Libanon po výbuchu: protestující se domohli pádu vlády, systém však přežívá

Petr Jedlička

Liknavý přístup Dijábova kabinetu k objasnění bejrútské exploze i záchranným pracem podnítil další nepokoje. Premiér nakonec ustoupil a sám rezignoval. O novém kabinetu ale rozhoduje parlament a ten ovládají stejné skupiny jako exekutivu.

Libanon byl již před výbuchem ve vážných ekonomických a sociálních problémech. Před nástupem koronaviru propukaly v zemi i hladové bouře. Vláda premiéra Hasana Dijába (na snímku) dokázala seškrtat výdaje, jinak však příliš nic dalšího. Repro DR

Minulý rok nestačily tři měsíce, nyní stačily tři dny. Vláda premiéra Hasana Dijába ustoupila tlaku bouřlivých protestů a podala demisi. Stalo se tak v pondělí 10. srpna, šest dní po ohromném výbuchu dusičnanu amonného v bejrútském přístavu. Právě výbuch, resp. vývoj po něm, je podle kritiků vlády kolosálním důkazem zkorumpovanosti a nefunkčnosti současného libanonského systému, založeného na dělbě moci mezi hlavní politické, náboženské a mocenské formace.

O korupci hovořil v rezignační řeči i premiér Dijáb: „(Korupce v Libanonu) je větší než sám stát (…) a ode změny nás dělí tlustá zeď plná ostnů; zeď, jíž neustále zpevňuje třída, která používá všechny špinavé prostředky, aby uhájila své zisky (…) My se dnes podvolujeme vůli lidu volajícího k odpovědnosti ty, kteří mohou za poslední katastrofu. Podvolujeme se touze po skutečné změně,“ uvedl ve svém projevu.

O zanedbání, korupci a nefunkčnosti systému se mluví v souvislosti s výbuchem proto, že zabavený dusičnan amonný ležel v přístavním skladu od roku 2014. Jeho konfiskací z jedné lodi začal letitý soudní spor, který svými intervencemi protahovaly různé nátlakové skupiny. Důležitá přísada hnojiv, ale i průmyslových výbušnin, přitom nebyla náležitě zabezpečena, na což různí pracovníci přístavu soustavně upozorňovali.

×