Hlasování poslanců prozradí někdy víc než předvolební programy
Petra KolínskáParticipace občanů na rozhodování o kvalitě životního prostředí je v poslední době soustavně omezována. Tento trend ale můžou zvrátit nastávající volby. Postoje kandidujících stran zmapovala analýza Zeleného kruhu, Greenpeace a Hnutí Duha.
Volby do Poslanecké sněmovny proběhnou za pár dnů a kandidující strany, hnutí a koalice se s nasazením mnoha sil i peněz snaží upoutat naši pozornost. Občan, respektive jeho názor je teď v centru zájmu. Je proto ten správný čas prozkoumat, nakolik jednotlivé kandidující subjekty budou o názory občanů stát i po volbách.
Mezi politiky, kteří se ucházejí o naši důvěru, najdeme takové, kteří otevřeně zastávají postup „Nerušte, když vládneme. Kandidujte a můžete vládnout také.“ Na pomyslné druhé straně stojí strany a hnutí, které za nejlepší nástroj pro rozhodování považují celostátní referenda, potažmo přímou demokracii. Jak v takovém uspořádání ochránit práva a svobody menšin, však už neříkají.
Účast veřejnosti na rozhodování z pohledu politika je totiž téma složité a obklopené spoustou otazníků. Jak nezahltit projednávání čehokoli chronickými stěžovateli? Kdo má nést zodpovědnost za řešení, která navrhne „někdo z ulice“? Jak zajistit, aby se příprava kvůli odpůrcům nezastavila?
Z opačné pozice si však můžeme klást i jiné otázky. Kde berou úředníci a politici jistotu, že vyberou nejlepší řešení, když nápad nevystaví veřejné oponentuře? Jak získat podporu občanů pro nepopulární rozhodnutí, když je nepřizveme k jejich přípravě? Mají občané snášet dopady rozhodnutí, ke kterým se nemohli vyjádřit?
Vedle otázek jsou tu ale naštěstí empirická data a zkušenosti. Ty stručně řečeno ukazují, že společnosti (lokální, národní i nadnárodní) založené na inkluzi, participaci a transparentnosti jsou odolnější, úspěšnější a její členové jsou spokojenější.
Neblahý trend
Než se dostaneme k volebním slibům, připomeňme si aktuální situaci a trend posledních let. Zapojení veřejnosti do rozhodování se s ohledem na mezinárodní závazky propsala nejvíce do legislativy spojené s ochranou životního prostředí. Máme speciální zákon o právu na informace o životním prostředí. Veřejná správa musí s veřejností konzultovat vybrané stavební záměry i strategické dokumenty podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Prostor pro vyjádření, jimiž se úřady musí zabývat, nabízí také zákon stavební, zákon o ochraně přírody a krajiny nebo zákon o vodách.
Podíváme-li se ovšem na podobu těchto zákonů dnes a před deseti lety, zjistíme, že mají jedno společné. Všechny byly postupně upraveny tak, aby byl manévrovací prostor pro organizovanou i neorganizovanou veřejnost zmenšen. Namátkou: novou definicí se omezila skupina záměrů, které spadají do režimu veřejného posuzování vlivů na životní prostředí. V případě kácení stromů je počet řízení, kde se může veřejnost ozvat, zredukován na minimum. A na stole také před dvěma lety byly zatím neúspěšné vládní pokusy „zkrotit“ právo na informace.
Bude tento trend pokračovat? Co nám volební uskupení slibují ohledně pravidel pro účast veřejnosti? Z analýzy volebních programů od ekologických nevládních organizací (Hnutí Duha, Greenpeace a Zelený kruh) vyplynulo, že subjekty s největšími preferencemi, tedy hnutí ANO a koalice Spolu se k tématu nevyjadřují. Mlčí o něm jak ve svých volebních programech, tak v anketě, kterou měly možnost všechny strany vyplnit.
Vstřícnost k tématu a ochotu posílit hlas veřejnosti deklarovaly ve volebním programu i v anketě naopak koalice Pirátů se Starosty a také Zelení. Vstřícní jsou částečně i sociální demokraté. Ti sice k tématu ve volebním programu mlčí, v anketě se ale vyjádřili jednoznačně pro možnost veřejnosti účastnit se řízení, v nichž jde o životní prostředí.
Jak hlasovali?
Spolehlivějším indikátorem postojů jednotlivých stran je však jejich chování Parlamentu. Ten nejradikálnější zásah do práv občanů mluvit do kvality nejbližšího životního prostředí se uskutečnil v dubnu 2017 (tedy v předminulém volebním období). Tehdy prošel návrh Jaroslava Foldyny (tehdy ČSSD) omezit účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona. Někteří senátoři považovali změnu za zásah do ústavních práv občanů, a napadli ji proto u Ústavního soudu. Ten rozdílem jednoho hlasu letos v únoru rozhodl o tom, že provedená změna v zákoně je přípustná.
O nápravu, tedy navrácení možnosti občanů účastnit se řízení, v nichž se rozhoduje o výstavbě v okolí jejich domovů, se v tomto volebním období opakovaně, ale neúspěšně pokoušeli pouze poslanci Pirátů. Pokud je tedy pro vás téma účasti veřejnosti důležité, před odchodem do volební místnosti se podívejte, jak se kdo postavil k zatím poslednímu hlasování v květnu 2021.
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, který podpořila Nadace OSF prostřednictvím programu Active Citizens Fund. Program je financován z Fondů EHP a Norska.