Deník Referendum zahajuje kampaň #jsmeDR. Rozhodne o naší existenci
Redakce DRMnohá média zavádějí platební bránu, Deník Referendum však touto cestou jít nechce. Obrací se proto na své čtenáře s dosud největší kampaní vybízející k podpoře. K úsilí redakce se připojila celá řada osobností, jako první Petr Pithart.
Po celé září bude v Deníku Referendum a na jeho sociálních sítích čtenáře den co den překvapovat nová osobnost, která se vyzná z toho, čeho si na DR cení. Všichni ti, kdo vyhověli žádosti redakce a zapojili se, vyzývají k tomu, aby čtenáři zavedli svůj trvalý příkaz ve prospěch našeho Nadačního fondu.
Jako první promluvil na podporu novin Petr Pithart: „DR čtu skoro každý den. Vážím si v něm — jako bonusu! - věcných, soustředěných a svobodomyslných diskuzí. To jinde jen tak nenajdete.“
Redakce Deníku Referendum je ve vážné existenční tísni a nemůže pokračovat ve stávajícím rozsahu své práce, pokud se nedočká zásadnější podpory od svých čtenářů a příznivců. Deník Referendum čte denně v průměru pět tisíc lidí, měsíčně má několik desítek tisíc unikátních návštěvníků. Jedinečné je přitom i to, že většina z nich na stránky DR nepřichází ze sociálních sítí.
Při současné průměrné výši měsíčního příspěvku našich pravidelných dárců, která činí 250 korun, by stačilo, aby pravidelně nějakou částkou přispívalo dvanáct set čtenářů. DR by tak byl závislý pouze na svých čtenářích, a navíc by si mohl dovolit redakci dále rozvíjet. Obdobné projekty v západních zemích tak fungují a také pro nás je to jediná spolehlivá možnost.
Novinářská práce zažívá těžké časy všude na světě. Inzerci ze seriózních deníků masivně odčerpávají korporace jako Google či Facebook. Média se s tím pokoušejí vypořádat různě: mnohá zavádějí platební bránu, tak zvaný „pay-wall“, jinde se zase snaží povzbuzovat své čtenáře k dobrovolné podpoře.
Deník Referendum je rozhodnut jít druhou cestou. Pokud by všechna kvalitní média zavedla platební bránu, zůstanou mnozí lidé odkázáni na média oligarchů či obskurní „fake news“ weby. Někteří si zkrátka placený obsah nemohou dovolit. Také jim chceme zůstat dostupnou alternativou.
Deník Referendum vznikl už v roce 2009. Po celou dobu šel svou vlastní cestou a vytvářel v českém mediálním provozu jedinečný prostor pro kritické myšlení o stavu a směřování společnosti. Vnášíme do hlavního proudu opomíjená sociální a ekologická témata, která by v ní jinak chyběla. Víme, že se nám podařilo v řadě ohledů obsah české veřejné debaty příznivě ovlivnit.
Kdokoli, komu se děje křivda, a každý, kdo usiluje o změnu k lepšímu, ví, že u nás najde zastání. Teď ale nutně potřebujeme vaši pomoc my. Buďte jako Petr Pithart a další osobnosti. Podpořte nás: zřiďte trvalý příkaz ve prospěch Nadačního fondu nezávislosti DR.
Pokud by však DR neprosazoval pouze jednotnou názorovou linii a dával v závažných tématech prostor i autorům zcela názorově protikladným, čtenáři by nebyli odkázáni na zásobování hotovými pravdami a mohli by v tomto plodném střetávání myšlenek nalézat pravdu sami.
Domnívám se, že by to podnítilo i ochotu většího množství lidí finančně přispívat na takovouto svobodnější a zajímavější platformu.
Tento přístup ke čtenářům by ovšem předpokládal obtížné zřeknutí se pevného přesvědčení o nutnosti šířit vlastní pravdu.
Boříme všechna ideologická tabu!
Nic z toho, co bylo tradováno, nesmí nadále platit!
Rozplétáme gordický uzel všeobecné manipulace, staré zkostnatělé noviny jednotného názoru musí uvolnit místo nové a svěží multipolitice!
K otázce kdo a kam se současně uchyluje s pocitem křivdy bych dodal jeden postřeh v souvislosti s událostmi v Chemnitz.
Úspěch pravicového populismu má hodně co do činění i s všeobecným rozpadem dosavadní ekonomické a politické střední vrstvy na západě.
Ze znejistěné střední vrstvy se generuje celkem široká vrstva troskotajících, neschopných udržet krok s avantgardou profitérů globalizace.
Následný pocit bezmocnosti rezultující z pocitu kulturní a sociální méněcennosti. aktivuje v současnu příklon k radikální pravici.
A ten je v zóně posttotalit socialistické ideologie přirozeně výraznější....bych dodal.
O ten ostatně jde i našim nepřátelům, ne o to, zda v něm bude mít navrch jimi podporováná jedna, či taktéž jimi podporovaná druhá strana konfliktu.
Hledáme paní na úklid
Hledáme paní na úklid,
co by nám dopřála na práci klid.
Nesmí bejt ženská kozatá,
ale ani moc hubatá,
nejlépe taková stará megera,
co by držela hubu a vytřela.
Přesvědčí obsah DR pokud nebude prosazoval pouze jednotnou názorovou linii a bude dávat prostor i autorům názorově protikladným.
Roční příspěvek jsem i letos zaokrouhlil nahoru, aby na měsíc vycházela částka v celých desetikorunách. Na současnou kampaň zareaguji, podobně jako loni, přidáním 50% navrch.
Ale abych si řekl také svoje. Petra Pitharta mám v úctě (už jsem mu odpustil, že proti současnému prezidentovi nekandidoval). Nemusí na mě ovšem na stránkách vyskakovat každou chvíli "jako čertík Bertík" (mladší nechť si vygooglují). Můj vztah k reklamě je celkově velmi negativní, takže mi její koexistence s vlastním přispíváním může začít dělat problémy. Už proto, z egoistických pohnutek, se přimlouvám za finanční podporu i od dalších čtenářů DR.
Ona reklama může jednomu nasadit "brouka do hlavy". Jaké by to bylo za vlády a la DR? Mnozí čtenáři a snad i redaktoři, abych je nepodcenil, by asi zabědovali. Hrozila by nejednota, chaotičnost, či ideologizace? Dobrá. Také by však, upozorňuje mě reklama, včetně „obtížného Pitharta“, bylo asi až příliš při starém. Říká se tomu konvergence. Pozor na ni již tady a teď.
Společně s Bohuslavem Sobotkou a Vladimírem Špidlou ho řadím mezi nejlepší předsedy vlády, jaké kdy Česká republika měla.