Církev s amazonskou tváří
Filip OutrataFilip Outrata komentuje závěrečný dokument synody biskupů amazonské oblasti. Ten je zajímavý tím, jak propojuje práva člověka a přírody, otevírá cestu k hlubší a adekvátnější teologii a navrhuje i konkrétní opatření.
Na závěr synody biskupů amazonské oblasti byl 26. října ve Vatikánu přijat dokument s názvem „Amazonie: nové cesty pro církev a pro integrální ekologii“. Završil se tím průběh synody, kterou zahájil papež František svou návštěvou Peru v lednu 2019. Panamazonská oblast zahrnuje území devíti států (Brazílie, Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guayana, Guyana, Peru, Venezuela a Surinam).
Mezi hlavní témata synody patřil — kromě dominantní ekologické krize — i nedostatek kněží v rozsáhlém amazonském regionu. Nejdiskutovanějším bodem agendy byl od počátku požadavek, aby ženatí muži v jáhenské službě byli svěceni na kněze, což by pomohlo tento nedostatek vyřešit. V závěrečném dokumentu synody je navrženo, aby byla stanovena jasná kritéria pro kněžství osvěcených ženatých mužů v jáhenské službě.
Velká pozornost je věnovaná také postavení žen, ať už jednoznačným odsouzením různých forem násilí na ženách, nebo požadavkem na rovné zastoupení žen ve vedení komunit. Konkrétně je navržen přístup žen ke studiu teologie, k nižším stupňům svěcení (lektorát, akolytát). Pokud jde o jáhenské svěcení, podle synodního dokumentu to bylo častým tématem diskusí během synody, v souladu s komisí zřízenou v roce 2016 papežem Františkem k prozkoumání možností pro trvalou jáhenskou službu žen. O případném kněžském svěcení žen řeč není.
Ženy mají mít vedoucí postavení ve svých komunitách, je dokonce navrženo zvláštní povolání „ženy vedoucí komunitu“ (la mujer dirigente de la comunidad). Důraz na postavení žen odráží i to, že církev má být nejen mariánská, ale i „magdalénská“: postava jedné z nejvýraznějších žen v počátcích křesťanství je tu symbolem pro lásku a usmíření.
Dalším důležitým tématem je postavení původních obyvatel a ochrana jejich životního prostředí a kultury. Původní obyvatele Amazonie je třeba chránit před novým kolonialismem, který se jim snaží vnutit cizí způsob života, ať již v rovině ekonomické, kulturní, nebo náboženské. Zde je dokument velice aktuální, stačí připomenout rétoriku dnešního brazilského prezidenta Bolsonara, který se snaží vnucení cizí kultury amazonským kmenům prezentovat jako jejich kulturní a celkové povznesení, tedy v duchu „kolonialistické evangelizace“, kterou amazonská synoda odmítá.