Malo to byť hotové už včera!
PoleblogSlovenský Prešov zažil v polovině prosince výbuch plynu, jež usmrtil sedm lidí a zničil polovinu paneláku. Autor pracující ve stavebnictví pro Poleblog popsal, jak spoluzaviňují podobné nehody současné poměry v oboru.
Nedávno na Slovensku verejnosťou zalomcoval výbuch plynu. Udial sa v prešovskej bytovke, v ktorej zahynulo minimálne sedem nevinných obyvateľov. Tragédia ukázala nesmiernu solidaritu ľudí, ale aj nečakané riziká v spleti zdanlivo nevinných stavebných prác. Obvinení nateraz zostávajú traja stavební robotníci, ktorí vykonávali zemné práce pre uloženie nízkonapäťových káblov. Prerazili pritom plynové potrubie.
Unikajúci zemný plyn, nakoľko je ľahší ako vzduch, si razil cestu cez pórovitú pôdu, či možnú blízku šachtu až do bytovky č.7. V jej útrobách stúpal k horným poschodiam, kde sa hromadil, až prekročil kritickú hranicu koncentrácie a stačila len iskra. Hrôzostrašné fotografie zdemolovaného domu ako vo vojnových záberoch konfliktov na Blízkom východe ukazujú silu explózie. Okoloidúcim, obyvateľom domu, ale aj robotníkom, ako svedkom výbuchu, sa prisnil zlý sen, z ktorého sa už nie je možné zobudiť.
Únik plynu a následný výbuch nastali pravdepodobne kombináciou podcenenia rizika a zanedbania povinností. Zdá sa, že opäť zlyhal tzv. ľudský faktor.
Před 11 lety spadl ve Studénce rozestavěný most na projíždějící rychlík, s podobně tragickými následky. Ani po 11 letech nebyli určeni viníci.
To se lidem v brněnské teplárně, kde v roce 1975 výbuch uhelného prachu a následný požár připravil o život 18 lidí, nepoštěstilo. Proběhlo vyšetřování a soud, sliby se slibovaly, ale zoufalá bezpečnostní situace v provozu, kde byla většina zařízení v havarijním stavu, se nevylepšila. Tři roky po první tragédii to bouchlo znova, tentokrát zahynulo 8 lidí.
Myslím, že se o tom tenkrát nikde nepsalo.
Oblíbeným místem požárů na přelomu 40. a 50. let byly i brněnské textilky, taky se do nich od dob císařpána moc neinvestovalo; v Mosilaně hořelo dvakrát (1948, 1953) a v Bytexu (tehdy Moravan) v r. 1950.
A poněkud hororovu příchuť měla propadlá vozovka na Pekařské u Sv. Anny v r. 1976; tu ženskou, co se pod ní propadl chodník, nikdy nenašli... Podobně se v centru Brna propadla vozovka i na Orlí, tam naštěstí bez újmy na zdravi a životech. Nicméně že by se aspoň zhruba vědělo, v jakém stavu je brněnské podzemí, to nemůže zodpovědně říct nikdo. A v tomto případě lze hledat viníky těžko, podzemí našich gotických měst (nejen Brna, viz Znojmo, Jihlava, Tábor, Plzeň...) se budovala stovky let a zmapovaná jsou jen částečně.
Pokud jde o tu Studénku, tak při dnešním způsobu zadávání a provádění veřejných prací bych si vsadil na to, že ještě za mého života spadnou jiné mosty někde jinde...
Nejsem z Brna, mám tam jen známé. Otec jednoho z nich tam pracoval. Vzpomínky nemusí být přesné. Těžko se to ověřuje. V novinách to nebylo, do archivu kvůli tomu nepůjdu. Data a počty obětí mám z článku, vydaného k čtyřicátému výročí té události.
Byli ti, co byli tak promptně odsouzeni, opravdu vinni? A pokud ano, byli to jediní viníci? To už se asi nedozvíme.
Mimochodem, k té nešťastné ženě z Brna, co zmizela v propadlé kanalizaci: někdy tuším v devadesátých létech se ve městě Mnichově propadl do země celý autobus, i s cestujícími. A zase: hloubilo se metro, pod konečnou autobusů...