Severojižní magistrála — produkt dopravní politiky normalizačních let necitlivý k historickému centru i rezidenčním částem města je téma, které spolehlivě budí vášně. Možná zbytečně. Stačí, když se místo strašení automobilistů zaměříme na zlepšování blízkého okolí magistrály a vezmeme vážně fakt, že magistrálu denně potřebuje přejít téměř sto tisíc chodců. Pak totiž také zřetelněji uvidíme, že okolí kapacitní komunikace ukrývá řadu příležitostí pro trávení volného času.

Podél magistrály se nacházejí tak atraktivní instituce jako Národní muzeum, Státní opera, muzeum hlavního města Prahy či honosná budova hlavního nádraží. Součást magistrály tvoří Nuselský most, nabízející unikátní výhled na Prahu, a kousek od něj najdeme opravené barokní hradby. Dostat se k nim však znamená procházet páchnoucími a nebezpečnými podchody a riskovat zdraví při přecházení míst, kde není ani ten podchod.

V okolí magistrály se vedle turistů denně pohybují desítky tisíc zaměstnanců a podnikatelů. K tomu, aby se cestou z práce chtěli zastavit na drink nebo si tu vyřídit některé nákupy, je třeba vlastně velmi málo. Stačí, abychom vrátili okolí magistrály městský charakter a nabídli chodcům pohodlné cesty. V první etapě stačí doplnit přechody, zkultivovat bezprostřední okolí významných budov a umístit na vhodná místa zastávky autobusu.

Městu se úpravy, které nemusí nijak snížit kapacitu pro automobily, vyplatí hned několikrát. Předně vzniknou nové, respektive se obnoví zaniklé obchody, kavárny a restaurace. Nově zřízenými přechody lépe propojené části města budou lákat k procházkám nejen turisty, ale i Pražany. Ti, kdo mají rádi večerní zábavu pod širým nebem, se nebudou muset tlačit na přeplněné náplavce. Muzejní oáza jim totiž nabídne atraktivní zázemí, aniž by rušili místní obyvatele.

Magistrála může také pomoci lépe obsloužit ulici 5. května, Karlov či Fügnerovo náměstí veřejnou dopravou. Zavedení autobusu odlehčí přeplněné lince metra C a povzbudí obchodní ruch na magistrále i ve vedlejších ulicích. Proměnit magistrálu v přívětivější a přístupnější místo je projekt primárně obchodně-kulturní, nikoli dopravně-stavební. V době sofistikovaných systémů řízení dopravy a chytrých mobilních aplikací se nemusíme bát ani nových světelných křižovatek, ani o fous užších pruhů. Když zúžíme pruhy, vejdou se na magistrálu i stromy, vyhrazené pruhy pro taxi a autobusy a místa na parkování.

Chceme-li žít ve městě živém, bezpečném a příjemném, musíme omyl sedmdesátých let upravit podle potřeb století jednadvacátého. Na konci června bude vedení města hlasovat o tom, zda se magistrála stane komunikací, která lidi více spojuje a méně rozděluje. Všechna důležitá data budou na stole. Snad se věci dají do pohybu.