Ekonomický propad, který následoval pandemii covidu-19, se nejvíce dotkl pracovnic. A situace se navíc může i nadále zhoršovat.
Na rozdíl od předešlých ekonomických krizí se ta současná neúměrně odrazila v zaměstnanosti žen napříč celou Evropskou unií. Je to patrné nejen ve značném nárůstu propouštění v sektorech, které zaměstnávají převážně ženy, ale odráží se to zcela překvapivě též v jejich horších pracovních podmínkách, zvýšené finanční prekérnosti a v narůstajícím nesouladu mezi prací a soukromím.
Mezi březnem 2020 a únorem 2021 se počet nezaměstnaných zvýšil o zhruba 2,4 milionu, z nichž ženy tvořily více než 1,3 milionu. Nezaměstnanost žen se tak zvýšila o 20,4 procent, zatímco nezaměstnanost mužů o 16,3 procent.
Mimo propouštění — které se téměř ve všech státech Evropské unie povedlo skrze krátkodobá opatření částečně omezit — je dopad pandemie také patrný v poklesu odpracovaných hodin. Mezi posledním čtvrtletím roku 2019 a druhým čtvrtletím 2020 byl přitom pokles odpracovaných hodin v rámci hlavního pracovního poměru opět výraznější u žen (-18,1 procent) než u mužů (-14,3 procent).
Stávající nepoměry
Silnější dopad pandemie na ženy v různých ekonomických odvětvích kopíruje dlouhodobé genderové nepoměry. Nařízení „společenského odstupu“ a lockdownu se nejvíce dotkla těch služeb, které vyžadují přímý kontakt s lidmi, a kde nelze používat telekomunikace: jde o oblasti ubytování, gastronomie, turismu, maloobchodu, kultury, práce v domácnosti a podobně.
Vzhledem k tomu, že ženy v těchto sektorech tvoří 61 procent pracovní síly, jsou vystaveny omezení pracovních hodin i neplacenému volnu disproporčně: muži mezi posledním čtvrtletím 2019 a třetím čtvrtletím 2020 zaznamenali vyšší míru nezaměstnanosti pouze v sektorech maloobchodu a kultury (viz graf). V sektorech gastronomie a hotelnictví — které byly bezpochyby zasaženy nejvíce — přišlo v tomto období o práci 880000 lidí, z toho 535000 žen.