Na Zelenkově klipu je nejhorší, že ho musíme brát vážně
Andrej BažantZelenkova akce, ať už ji udělal z jakýchkoli motivů, bude mít dost možná jiné následky, než si uměl představit. V souladu s jeho životním přesvědčením.
„Potřeboval jsem nějakou akci," říkal heparinový vrah Petr Zelenka na vysvětlení svých činů. „My všichni potřebujeme akci," řekl si nejspíš Petr Zelenka, režisér.
Občas to zažije asi každý. Deziluze, zklamání. Kamarád zapře půjčené peníze. Jeden z manželů se ukáže jako nevěrný, oblíbený politik jako zkorumpovaný, uznávaný filosof jako pedofil, spisovatel jako rasista. Doktor z ničeho nic člověku diagnostikuje rakovinu. Zajímavý režisér natočí s dobrými herci nevkusný, odfláknutý, propagandistický klip...
Kdo tyhle věci zažívá rád? Asi nikdo... Ale lépe se dozvědět než nedozvědět, jinak vás falešný kamarád připraví o všechno, politik získá větší moc, pedofil ublíží dalším dětem, zhoubná nemoc pokročí...
Tedy tímto Petru Zelenkovi za ten klip děkuji. Jistě, byl jsem zklamaný a naštvaný poté, co jsem klip viděl — říkal jsem si, jak může někdo být tak blbý. Ale potom jsem si řekl, což, takoví někteří lidé jsou.
Pak už jsem jen koukal, jak jich přibývá, a jak dokonce těm nesmyslům přikyvují politici a novináři. S drobnými výhradami, samozřejmě — „obsahově je klip mixem seriózních argumentů s trochou demagogie", psala například idnes.cz.
Jiní označovali za „kontroverzní" použití vulgárních slov, či fakt, že jde o „plagiát" klipu na podporu Obamy. Ale přestože všechny velké zpravodajské servery video přejaly, nikdo se nepozastavil nad jeho hlavním tématem.
Maximálně byl požádán o vyjádření nějaký odborník, který poté prohlásil, že to americké video je vtipnější. Vtipnější — a to je vše? A je vůbec vtipnější? Kdo je zrovna na tohle odborníkem?
Myslím, že zrovna vtipnost je jediná oblast, v níž se ta dvě videa srovnávat nedají. A vlastně nemají. A co mají vůbec společného?
Režie je v podstatě stejná: Mladí herci, velice populární mezi mladými lidmi, se formou poměrně originální (amatérský obraz, pár drsných, nekorektních vtípků), snaží přesvědčit mladé lidi, aby předali jednoznačné politické poselství svým prarodičům.
Scénář ale vyznívá zcela opačně: Silvermanová nevnucuje žádný politický názor, namísto toho bojuje proti předsudkům („jestliže normálně volíte demokraty, ale bojíte se jednoho zvolit, protože se jmenuje Hussein, nebojte se"). Zelenka naopak předsudky posiluje či přímo vytváří, aby s jejich pomocí vnutil politický názor.
Silvermanová hovoří k úzce vymezenému publiku (mladí Židé, kteří se chystají volit Obamu a mají prarodiče, kteří bydlí na Floridě, volili vždy demokraty, ale teď váhají) a má cíl v podstatě nepolitický, smířlivý — rozptýlit obavy z tmavé pleti a exotického jména, což je záležitost, v které v USA panuje celospolečenská shoda.
Zelenka chce naproti tomu ve svém klipu ovlivnit a změnit politické názory úplně všech — nejprve během pár minut vysvětlí jedné generaci, o co vlastně v té politice jde a ta potom půjde a během jediné návštěvy o tom samém přesvědčí příslušníky jiné generace.
Ale hlavně — opět v přesné opozici vůči Silvermanové — utvrdí v mladé generaci předsudky, kterým je vystavena v médiích a ta pak ve staré generaci strach nerozptýlí, ale naopak vytvoří.
A těch předsudků je opravdu hodně, stejně jako strachu. Až moc. Dozvídáme se, že jestli zvítězí levice, mohou za to staří lidé — výmysl, k jehož vyvrácení si stačí přečíst voličské preference seniorů.
Staří lidé si nepamatují, že komunisti popravili Miladu Horákovou — opět hloupost, které nikdo nevěří — o Miladě Horákové toho vědí nejvíc právě staří lidé.
Ale to už nám oba mladí lidé vysvětlují, že komunisté a levice je ta samá věc. Někdo z nás sice možná tuší, že tu jsou ještě nějací sociální demokraté, ovšem než o tom začneme přemýšlet, máme tu další bombu — levá strana je zcela špatná už v té nejobecnější rovině.
Teď tedy záležitost zcela biologickou (častější používání pravé ruky je dáno buď tím, že srdce je nalevo anebo jde o pouhou evoluční náhodu) směšuje Zelenka s historickými kulturními významy (blízkovýchodní hygiena, pozdravy, psaní pravou rukou) a s politickým názvoslovím (jež vzniklo podle momentálního rozesazení delegátů francouzského Konventu v roce 1789).
Asociace je pak jasná: levice-nešikovnost-lejno. Připočtěme to vše k popravě Milady Horákové a jedeme dál — na venkov, kde všichni staří lidé bydlí. Tam se od nich dozvíme, že nás vlastně mají rádi (volí levici kvůli nám), ale jsou přitom strašně hloupí a velice nám škodí — klidně si umřou a my za ně budeme splácet dluhy.
Pokud někteří nejsou hloupí, je to ještě horší — jsou sobečtí — levici volí kvůli 30 korunám! A kvůli těmto jejich 30 korunám na tom budeme my mladí brzy velice špatně. Neuvěřitelné sobectví! Ale doufejme, že naše bába či děda jsou jen senilní či hloupí, tak jim snad pomocí těch chytrých příměrů vysvětlíme, že je zcela nutné volit pravici. Potom už nebudou mezi námi a seniory žádné trapné konflikty kvůli politice a budoucnost bude zachráněna...
Hezky to Petr Zelenka vymyslel. Ačkoli, vlastně to nevymyslel, jen poskládal. Poskládal polopravdy, klišé a jednoduché vtípky do svého vskutku geniálního klipu. Tak, aby to působilo. A ono to působí.
Na Facebooku a v diskusních fórech se hádají a mohou se hádat donekonečna tisíce lidí o tom, jestli jsou Mádl s Issovou frajeři, kteří to KSČSSD pěkně natřeli, anebo jestli jsou to naopak rozmazlení a totálně vygumovaní frackové. Jiní se nad tento konflikt mírně povznášejí a ptají se, komu vlastně ti dva slouží — modrým strakám (pro které mají získat mladé) nebo paroprasatům (tím, že seniory poštvou proti modrým).
Zde je možné snadno obhájit obojí — i tyto diskuse proto mohou probíhat donekonečna (či aspoň do voleb).
Moc se už nemluví o tom, že zcela jistě ti dva slouží třetímu — Petru Zelenkovi. Hercům přeci to, co mají říkat, určuje scénárista a způsob zase režisér. To obojí Zelenka je. Jde tedy o to, komu slouží Zelenka. Pravici nebo levici?
Proč se nikdo Zelenky neptal, komu slouží, když natočil Mňágu-Happyend nebo Rok ďábla nebo když tvrdil, že Šamil Basajev je ve skutečnosti Čech jménem Kamil?
Scénáře dosud nepsal na zakázku a režíroval si je většinou sám. Oblíbenými tématy byly mimo jiné mezigenerační vztahy a konflikty anebo fungování mediálního světa. Proč najednou politická zakázka? A ještě formou tak zjevně přejatou z amerických voleb?
Proč by se Zelenka zrovna teď zapojoval do hádek o tom, jestli je lepší Paroubek či Nečas, jestli je větší populismus slibovat vyšší důchody nebo nižší daně? Stejně by žádné straně nepomohl — byl by zařazen jako odesák či paroubkovec, dál by už nikoho jeho názory nezajímaly a nic by stejně neovlivnil.
Ty hádky by stejně pokračovaly dál, pro každou stranu se najdou milióny různě chytrých a různě upřímných argumentů. A argumenty nakonec stejně nerozhodují. Rozhodují symboly a archetypy a práce s nimi.
Tu máš Horákovou! Tu máš Koženého! Jsi Gottwald! Pinochet! Haider! Mečiar! Rozhazuješ! Tuneluješ! Zadlužíš nás! Okradeš nás! Máš bradavici! Jsi teplej! Jsi zbabělej! Podlejzáš velmocím! Sloužíš Bruselu, Rusku, Americe... Symboly a peníze, nic jiného se nedává a neslibuje.
Petr Zelenka se ale ve svých dílech nezabývá politickými otázkami. A pozítří bude mít pražskou premiéru jeho hra Očištění. Zelenka o ní říká: „Cítil jsem potřebu napsat moralitu pro tohle století. Je dobré ukázat, že v dnešním zdánlivě všemocném světě nemůžeme všechno. Hledal jsem absolutní zločin, aby nebyla diskuse o tom, jestli udělal hlavní hrdina něco špatného, nebo ne. A pak můžeme v klidu sledovat, co se se zločinem a trestem děje. A samozřejmě je tématem i televize a virtuální realita. Co se stane s informacemi v dnešním světě. Jak se tento svět chová k informacím.“
A nechme hru, teď o čem je to video. Nejblíže je mu v současné sféře médií a virtuální reality facebooková skupina nazvaná jednoznačně: „ZACHRAŇ ČESKO: Schovej babičce občanku!", v podtitulu je „aby nemohla u voleb dát hlas KSČM nebo ČSSD".
Proč taková skupina vznikla? Jak došlo ke spojení těch tří premis — levice zničí Česko, babičky volí levici, my máme právo jim v tom zabránit — přitom každá z premis je sama o sobě sporná? Do vztahů mezi generacemi brutálním způsobem vstupuje politika a ekonomické vztahy — kvůli babiččině důchodu budu mít větší daně a stát se zadluží a ještě tu možná budou zpátky ty věci z padesátých let.
Tohle přesvědčení může docela vyhovovat politikům. A člověk, kterého to štve, nemusí chtít ty politiky porazit, může i s jejich názory souhlasit. Ale může se pokusit je vytlačit ze sféry, kde nemají co dělat — z rodinných vztahů. Může jim tu síť zneužitých symbolů zavirovat. A současně přitom zdravé části naočkovat.
Je tu možná rovina ještě drsnější — Petr Zelenka je také „heparinový vrah". Tento mladý muž, režisérův jmenovec, se kdysi proslavil vysvětlením svých činů slovy: „Potřeboval jsem nějakou akci."
Heparinový vrah potřeboval akci, a tak postupně zabil tucet „přestárlých" pacientů. Několik tisíc lidí potřebuje peníze, a tak sebere babičce občanku, aby volby vyhrál ten, kdo mu sníží daně a babičce důchod. To už je záležitost politická a mediální jen v tom smyslu, že si s ní ani jedna z těchto sfér neví rady a raději ji ignorují. A přitom — opět analogie — o psychických problémech a agresivních sklonech ošetřovatele vědělo jeho okolí již dlouho.
Pokud by tehdy kdosi udělal to, co nyní režisér Zelenka — tedy vyostření situace — nemuselo možná k ničemu strašnému dojít. Ošetřovatel by byl poslán na léčení, zbaven pozice... Tedy, Petr Zelenka teď možná cosi tušil a...
A možná je vše úplně jinak. Otázka, zda šlo o „mystifikaci", je už nepodstatná — nyní je ta věc zcela vrostlá do reality a sama se stala velice reálnou...
Petr Zelenka těžko někdy řekne, co opravdu touto svojí akcí zamýšlel. A zda mu víc vadí paroubkovský populismus, pravicová hra se symboly, nedostatek soucitu obecně či vše dohromady společně s mnohým dalším. Ale jisté už je, že režisér i scénárista je výborný.
Podařilo se mu vytvořit červa, který navrtává složitě vystavěné fasády ideologií a propagand, aby jednak zjistil, co (jestli vůbec něco) je vlastně uvnitř a jak silný to má imunitní systém. Obsah a forma klipu ukazují, že tento červ měl navrtat oba levicové kolosy.
Reakce jsou zde poměrně silné, ačkoli ty artikulované povětšině z jejich periferií a ze středu — radikální levice, anarchistů a zelených různých odstínů (mimo nešťastnou paní Šiklovou). Červem mířícím na opačnou stranu by pak mohla být faktura za klip, proplacená lidmi kolem ODS, o které se místy mluví.
Na pravici zatím panuje mlčení až podezřelé. Přestože se video záhy objevilo na facebookových stránkách ODS a některých jejích regionálních webech, žádný představitel ODS oslovený včera médii, video údajně neviděl.
Zvláštní je i přístup médií — zatímco LN a MF Dnes měly v pátek video po celý den vyvěšené na svých stránkách, v sobotním tištěném vydání o něm nebylo ani slovo. Zmínku si zaslouží i jediná „obrana" seniorů, na kterou se většinová média zmohla — „jsou i staří lidé žijící na venkově, kteří volí pravici".
To je zatím asi nejsmutnější objev celého Zelenkova průzkumu bojem (na náckovských stránkách se podobně občas objeví úsloví o „některých slušných Židech"). Ale každý přínos je vlastně dobrý, když jde o katarzi...
Zelenka kdysi napsal: „V zásadě se mi líbí jakékoliv nelineární uvažování. Tedy že jedna příčina může mít více následků a jeden a tentýž následek může být způsobený různými příčinami." Teď to hezky ilustroval.
Tím nepopírám, že klip může ve výsledku působit katarzně (a vyvolat mnohé zásadní úvahy), protože Zelenka svou brutální "uměleckou licencí" nezamýšleně nalil čistého vína.
Panu Slačálkovi a Vám všem se moc omlouvám!
Asi jen v Praze je možné hlásit se k názorům Václava Bělohradského, Fritjofa Capry a Jana Kellera na kapitalismus a současně natočit prvoplánovou agitku pro neoliberály.
O tom, jak je tato schizofrenie pro české prostředí příznačná, píše velice hezky Michal Wimmer v Britských listech. Přesto, Zelenkův případ mi přijde nejšílenější ze všech a z toho důvodu stále připouštím možnost, že zjevný záměr klipu nebyl tím hlavním.
Podobně uvažuje ve svém blogu etnomuzikolog Jan Chmelarčík a cituje výroky Slavoje Žižka o skupině Laibach:
"(pozdní kapitalismus) má v sobě zabudováno, jako inherentní podmínku svého fungování, že jeho vlastní ideologie nesmí být brána vážně. Jinými slovy, cynismus, jako převládající modus dnešní ideologie, znamená, že ideální subjekt systému je takový, který k němu zaujímá ironický odstup.
Druhou stranou toho je, že jedinou možností, jak být opravdu subverzivní, není vytvářet si kritický potenciál, ironický odstup, atd., ale naopak právě brát systém vážněji, než se bere sám. A já myslím, že to může být jedním z klíčů k strategii Laibachu.“
V každém případě, i když jsem se pravděpodobně mýlil, mýlil jsem se rád. A to, že klip do velké míry subverzívně působí, je už dnes jasné. Bude velmi dobré a užitečné nadále sledovat reakce v médiích a sociálních sítích... Z některých mám vysloveně radost.
A svým způsobem považuji to Zelenkovo dílko za jeho nejgeniálnější počin. A nejzlejší současně.
Rovněž se omlouvám Petru Zelenkovi za paralelu s heparinovým vrahem - domníval jsem se, že se k tomu případu sám vztahuje, ale pokud mu šlo jen o ochranu seniorů před návrhy levice, tak můj článek v nevkusu jeho klip předstihl ...
Také se omlouvám Lidovým novinám. Není pravda, že v sobotu o záležitosti vůbec nepsaly. Přehlédl jsem, že o ní psal v kulturní rubrice Jiří Peňás a to velmi hezky: "Hitem dne je na internetu angažovaný klip mladých herců Mádla a Issové Přemluv bábu, v němž nabádají své vrstevníky, aby ti uvědomili své prarodiče, jaké nebezpečí všem hrozí, budou-li volit Paroubka. Starci byli vždy reakcionáři, to víme z Pavlíka Morozova, kterého ubil dědeček kulak za to, že jako pionýr udal svého tatínka, rovněž reakcionáře. Proto by měla mládež jít k pohovoru s dědečkem a babičkou také ozbrojena, případně staruchu rovnou majznout po hlavě sekyrkou, jako to udělal pokrokový Raskolnikov v jednom ruském reakčním románu, který napsal jeden ruský náboženský tmář a fanatik."
Toto je asi lepší druh nadsázky, neboť těch, kdo ji vezmou vážně, bude snad méně než u té, kterou podle svých slov vytvořil Zelenka, který by si měl někdy s Peňásem o vkusu a hranicích žánrů pohovořit.
Podobně výchovná a rovněž zdařilá je parodie na klip, která se jmenuje "Přemluv Mádlu", jejíž autor je, bohužel (alespoň myslím), neznámý. (Na některých diskusních fórech se sice spekulovalo, že autorem může být sám Zelenka, já osobně už ale v těchto bojovkách pokračovat nebudu...)