0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Jana Jašková

JJ
Profese: biochemik
E-mail: jana.jaskova@cmail.cz

Ano, zdravím (e).

Opravdu skvělý rozbor, skvělý článek. Dokonalé, jak pan Kolařík ilustruje to, o čem autorka píše. Díky.

Nevím, kdo vymyslel reklamní kampaň pro DR, ale já nechci být jako Michal Horáček, ani jako Jan Hřebejk. Ani Petr Pithart by mě nepřesvědčil o podpoře DR.
Přesvědčí obsah DR pokud nebude prosazoval pouze jednotnou názorovou linii a bude dávat prostor i autorům názorově protikladným.
Nejsem právník, ale cožpak tyto paragrafy neplatí?
§ 198
Hanobení národa, rasy a přesvědčení
Kdo veřejně hanobí některý národ, jeho jazyk nebo některou etnickou skupinu nebo rasu, nebo skupinu obyvatelů republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami.

Skutková podstata tohoto trestného činu je naplněna tehdy, pokud pachatel veřejně ( tedy tiskem, filmem, apod., anebo ústně před více než dvěma současně přítomnými osobami) hanobí některý národ, jeho jazyk, některou etnickou skupinu nebo rasu nebo skupinu obyvatelů republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání.

§ 198a
Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství nebo třídě jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeném v odstavci 1.

Tento trestný čin postihuje veřejné (tedy více než dvě osoby současně přítomné) podněcování k nenávisti k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Přísněji postihuje takové podněcování, které je spácháno tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Stejně přísně hodnotí, pokud se pachatel aktivně účastní činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.
Je mi líto, pane Bárto, ale nepochopil jste, co jsem chtěla říci.
Myslím, že diskuze na toto téma nemá vůbec žádný smysl, je to celé absurdní, ve skutečnosti asi nejde ani tak o odsun Němců, ale o Vás, mám pocit, že vyvoláváte kontroverzní situace, aby pak Vám ctihodní dobropověstní evangelíci mohli vynadat a vy jste se mohl cítit jako ten jediný spravedlivý.
Ale nedá mi to, tak ještě několik poznámek i k problému odsunu:
Já vůbec nepopírám, že se děly krutosti a nespravedlnosti i na nevinných Němcích, ale v kontextu šesti válečných let mi těch šest poválečných měsíců připadá jako celkem pochopitelný a omluvitelný důsledek zla vyvolaného válkou. Démoni zla, které Němci vypustili, se obrátili proti nim, nehledě na to, že 3 miliony Němců byly odsunuty do rodné země, kdežto 6 milionů židů do plynových komor. A to že náš národ přežil, není vůbec zásluha těch Němců. Když vidím počty obětí druhé světové války ( 24 456 700 vojáků, 32 326 700 civilistů, z toho jen 1 840 000 v Německu) myslím, že je to ve skutečnosti zázrak a Boží milosrdenství, jak u nás Němci dopadli, že nedopadli tak, jak to s nimi zamýšlel Churchill.
Samozřejmě z pohledu od zeleného stolu dneška, vytržené z kontextu tehdejších emocí a historických souvislostí odsun a jeho excesy vypadá jako barbarství nekulturního národa a je neospraveditelné. Právě proto, že k milionům nelze mít žádné emoce, kdežto k jednomu kočárku ano.
Vadí mi, že je to uměle vyvolaný problém, bezpečně uložený v minulosti, o němž lze rozkládat, hádat se, pohoršovat se nad těmi, kdo ho nechtějí „uznat“ a označovat je za barbary. Představa, že v Evropě na nás hledí kvůli odsunu jako na barbary, mi připadá směšná a velikášská.
Stejně tak jako se ti politkové, jak píšete, předháněli ve „vylikvidování Němců“, se dnes jiní předhánějí ve volání po nápravě nespravedlností, které napáchali čeští barbaři a stejně obdobně na tom vytloukají kapitál, jen aby nemuseli řešit problémy dneška.

Zajímalo by mne, čeho vlastně chcete dosáhnout, jak si to přiznání české viny představujete. Myslíte, že přibití nějaké cedulky na most může všechny ty životy vrátit? A co další zla a nespravedlnosti, to by bylo cedulek. Neměla bych se omluvit za to, že jsem se narodila v Čechách a ne v Sudetech a nebyla vyhnaná? A kdo se omluví mně a mým rodičům za Mnichov? A můžeme pokračovat ještě dál do historie...
A na závěr jen pro ilustraci emocionálního kontextu, který účelově ignorujete:
http://www.youtube.com/watch?v=chwDoQuD77g