Šok a otřesenost jsou dle zpravodajů zahraničních médií hlavními emocemi, které jsou patrné u obyvatel libanonského hlavního města Bejrútu den po mimořádné události — úterní sérii výbuchů v přístavních skladech, která zdemolovala všechno v okruhu půl kilometru a poškodila i další čtvrti. Oficiálně je hlášeno přes 130 mrtvých a čtyři tisíce zraněných. Více než sto dalších lidí se ale stále pohřešuje.

Podle výkladu potvrzeného již prezidentem i premiérem explodovalo konkrétně 2750 tun dusičnanu amonného, který byl v přístavu skladován od roku 2014. Šlo o náklad zabavený z lodě mířící z Gruzie do Mosambiku, kam byl vezen v rozporu s předpisy. Ve skladu ležel dusičnan amonný — důležitá přísada hnojiv, ale i průmyslových výbušnin — „provizorně“. Ohledně nákladu a jeho konfiskace se totiž vedl letitý soudní spor (mimochodem stále neukončený), který svými intervencemi protahovaly různé nátlakové skupiny.

Není zatím jasné, kdo je bezprostředně odpovědný za to, že sklad nebyl řádně zabezpečen. Jednotlivé zainteresované instituce — konkrétně správa přístavu, bezpečnostní služba a odpovědné struktury na ministerstvu hospodářství, vnitra i obrany — každá naznačují, že na problém upozorňovaly a že katastrofu zapříčinilo zanedbání „někoho jiného“. Mocensky je přitom v Libanonu vše rozdělené mezi hlavní strany a skupiny v zemi. Klasický systém podřízenosti zde nefunguje.

„Lidé si tu již léta stěžují na korupci, nedbalost a sektářskou paralýzu typickou pro libanonskou politiku i fungování celého státu. Jen za poslední rok se kvůli tomu ostatně pět měsíců protestovalo. To, co se stalo nyní, je ale něco kvalitativně jiného (…) Pokud se ukáže, co se zdá nyní, totiž že za výbuchem stálo opět systémové zanedbání a nefunkčnost systému obecně — protože stát jako celek oficiálně o materiálu samozřejmě věděl —, může jít o bod zvratu,“ hlásila z Libanonu Leila Molanová-Allenová, zpravodajka francouzské France 24.

„Všichni tu vědí, že komplexy okolo přístavů a letišť kontrolují v Libanonu ozbrojená křídla hlavních mocenských skupin, Hizballáhu, ale i dalších (…) že zde zápasí o vliv (…) O nebezpečném materiálu věděli všichni, teď ale nikdo za nic nemůže (…) Za všechno může tento zkorumpovaný systém, kde nic nefunguje, jak má,“ hlásil též z Libanonu Mark Daou pro Al-Džazíru.

Vyšetřování a důsledky

Prezident, premiér i odpovědní ministři slíbili důkladně vyšetřit, kdo mohl za to, že byl výbušný materiál uschován na jednom místě v takovém množství, že nebyl náležitě zabezpečen a že ležel na místě tak dlouho. Nyní však všichni řeší zejména bezprostřední důsledky.

„Bejrút přišel o část přístavu, který je pro něj nesmírně důležitý kvůli dovozu jídla i léčiv. Poškozeny jsou tisíce domů. Na čtvrt milionu lidí shání náhradní bydlení. Výbuch zasáhl i sila, kde byly skladovány nouzové zásoby obilí (…) Vláda již uvolnila ekvivalent padesáti milionů liber na pomoc nejhůře zasaženým. Prosí též o pomoc ostatní státy, některé už ji poslaly,“ hlásila do středečního vysílání BBC Lina Sinjabová, bejrútská zpravodajka stanice.

Libanon sužuje v posledních letech politická i hospodářská krize, kterou tento rok ještě prohloubila koronavirová epidemie. Že ve státě fungují s problémy i základní služby, ukázaly i hodiny po úterním výbuchu. Město snažící se pochopit, co se stalo, a dopátrat se nezvěstných postihlo několik výpadků elektřiny. Několikrát přestal fungovat také internet.

Lidé nespokojení s poměry v zemi vyšli již mnohokrát v ohromných počtech do ulic. V poslední vlně žádaly výměnu celé politické garnitury a nahrazení dosavadního systému dělby moci „vládou odborníků“. S nástupem koronavirové epidemie získaly protesty i více sociální ráz.  

Další informace:

• The Guardian Beirut explosion: Lebanon declares two-week state of emergency in capital — live updates
• France 24 Beirut blast: Lebanon reels from devastating explosion in capital
• Al-Džazíra Beirut blast: Tracing the explosives that tore the capital apart
• BBC News Beirut explosion: Frantic search for survivors of deadly blast