Na okraj jedné reformy

Patrik Eichler

Sousloví „bílá kniha“ oslaví letos na ministerstvu školství své jedenácté narozeniny. Máme jí přát spíše věk psí anebo lidský? A pamatuje si dnes někdo, co kdysi dostala do vínku?

Bílá kniha (terciárního vzdělávání) oslaví letos své jedenácté narozeniny. Její přípravu coby „Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice“ iniciovala v dubnu 1999 vláda Miloše Zemana, táž vláda devadesátistránkový dokument o dva roky později také schválila. Tehdejší bílá kniha  se věnovala všem stupňům vzdělávání počínaje tím předškolním. Asi pětinu jejího textu tehdy autoři věnovali vysokým školám a vzdělávání dospělých, tedy tématům, která se pokouší zpracovávat bílá kniha.

Tam, kde by mělo být samozřejmostí znát alespoň dokumenty a diskuse jedenáct let staré, se ale média omezují na de facto nereflektované přebírání tiskových zpráv ministerstva školství. Posledním příkladem může být vznik a existence tzv. Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání, která měla na čele s profesorem Rudolfem Haňkou pomoci Bílé knize terciárního vzdělávání chytit druhý (až dvaadvacátý) dech. Radu jako svůj osobní neplacený poradní orgán jmenovala ministryně školství Miroslava Kopicová k 19. listopadu loňského roku s cílem připravit do května 2010 soubor doporučení, která pomohou reformovat české vysoké školství. Ještě 16. října přitom Česká televize v souvislosti s tehdy probíhající konferencí o vysokoškolském vzdělávání informovala, že varianty věcného návrhu zákona o terciárním vzdělávání by mohly být k připomínkovému řízení předloženy v únoru 2010, že ale konečné rozhodnutí o reformě bude až na vládě, která vznikne po volbách (Nezmínila přitom, že věcný záměr zákona o terciárním vzdělávání měl být předložen už v dubnu 2009.).

Na ministerstvu školství jsem se tehdy zeptal, zda platí, že věcný záměr zákona bude hotov v únoru, nebo spíše že doporučení k jeho přípravě budou dokončena do května (Doporučení těžko mohou předbíhat podobu zákona.) Alespoň část odpovědi si zaslouží ocitovat: „Příprava reformy terciárního vzdělávání — nejambicióznějšího politického projektu v oblasti vzdělávání za posledních dvacet let — přináší díky tomu, jak zodpovědně a otevřeně probíhá (např. i ve vztahu k akademické veřejnosti), řadu nových poznatků, na jejichž základě je třeba korigovat některé detaily včetně termínů.“

Po druhé bylo o Radě pro reformu vysokoškolského vzdělávání slyšet v souvislosti s jejím prvním jednáním 19. ledna (tedy dva měsíce po jejím ustavení). MŠMT při té příležitosti vydalo tiskovou zprávu pod titulkem „Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání pracuje“, kterou pak média (např. Hospodářské noviny , Novinky.cz  anebo Rádio Praha) vcelku nereflektovaně převzala, a to dozajista také proto, že ministerstvo školství nabízí novinářům jen velmi málo informací a pochopitelně zejména ty, o jejichž rozšiřování stojí.

Těžko se tak od MŠMT dozvíme, jakých výsledků na reformě dosáhl Jan Švejnar  coby externí poradce jmenovaný již Ondřejem Liškou anebo co znamená věta obsažená ve výše zmíněné tiskové zprávě, médii ale vesměs vynechaná: „Zpráva OECD konstatuje, že návrh na reformu řízení a samosprávy vysokých škol obsažený v Bílé knize terciárního vzdělávání není ještě ve stavu umožňujícím implementaci.“

Třeba bychom se to dozvěděli, kdyby si někdo pamatoval, jak dlouho a jakým způsobem zde debata o reformě terciárního vzdělávání dlouhá léta probíhá. Zatím jen předstírání stále nových začátků přispívá ke ztrátě paměti. A život bez paměti frustruje lidi od fochu a nutně dezorientuje jednotlivce i společnost.

    Diskuse (0 příspěvků)