V Bolívii rezignovali nejvyšší ústavní činitelé, moralesovci hovoří o puči
Petr JedličkaNa stranu protestujících proti průběhu říjnových voleb se o víkendu přidaly policie i armáda. Čtrnáctileté období nerušené vlády levicového prezidenta Eva Moralese je tak, zdá se, u konce.
Chaos a nejistota vládnou v bolivijské politice od neděle, kdy oznámili rezignaci pod tlakem postupně všichni tři nejvyšší ústavní činitelé: prezident Evo Morales, viceprezident Alvaro García Linera i předsedkyně Senátu Adriana Salvatierrová. V zemi by se měly teď konat mimořádné všeobecné volby, které ozřejmí, kdo vlastně bude v Bolívii rozhodovat. Zatím však není jasné kdy.
Mocenské vakuum vzniklo v reakci na poslední vývoj protimoralesovských protestů, jež zemi zachvátily po říjnových, podivně vyhodnocených volbách. Stoupenci Moralesova režimu doma i v zahraničí hovoří o převratu. Odpůrci levicového prezidenta naopak oslavují.
„OAS, tedy Organizace amerických států, jež v Bolívii provádí kontrolu regulérnosti říjnových voleb, vydala v neděli ráno předběžnou zprávu, podle níž volby neproběhly standardně. Morales na to reagoval slibem nových voleb. Ještě týž den odpoledne však vstoupil do dění náčelník generálního štábu bolivijské armády, jenž vyzval Moralese přímo k rezignaci, prý v zájmu klidu a pořádku. Morales poté skutečně rezignoval,“ shrnul běh posledních událostí v pondělním zpravodajském pásmu agentury Bloomberg Matthew Bristow, zpravodaj Bloombergu přímo v zemi.
Pozorovatelé připomínají, že protimoralesovské protesty nabíraly v posledních dnech čím dál více na radikalitě. Rozhořčení demonstranti postavili barikády na silnicích vedoucích do hlavního města La Pazu. Zapálili či jinak zdemolovali i několik domů, v nichž žily osoby spjaté blízce s Moralesovým režimem či prezidentem osobně. V městě Vinto dokonce napadli, ostříhali a rudou barvou zmalovali tamní prorežimní starostku.
Bolivijská policie, která zasahovala v minulých týdnech proti protestujícím s razantní, jež stála tři lidské životy, se přitom o víkendu otevřeně přidala na stranu protirežimního tábora.
V tomto kontextu označil Evo Morales proběhlé události v rezignační řeči za „občanský puč“ a zástupci ostatních levicových režimů v Latinské Americe se k němu ihned připojili.
Mexiko nabídlo nyní již exprezidentovi rovnou politický azyl, který Morales v noci na úterý přijal.