Klip Přemluv bábu autorského tria Zelenka, Issová, Mádl zveřejněný 22. dubna 2010 se stává jednou z hlavních událostí letošní volební kampaně. A je možné, že producenti to tak zamýšleli v duchu reklamní poučky „Nic takového jako špatná publicita neexistuje“.

Když vyšlo v pátek najevo, že spot režíroval renomovaný a mystifikacemi proslulý režisér Petr Zelenka, objevil se i názor, že se jedná o nadsázku či přímo parodii. Tato pro tvůrce milosrdná domněnka vzala za své pátečními vystoupeními všech tří protagonistů, zejména Petra Zelenky ve večerních Událostech a komentářích.

Zelenka zde v plném rozsahu klip obhajoval jako „politicky nekorektní virál“ proti hlavnímu nebezpečí, „kterým tady dneska je levice“.

Je tedy jisté, že se nejedná o parodii. Ba co víc klip dokonce našel své obhájce mezi politiky. Předseda ODS Petr Nečas klip hájí s poukazem na svobodu slova. Jelikož mladému sociálnímu demokratovi Janu Pechovi v páteční debatě na ČT 24 argumentace příliš nešla, redakce DR shrnuje důvody, proč je klip neakceptovatelný.

1. Absolutní nevkus. Ženské přirození při zmínce o Milanu Kunderovi, buranské tvrzení, že levici používá svět k vytírání zadku, či idea, že babička dostane jednu návštěvu zdarma, pokud udělá to, co po ní chcete.

2. Pohrdání starými lidmi. „Je odporné, když zlehčování starých lidí je pokládáno za vtipné, když rozjívení a povrchní mladíčci autoritativně poučují veřejnost, jako by kázali stádu blbců, je to hloupé a hlavně to je smutné. Jestli mají Zelenka, Mádl a Issová problém se svými prarodiči, za které se stydí, protože ti staříci volí levici a nebydlí v Praze, měli by si to řešit v rodině,“ píše v DR Věra Tydlitátová.

3. Burcování mladé generace k volbě DSSS? Karel Černík, jeden za zakladatelů politické strany Zelená levice napsal: „Problém je v tom, že dva mladí lidé udělali něco, co je ve své podstatě netolerantní, sprosté a agresivní. A navíc to zdůvodnili tím, že chtěli zvýšit zájem mladých lidí o politiku. Jaký asi bude typ mladého člověka, kterému něco netolerantního, sprostého a agresivního zvýší zájem o politiku?“

Pravicově pogromistický až fašistoidní rozměr dílka autorského tria Issová, Mádl, Zelenka vystihuje jeden z klipů, které vznikly v rámci rychlých reakcí internetové komunity. Klip ukazoval i pravicovou totalitární minulost a brutální zacházení se starými lidmi s levicovými sklony rukama nacistů. V sobotu po poledni byl odkaz na YouTube ovšem nefunkční.

Klip se znovu objevil na video.yahoo.com zde.

4. Pravicové svazáctví. Fenoménu totalitárního pravičáckého myšlení, které za klipem stojí, si všímá ve svém komentáři v DR i Adam Borzič. „Především je třeba si povšimnout, že pravicoví svazáci nikdy nepochopili a bohužel ani nepřijali esenci demokracie. Vesmír českých neo-svazáků vypadá následovně: Paroubek se ženou i dcerou na Marsu, komunisté v kleci, radikální levičáci ponecháni pro pobavení výhradně v hudbě,“ píše komentátor DR.

5. Pohrdání kulturní hodnotou levice. Právě kulturní hodnotě levice v české tradici se věnoval v první rychlé reakci i Jakub Patočka. „Milada Horáková byla národní socialistka, tedy politička svými sklony se příliš neodlišující od Edvarda Beneše. Chtěla dobro pro český národ a podobně jako Edvard Beneš či TGM byla přesvědčena o tom, že k tomu dobru vede demokratický socialismus ve specifickém českém provedení, nikoli kapitalismus,“ napsal šéfredaktor DR v pátečním textu s odkazem na zmínku o Miladě Horákové, která se v klipu objevila.

Mýtem o nepřijatelnosti současné české levice, která je ve svých politických návrzích ve skutečnosti velmi krotká, se zabývá ve svém komentáři opět Adam Borzič: „Je zbytečné našim svazákům vysvětlovat, že Jiří Paroubek nebo KSČM nepředstavují radikální levici, a že i jejich případné společné vládnutí by s celkovým směřováním naší země (bohužel) moc neudělalo.“

6. Adorace sobectví. Filosof Marek Picha na svém blogu v pátek vtipně glosoval dyslogičnost Mádlova pokusu o argument k zavedení školného, který ve dvou větách popřel sám sebe, ale ještě důležitější je jeho poznámka týkající se adorace sobectví. „Jestli někdo volí levici kvůli třiceti korunám poplatků, dobře, ale je to teda dost sobecký rozhodnutí, který třeba mě poškodí," cituje Picha Mádla.

A sám pak pokračuje: „Rozumím argumentu, ale zaráží mě jeho podání. Formulace i intonace jsou zvoleny tak, že zdůrazňují slovo ,mě‘. Jako příjemce pak jsem nucen přemýšlet, zda není v argumentu skryta nekonzistence, když je protistraně vyčítáno sobectví pomocí zdůraznění osobní ztráty. Mělo by snad někomu vadit, že poškodí Mádla? Není Mádl trochu sobec, když chce nechat poplatky, protože jejich zrušení ho poškodí?“

7. Úpadek demokracie a kultury debaty. Student filosofie Lukáš Matoška si také v DR všímá základního aspektu, který je v klipu obsažen, a dotýká se úpadku demokracie: „S podobnou zdatností politického vědomí se dnes setkáváme u drtivé většiny zástupců mé generace. Je třeba rezignovat na představu, že stávající demokracii s issovsko-mádlovským potenciálem přivedeme k fungování, jaké si představoval Erazim Kohák ve svém legendárním Průvodci po demokracii.“

Matoška podotýká, že mentalita, kterou klip šíří, nás posouvá od demokratické diskuse k radikalismu, k situaci, kterou Slavoj Žižek definoval jako „výběr mezi Berlusconim a novým komunismem“.

Klip není trestný, jeho odsouzení je věcí veřejného mínění

Protože klip Přemluv bábu přesahuje meze dobrého vkusu i akceptovatelné demokratické diskuse, objevily se názory, že by se jeho protagonisté měli ze svého počínání zodpovídat před soudem. Právníci, které konzultoval Deník Referendum, to však považují za krajně nepravděpodobné. „Stupidita není trestná,“ vyslovila se jedna z advokátek. Odsouzení akce tak zůstane věcí veřejného mínění.

Jiří Mádl, který se na svých webových stránkách chlubí, že jeho oblíbeným jídlem je „krvaví hovězí steak“ a v televizi se rozčiluje nad nechutností negativní kampaně, si zadělal na to, aby se stal pro dnešek jakýmsi Jaroslavem Moučkou, Martha Issová Jiřinou Švorcovou. A Petr Zelenka? Ten se stále ještě může všem starším lidem s levicovými sklony omluvit.

Jeden z nich Jaroslav Šabata, sociální demokrat, který za normalizace strávil přes sedm let ve vězení, na otázku Deníku Referendum, co by řekl svému vnoučeti, které by ho přišlo přemlouvat k volbě pravice, pobaveně odpověděl: „To se mi těžko může stát, včera jsem dostal k té věci esemesku, která končila větou PS: Dědečku, nevolej, nebudu tě přesvědčovat.“

Na otázku, zda by chtěl něco říct Petru Zelenkovi, se Jaroslav Šabata dlouze odmlčel, a pak řekl: „Neumím si představit, že bych reagoval jinak než důstojným mlčením. Ten člověk se zcela znemožnil.“