Když jsem jel Vídní, ještě doznívaly protesty studentů, kteří stávkovali přímo v univerzitních budovách, jež obsadili. Rakouské noviny, které jsem si vzal na letišti, byly plné analýz možných důsledků ekonomické racionalizace univerzitního vzdělávání a také možných, i negativních, důsledků znovuzavedení školného, které studentům vadilo nejvíce. Čeští projektanti školného na vysokých školách o Rakousku taktně pomlčeli. Ani neuběhlo moc času a podobné studentské bouře vyvstaly nyní v Nizozemí. O těch zase pomlčela česká média. Bodejť, nizozemští studenti dostávali od státu příspěvky na bydlení. V té kolébce kapitalismu!

Už se ozvaly hlasy, které rakouské i nizozemské studenty soudí. S podivem je, že pan profesor prezident ještě mezi nimi nezní, ale ještě možná zvažuje své stanovisko, když sám vystudoval vysokou školu zadarmo. Ano, ty hlasy se týkají kritiky studentů za to, že bojují, jen když jde o peníze — proti školnému v Rakousku či proti rušení dotací na bydlení v Nizozemí, a jinak o nic jiného nejde. Že prý jsou ti západní studenti zhýčkaní a chtěli by všechno zadarmo. Že jim nejde o nic jiného než jen o sebe.