Studentská iniciativa Vzdělání není zboží! připravila na pátek 12. března 2010 protestní pochod proti komodifikaci vzdělávání a podřizování vysokých škol tržní logice. „Pochod produktů" — jehož motto zní Vzdělání není zboží, vysoké školy nejsou výcviková centra! —  vyjde ve čtrnáct hodin od Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na Albertově, projde centrem města a bude zakončen na Palachově náměstí divadelním skečem.

Účastníci průvodu budou symbolicky označeni čárovými kódy, jež mají symbolizovat přeměnu vzdělání ve zboží a absolventů v produkty škol. Na vysoké školy budou také připevněny čárové kódy jako znamení podřizování škol zájmům firem a trhu. Celá akce, jež je součástí celoevropského akčního týdne proti reformám Boloňského procesu, chce tímto způsobem upozornit na výrazné zúžení chápání funkce vysokých škol ve společnosti. Podle jimi kritizovaných boloňských reforem má být totiž evropské školství hlavně efektivní, adaptabilní a konkurenceschopné.

Inspirací ke vzniku iniciativy Vzdělání není zboží! bylo studentům rakouské studentské hnutí, jež před časem reagovalo na boloňské reformy masovými demonstracemi a obsazováním univerzit. Studenti se ohrazují především proti podřízení obsahu vzdělávání zájmům firem, dále proti podfinancování školství, hrozícímu poklesu úrovně vzdělávání, kdy se namísto rozvoje kritického myšlení jedná o  „vyrábění“ loajálních zaměstnanců firem, nebo například proti důrazu na „produktivitu" a „efektivitu“ vzdělávacího procesu, tj. proti tržnímu přístupu ke vzdělávání.

Autoři prohlášení dále protestují proti redukci společenského přínosu vědy a výzkumu na průmyslové inovace a ekonomický zisk, s níž souvisí razantní snížení financování veřejných výzkumných institucí (především Akademie věd) a přesun těchto prostředků na financování vývoje a inovací do soukromých podniků.

„Chceme univerzity otevřené nikoli zájmům byznysu, ale celé společnosti. Takové univerzity, které by byly schopné rozvíjet znalostní potenciál společnosti a figurovat i v řešení lokálních sociálních či environmentálních problémů,“ uvádí iniciativa ve svém prohlášení z 22. února letošního roku.

Boloňský proces — cesta ke stejnosti?

U příležitosti 700 let pařížské Sorbonny podepsali ministři Francie, Německa, Itálie a Spojeného království, zodpovědní za vysoké školství, v květnu 1998 v Paříži Společnou deklaraci o harmonizaci výstavby evropského systému vysokého školství, tzv. Sorbonnskou deklaraci. Ta se posléze stala půdorysem pro vznik Deklarace o vytvoření evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání —  Boloňské deklarace.

Ta byla signována v červnu 1999 ministry zodpovědnými za vysoké školství z devětadvaceti evropských zemí. Přijatý program se stal plánem rozvoje vysokého školství v Evropě do roku 2010. Evropským zemím se otevřela možnost využít jedinečnosti svých vzdělávacích systémů a vytvořit z nich systém evropský. Jedním z hlavních rysů nového systému bylo přijetí tří srovnatelných stupňů vysokoškolského vzdělávání: bakalářského, magisterského a doktorského.

Součástí procesu — ke kterému se dodnes připojilo už šestačtyřicet států — je propagace mobility studentů a akademických pracovníků, sblížení studia, vědy a výzkumu, postupné sbližování akademické sféry a trhu a s tím spojený důraz na celoživotní vzdělávání. K Boloňskému procesu se na samém počátku připojila i Česká republika. Ostatně i u nás bylo již dávno zavedeno třístupňové studium (bakalář, magistr, doktor) a kreditové hodnocení.

Studenti ve svém prohlášení zdůrazňují, že protestní akce v Madridu, Vídni nebo Paříži a dalších městech nejsou namířeny proti deklarovaným cílům procesu, nýbrž proti jeho skrytým předpokladům. Mezi ty řadí hlavně komodifikaci vzdělávání, omezení univerzitní autonomie, zavádění školného a degradaci vysokoškolského vzdělávání na školení budoucích zaměstnanců firem.