Když jsem jel Vídní, ještě doznívaly protesty studentů, kteří stávkovali přímo v univerzitních budovách, jež obsadili. Rakouské noviny, které jsem si vzal na letišti, byly plné analýz možných důsledků ekonomické racionalizace univerzitního vzdělávání a také možných, i negativních, důsledků znovuzavedení školného, které studentům vadilo nejvíce. Čeští projektanti školného na vysokých školách o Rakousku taktně pomlčeli. Ani neuběhlo moc času a podobné studentské bouře vyvstaly nyní v Nizozemí. O těch zase pomlčela česká média. Bodejť, nizozemští studenti dostávali od státu příspěvky na bydlení. V té kolébce kapitalismu!

Už se ozvaly hlasy, které rakouské i nizozemské studenty soudí. S podivem je, že pan profesor prezident ještě mezi nimi nezní, ale ještě možná zvažuje své stanovisko, když sám vystudoval vysokou školu zadarmo. Ano, ty hlasy se týkají kritiky studentů za to, že bojují, jen když jde o peníze — proti školnému v Rakousku či proti rušení dotací na bydlení v Nizozemí, a jinak o nic jiného nejde. Že prý jsou ti západní studenti zhýčkaní a chtěli by všechno zadarmo. Že jim nejde o nic jiného než jen o sebe.

Rakousko přitom poplatky za studium mělo od roku 2000, kdy jejich zavedení rovněž vyvolalo studentské bouře. Jejich vybírání se zrušilo loni v září. Na školách studentů přibylo, protože přišli studovat i ti, kteří na poplatky neměli. V Holandsku, zemi s astronomickými cenami nájmů, zase ubytovací stipendia umožňovala studium těm, kteří si nemohli dovolit platit nájem ve městech.

Kritici studentů jako by si to celé nějak popletli a jejich motivace spočívala v pouhé nepřejícnosti. Já pracuji a platím daně, tak ať studenti něco platí taky. Bezplatné školství je jen „posvátná kráva“, jak tvrdí třeba Hospodářské noviny. Přesvědčený hlasatel kapitalismu bez přívlastků či bez pardonu se rozohňuje, že každý student myslí jen sám na sebe. To je tedy skandál, když premisa racionální starosti o sebe sama jako základu všeobecného ekonomického rozkvětu tvoří páteř ideje kapitalismu. Každý se přeci stará sám o sebe a tím se maximalizuje profit všech. Jen ti studenti to teď kazí.

Na koho by tedy každý protestující student měl myslet, když ne na sebe? Že by na stát? Asi. Pracující přece platí daně, ze kterých se buduje něco pro všechny. Ze studentů ale přece nikdo nic nemá. To by si měli uvědomit a myslet raději na všeobecné společenské blaho. Kdyby s radostí platili školné a s chutí se zříkali ubytovacích stipendií, státu by se žilo o moc lépe. Měl by víc peněz na důležitější věci, než jsou nějaké univerzity. Klasičtí teoretici kapitalismu by jistě zírali, s jakou vehemencí se zastánci čistoty trhu dovolávají zájmů státu.

Přece si jen tak nějaký studentík nemůže myslet, že on zrovna bude přínosem pro společnost. To by přece byla domýšlivost. Na univerzitě si má racionálně koupit produkt a pak má s tím produktem racionálně nakládat. Než si podá přihlášku, má si důsledně zanalyzovat možný budoucí vývoj na trhu práce. Během studia to pak zopakovat a poté získat perspektivní a dobře placenou práci, aby mohl splatit své studentské půjčky. A stát se bude mít, protože vydělá hned dvakrát. Jednou na školném a posléze dobrými daňovými příjmy vzdělaných a skvěle uplatněných absolventů.

Studentům by se rovnou mělo poradit, ať se na sebe vykašlou a řídí se trhem, protože to je přece nejlepší pro stát. Tuzemským strážcům čistoty konceptu kapitalismu v Evropě zase opáčko ze základních teorií. Možná by to mohli stihnout ještě zadarmo na nějaké univerzitě, než jim moudrý stát školné jako výraz protievropského vzdoru zavede.