Uslyšíme to nenápadné odcházení?

Jiří Malík

Krátký a nepříliš veselý text Jiřího Malíka o hmyzu.

Již několik let vědci a ekologové oprávněně varují před drastickým vymíráním hmyzu. V dnešním umělém, zdánlivě na přírodě nezávislém světě se může zdát, že se nejedná o nic zásadního. Opak je pravdou. I vymírání hmyzu je neklamnou indicií, že život na planetě se hroutí.

Každá část celku je totiž důležitá i pro celek samý, vše je propojeno. Nejen obrazně — i hmyz je naše tělo. Umírá-li hmyz, umíráme už i my, jen to zatím nejsme schopni chápat.

Země bývá nazývána „planetou hmyzu“. Sedí to docela dobře, pokud vyjdeme čistě z počtů. Hmyz svou druhovou rozmanitostí této planetě dominuje. Na váhu je pak Země planetou rostlin, které poutají skoro osmdesát procent objemu živé hmoty. Po nich následují nejmenší formy života — bakterie. Těch je asi desetina. Vše ostatní, včetně lidské i hmyzí populace, je vtěsnáno do poslední desetiny.

×