, budeme se bavit o tom, jakou má mít podobu," řekl Bartoš. Podle obou vyjednavačů se skupina shodla, že říjnová generální zkouška bude. O dalším postupu se rozhodne až po ní.

Strany se shodly dále na tom, že je potřeba se více než dosud věnovat pedagogickým fakultám, a na lepším ohodnocení učitelů. „Debata bude, jakým způsobem," uvedl Bartoš.

Podle Dobeše se rovněž vedla diskuse nad požadavkem Věcí veřejných zvednout rozpočet školství o 7,5 procenta, který by strana chtěla kompenzovat odebráním desíti miliard ministerstvu obrany. O věci bude patrně jednat ekonomická skupina a předsedové ODS, TOP 09 a VV.

Podle Adama Cypricha, studenta brněnské Masarykovy univerzity, který v loňském roce bojoval proti státním maturitám a nyní právě proti placení školného na veřejných vysokých školách, je zavedení poplatků za studium přenášením státního dluhu.

„Přenášet zadluženost českého státu na mladé lidi, kteří povětšinou nemají vlastní stálý zdroj příjmu a chtějí se vzdělávat, není řešením,“ myslí si Cyprich a dodává: „Průměrný mladý člověk po vystudování potřebuje vlastní zázemí, případně zázemí pro budoucí rodinu, díky kterému se zadluží ještě více.“

Podle Cypricha je důležité o tématu dále diskutovat a se zaváděním nových opatření nespěchat. „Pro Českou republiku je typické přísloví o nás bez nás, čehož jsme si mohli všimnout právě v případě státních maturit,“ uzavírá pro Deník Referendum Cyprich.

    Diskuse
    PS
    June 8, 2010 v 17.30
    avedení odloženého školného(kdy půjdou peníze přímo školám) podpoří konkurenceschopné, tedy zejména technické obory či ty, které vychovávají lidi k výkonu určitého dobře placeného zaměstnání(lékaři, právníci)... kritické či odborné myšlení podporují jiné obory(zejména společenskovědní a humanitní), které nejsou dobře placeny, ale mají svůj význam pro funknční společenské veřejné rozhodování, plus jsou tam ještě obory, které asi taky nejsou příliš dobře placeny a není tam velká nabídka pracovních míst, ale mají svůj akademický význam(některé přírodovědné)... tento krok tak nepřímo podpoří orientaci společenského dění(v zásadní intelektuální oblasti-vysoké školy) na konkurenceschopnost, ekonomiku a nikoliv na kvalitu života, kvalitu veřejné správy a podobně... zajímala by mne kritika těchto myšlenek, která by nevycházela z toho, že konkurenceschopnost je důležitá...
    PE
    June 8, 2010 v 17.51
    Odložené školné ani jakékoli jiné školné ale nebude pro vysoké školy příjmem navíc. Přinejmenším bylo vždy plánováno - a Petrem Matějů opakovaně i řečeno - že rozpočet veřejných vysokých škol bude o částku vybranou na školném zkrácen. Pro veřejné vysoké školy tedy snad alespoň nula od nuly pojde, stát vydá peníze jinde a zadlužení budou studenti, kteří se tak navíc dostanou pod dohled bank, protože "půjčky na studium" budou dávat banky, ne stát.
    Navíc dlouhodobě plánujeme zavedení školného, abychom zvýšili počet studentů na VŠ. V Rakousku ho po r. 2000 zavedli, aby počet studentů VŠ snížili, a dnes o něm - mj. po řadě demonstrací - veřejně nikdo nemluví. Vydáváme se tedy cestou, jejíž prospěch nejen nikdo nikdy neprokázal, ale byla i experimentálně vyvrácena...
    A výše školného je jiná otázka, po pěti letech "provozu" bych si netipl méně než padesát tisíc na oborech po výtce humanitních... přinejmenším totiž musíte zaplatit celý aparát jeho výběru...
    June 8, 2010 v 21.25
    Debata o školném - protiargumenty k argumentům
    Trpím osobně velkou potíží o školném diskutovat bez emocí, jelikož jsem jej platil víc než šest let (z vlastní hlouposti - nedokončil jsem první školu) a vím, kolik času sebre vydělávání na zcela nesmyslných brigádách. Na bydlení, život i školné zároveň (a nedej bůh ještě na cestování) současné studentské kontokorenty nestačí, takže kdo nemá, nebo nechce obtěžovat, solventní rodiče, musí při studiu pracovat... a často i pro zaměstnavatele, o nichž se domnívá, že společnosti škodí.

    Nicméně, zkusím být ve formulaci protiargumentů k bodům obvyklé obhajoby školného, na něž odkazuje i Petr Salamon, co nejvěcnější:

    1) zásluhou odloženého školného sice nebudou studenti muset platit hned, do života však budou vstupovat se sekerou 50 a více tisíc. Žádná banka nedá takto zadluženému člověku, co si zaměstnání teprve hledá, hypotéku, a jen málo z nich mu půjčí jinak než na lichvářský úrok. Pro absolventy perspektivních oborů to znamená pár let navíc v levnějším podnájmu, což jistě není problém; pro ty, kterým se ovšem v závěru studia přihodí třeba dítě (nemoc, nehoda...), už to problém je. A teď si představte, že se dítě narodí třeba studentu religionistiky. Ze zkušenosti ze svého okolí vím, že vychovávat dítě a zároveň studovat tak, aby mohl člověk pobírat prospěchové stipendium (tedy být mezi nejlepšími), je téměř nemožné

    2) zřejmým důsledkem zavedení školného, na němž se mimochodem shodují zastánci i odpůrci, bude, že si studenti začnou vybírat obory, ve kterých najdou dobře placené ohodnocení. Pro obhájce je to dobře - ubude filosofů, kunsthistoriků, etnologů a dalších trhuzbytečných lidí; na druhou stranu přibude technologů, inženýrů, zubařů a jiných sytitelů HDP. Otázkou je, zda to, co je dobré pro trh, je dobré i pro společnost. Z mého pohledu by měl tento vývoj určitý kladný rozměr, kdyby se o to (o úbytek studentů) nesnížily příjmy "neprotržních" fakult a kateder. K tomu však myslím nedojde. Spolu se studenty odtečou zejména z humanitních oborů i peníze

    3) vůči dalšímu často používanému argumentu, že společnost (rozuměj: obyčejní pracující) posluchačům vzdělání platí, a tak je solidární, aby jí to příslušní absolventi vrátili, lze postavit protiargument, že jí to vrátí na daních, neboť dík vzdělání získají vyšší příjem. I absolventi humanitních oborů, kteří u profese nezůstanou, se ostatně naučí během studia spoustu mimooborových dovedností a nejméně jeden cizí jazyk, což jim dál zvyšuje kvalifikaci

    4) vůči argumentu, že díky školnému budou moci být podpořeni ve studiu sociálně slabí (ergo: systém bez školného je asociální, jak říká nejen Mádl, ale už i Švejnar), nelze postavit nic než fakta. Je to mimochodem podobný způsob argumentace, jakým obhajoval Julínek poplatky ve zdravotnictví

    5) nejhorší dle mého soudu je, že při současném pojetí masového vysokoškolského vzdělávání se mezi studenty přirozeně vytváří pocit, že ne všichni kolegové mají na univerzitách co dělat a že by školné tyto nevydařence odeslalo na patřičná místa. Během doby, kterou jsem na různých univerzitách strávil (1999-2009), jsem pozoroval, kterak se tento názor rok od roku rozmáhá. Upřímně řečeno, nepřišel jsem na to, jak mu čelit. Návrat k elitnímu pojetí vysokoškolského studia měl v předvolebním programu jen Miloš Zeman. Vyšší dotace (které by například na brněnské FF umožnily, aby nemusela část posluchačů při hodině stát a schopnější tak obecně i doslova ztratily dojem, že jim někdo blokuje místo) slibovalo více stran. Ale už asi tušíme, jak to dopadne.

    Mám toho v hlavě víc, ale už teď je můj příspěvek koukám k neučtení... tak jenom kdyby byla chuť diskutovat.
    Myslím si, že poplatky ve školství by měly být opravdu jen symbolické, t.j. zhruba 95-99 % nákladů by měl hradit stát a jen kolem 1-5 % studenti.

    Souhlasím s malou symbolickou přímou spoluúčastí dospělých studentů, s citlivostí pro chudé a nadané studenty - a s dopilováním účinné sociální pomoci studentům nejchudším s možností i bezúročných půjček.
    June 9, 2010 v 12.36
    Konkrétní čísla - jenom pro představu
    Pokud se nepletu, současná právní úprava umožňuje vysokým školám vyměřit studentům, kteří překročí standardní dobu studia, dodatečný poplatek v maximální výši 20 procent celkových nákladů. V mém případě (historie, sociologie, mezinárodní vztahy) se vyměřený semestrální poplatek zvyšoval od 9 600 před šesti lety na 13 600 minulý rok.

    Předpokládám, že mě univerzita nešetřila ani nepodvedla – celkové náklady na studium posluchače humanitního oboru na půl roku tak byly v roce 2009 68 000 Kč.

    Pokud by došlo na přání paní Hyldebrantové, platil by každý student zmíněných oborů maximálně 680 - 3 400 za půl roku, tedy 6 800 až 34 000 za standardní dobu magisterského studia.
    Děkuji panu Jedličkovi za upřesnění, opravdu nemám přesnou představu nákladů za studium jednotlivých studijních oborů, možná to zde doplní ještě konkrétněji někdo jiný.

    Jen předpokládám, že obory s potřebnou pravidelnou souběžnou praxí v menších skupinách studentů (např. medicína apod.) mohou být podstatně nákladnější pro výuku (i když jsou pro společnost velmi potřebné) - proto rozpětí spolupodílu studentů mezi 1-5% skutečných nákladů dle typů škol mi přijde zhruba přiměřené.

    Jinak doplňuji, že pracuji ve školství a syn též studuje na VŠ, problematika je mi blízká a zajímá mne.
    PE
    June 9, 2010 v 20.56
    Na pražské UK je to na obdobných oborech o ca. tisíc korun víc. Ta částka se bude +/- počítat z normativu na studenta, takže třeba na uměleckých školách bude, odhaduji, čtyřikrát vyšší. Základní problém ovšem je, že se jakoukoli částkou školného prolamuje trh do veřejného sektoru, tedy tam, kde nemá co dělat.
    Ostatní problémy jsou sekundární - třeba že školné ve výši 1 000 korun nezaplatí ani náklady na svůj výběr, takže je to non-sens, že MŠMT s Petrem Matějů (a pod vedením zde oblíbeného :) Ondřeje Lišky) minulé čtyři roky o svých cílech lhalo a tedy bude lhát znovu, že školné selhalo v Rakousku i ve Velké Británii, takže se chystáme zavést něco, o čem předem víme, že nebude fungovat... a tak.
    June 9, 2010 v 22.28
    To s tebou mohu, Patriku, jenom souhlasit. Jenomže to prolamování je spíše základní ideové východisko, než-li argument. Odpůrci školného jeho závažnost uznávají, zastánci ne a nikdy nebudou. Ani nerozhodnuté jím nenahlodáš. Proto jsem jej vůbec neuváděl... a je otázkou, zda může debatu (obecně, ne tady) vůbec někam posunout, pokud většina studentů průnik tržních principů (přímé uplatnitelnosti, dravé konkurence, kavantitativně měřené renomovanosti, atd.) do akademické sféry vítá.