Novela stavebního zákona z pera Hospodářské komory je projevem nahrazení politiky investorskými zájmy. S kýženým krachem Babišova režimu vzešla naděje na změnu. Rychle však pohasla. Nové koalici je totiž v zavedených pořádcích zjevně dobře.
Privatizace zákonodárství, kterou v naší zemi rozjel Andrej „Agrofert“ Babiš, když svěřil sepsání nového stavebního zákona podnikatelskému svazu — Hospodářské komoře, se v minulém volebním období setkala s oprávněnou kritikou a vtiskla novému zákonu nesmazatelnou pečeť „Made by developers“.
Dodnes nevíme, jací byznysmeni, z jakých zdrojů a jakou celkovou sumou tvorbu tohoto klíčového právního předpisu zaplatili. Že „state capture“ z okruhu velkého byznysu je věc vážná a nebezpečná, potvrzuje i Výroční zpráva BIS za rok 2020, když v kapitole Ekonomické zájmy státu uvádí: „dochází-li k přesouvání odpovědnosti státní správy za zpracování klíčových dokumentů na regulované subjekty již na počátku, např. z důvodu nedostatečné kapacity kompetentních úřadů, získávají tím regulované subjekty značnou volnost k přizpůsobení si legislativy ve prospěch svých zájmů.“
Po Babišovi
Výsledky podzimních voleb poslaly Babiše zpátky do Průhonic a nová koalice stran vytáhla českou demokracii ze zásvětí. Mohlo by se proto zdát, že hrubozrnnému klientelismu se střety zájmů a korupčním potenciálem odzvonilo. Ale, jak říkal starý rabín z povídky Jana Wericha, všechno je jinak. Nebo vlastně spíše při starém? Dosah Hospodářské komory, a zvlášť některých jejích členů, s volbami nezmizel, stejně jako jejich snaha ochočit si politiky všech stran a názorových orientací.
Nový stavební zákon protlačilo ANO spolu s SPD a dvěma stranami, které už se do Sněmovny nedostaly — KSČM a ČSSD. Těsnému hlasování poslanců přitom předcházelo absolutní NE všech senátorek a senátorů. Jedním z nejvíce kritizovaných opatření zákona byl vznik nové soustavy státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním „mega“ úřadem, umístěným „dostupně“ v Ostravě.
Ten by měl začít fungovat již od 1. ledna 2022. To ale především předpokládá, že se vybere jeho předseda. Výběrové řízení na tuto pozici proběhlo letos v září, ale kvalita kandidátů byla natolik slabá, že komise raději nevybrala nikoho. Proto dosluhující vláda vyhlásila druhé kolo. Zájemci se mohli hlásit do 13. prosince.
Překvapivý obrat
Je snad pochopitelné, že kroky, které jsou pro zahájení činnosti Nejvyššího stavebního úřadu k 1. lednu 2022 nezbytné, činí odstupující vláda, která zákon v Parlamentu (byť horko těžko) prosadila. Na co však voliči demokratických stran nepochybně musí zírat s otevřenou pusou, je postoj nové vládní koalice. Její představitelé totiž existenci Nejvyššího stavebního úřadu letos na jaře kritizovali, a slibovali dokonce jeho zrušení. Například Martin Kupka (ODS) v té době ubezpečoval: „Nový stavební megaúřad nechceme.“
Ale po volbách se něco změnilo. Nová koalice zřízení stavebního „megaúřadu“ podporuje a vyslala do výběrové komise své zástupce. A to ne ledajaké. Vedle kandidáta pirátské strany se ve čtyřčlenné komisi objevil i Zdeněk Zajíček. Zajíček byl ovšem do výběrové komise jmenován nikoli jako zástupce ODS, jíž je členem, ale jako zástupce Hospodářské komory. Je totiž od roku 2020 jejím viceprezidentem.
Personální propojování byznysu a politiky tak pokračuje bez ohledu na výsledek voleb. Složení výběrové komise je možné bez potíží dohledat na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Formálně sice komisi schválila Babišova vláda, ale, jak řekla ministryně Dostálová v Otázkách Václava Moravce, fakticky tak učinila po dohodě s novou koalicí.
Potřeby podnikatelů
Připomeňme znovu, že Hospodářská komora není státní orgán, ale zájmový svaz, který sdružuje ty nejvýznamnější podnikatele z oblasti developmentu a stavebnictví a jejichž podnikání má stavební zákon a Nejvyšší stavební úřad regulovat. Nejvyšší stavební úřad má nejen vést všechny stavební úřady v zemi metodicky, ale má i značné kompetence v územním plánování, vydává všechny důležité prováděcí předpisy a má být ústředním odvolacím orgánem pro ty nejdůležitější stavby.
Nová „demokratická“ koalice, která začala zřízení Nejvyššího stavebního úřadu podporovat a do výběrové komise vyslala Zajíčka rovnou z vedení Hospodářské komory, tak zřetelně opustila své sliby o úsporné a protikorupční politice. A učinila to nečekaně rychle.