V Bolívii rezignovali nejvyšší ústavní činitelé, moralesovci hovoří o puči

Petr Jedlička

Na stranu protestujících proti průběhu říjnových voleb se o víkendu přidaly policie i armáda. Čtrnáctileté období nerušené vlády levicového prezidenta Eva Moralese je tak, zdá se, u konce.

Chaos a nejistota vládnou v bolivijské politice od neděle, kdy oznámili rezignaci pod tlakem postupně všichni tři nejvyšší ústavní činitelé: prezident Evo Morales, viceprezident Alvaro García Linera i předsedkyně Senátu Adriana Salvatierrová. V zemi by se měly teď konat mimořádné všeobecné volby, které ozřejmí, kdo vlastně bude v Bolívii rozhodovat. Zatím však není jasné kdy.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Mocenské vakuum vzniklo v reakci na poslední vývoj protimoralesovských protestů, jež zemi zachvátily po říjnových, podivně vyhodnocených volbách. Stoupenci Moralesova režimu doma i v zahraničí hovoří o převratu. Odpůrci levicového prezidenta naopak oslavují.

„OAS, tedy Organizace amerických států, jež v Bolívii provádí kontrolu regulérnosti říjnových voleb, vydala v neděli ráno předběžnou zprávu, podle níž volby neproběhly standardně. Morales na to reagoval slibem nových voleb. Ještě týž den odpoledne však vstoupil do dění náčelník generálního štábu bolivijské armády, jenž vyzval Moralese přímo k rezignaci, prý v zájmu klidu a pořádku. Morales poté skutečně rezignoval,“ shrnul běh posledních událostí v pondělním zpravodajském pásmu agentury Bloomberg Matthew Bristow, zpravodaj Bloombergu přímo v zemi.

Pozorovatelé připomínají, že protimoralesovské protesty nabíraly v posledních dnech čím dál více na radikalitě. Rozhořčení demonstranti postavili barikády na silnicích vedoucích do hlavního města La Pazu. Zapálili či jinak zdemolovali i několik domů, v nichž žily osoby spjaté blízce s Moralesovým režimem či prezidentem osobně. V městě Vinto dokonce napadli, ostříhali a rudou barvou zmalovali tamní prorežimní starostku.

Bolivijská policie, která zasahovala v minulých týdnech proti protestujícím s razantní, jež stála tři lidské životy, se přitom o víkendu otevřeně přidala na stranu protirežimního tábora.

V tomto kontextu označil Evo Morales proběhlé události v rezignační řeči za „občanský puč“ a zástupci ostatních levicových režimů v Latinské Americe se k němu ihned připojili.

Mexiko nabídlo nyní již exprezidentovi rovnou politický azyl, který Morales v noci na úterý přijal.

Evo Morales vládl Bolívii nepřetržitě od ledna 2006. Foto Juan Carlos Laguna Espinoza, flickr.com

O dalším vývoji v zemi samotné by měli teď rozhodovat bolivijští zákonodárci. Podle znaleckých odhadů citovaných agenturou Reuters vytvoří zřejmě prozatímní správní výbor, jež zemi povede do mimořádných voleb.

Budoucnost prominentů Moralesova režimu, strany Hnutí za socialismus (MAS), jež v zemi vládla posledních 14 let, i prezidenta osobně zůstává zatím nejasná.

Moralesovo dědictví

Evo Morales stanul v čele Bolívie poprvé v lednu 2006, po období politické nestability, hospodářského úpadku a v čase, kdy v zemi fungoval ještě částečný appartheid. Vystupoval tehdy jako nejznámější lídr sociálních protestů a bojovník za práva původního indiánského obyvatelstva.

Jeho vláda byla po dlouhou dobu všestranně prospěšná. Ekonomická situace se stabilizovala a začala klesat chudoba. Země relativně zvládla i národohospodářský obrat po znárodnění těžby ropy a plynu. První Moralesovy vlády se také profilovaly jako důsledně ekologické.

S postupujícími roky a množící se kritikou korupce i snahy ovlivňovat volby však režim ztratil původně pestrou základnu stoupenců a přerostl v rigidní klientelistický organismus. Stranu MAS i Moralese osobně dále upřímně podporovala velká část bolivijské indiánské většiny i nejchudší obyvatelstvo. Nejméně od  obejití výsledků referenda, jež v roce 2016 zapovědělo Moralesovi další prezidentskou kandidaturu, byl ovšem mandát režimu z demokratického hlediska sporný.

S Evem Moralesem odchází z prezidentského postu poslední z „lulovské“ generace demokraticky zvolených latinskoamerických levicových lídrů, jejichž politika pomohla podstatné části společnosti z té nejhorší chudoby. Současní levicový prezidenti Mexika nebo Argentiny se do úřadů dostali až o dekádu později.

Další informace:

CommonDreams.org Global Condemnation of 'Appalling' Coup in Bolivia as Military Forces Socialist President Evo Morales to Resign

Bloomberg Bolivian President Evo Morales Resigns After Army Tells Him to Go

BBC News Bolivian President Evo Morales resigns amid election protests

The Guardian Bolivian president Evo Morales resigns after election result dispute

TeleSUR Movimientos populares salen a las calles en apoyo a Evo Morales

France 24 Bolivia, the Evo Morales years

Deutsche Welle Police in Bolivia side with protesters against Morales

MercoPress Following electoral fraud, Bolivian president steps down, leaving the country in chaos

Democracy Now Tensions Rise in Bolivia over Disputed Presidential Election

    Diskuse
    November 11, 2019 v 17.53
    Bolívie -- daší vývoj
    Podle aktuálního upřesnění rezignoval vedle zmíněných tří funkcionářů také předseda dolní parlamentní komory Victor Borda. Prezidentské pravomoci tak nyní přecházejí na místopředsedkyni Senátu Jeanine Áñezovou. Ta již uvedla, že se jich zhostí, přičemž za jediné své agendum označila nové volby. Podle bolivijské ústavy se musejí konat do devadesáti dnů.