V popřevratové Bolívii budou konečně volby, průzkumy vedou moralesovci

Petr Jedlička

Odklad na 18. října kvůli covidové epidemii byl podle všeho poslední. Mezi prezidentskými kandidáty je zatím nejpopulárnější Luis Arce, vyvolenec uprchlého exprezidenta Moralese. Prozatímní prezidentka Añezová nakonec kandidaturu vzdala.

Luis Arce dělal Moralesovi řadu let ministra hospodářství a financí. Foto PopularResistance.org

Třikrát se odkládaly, nyní ale už téměř jistě budou. Řeč je velkých všeobecných volbách v Bolívii, na jejichž základě má země získat konečně řádnou vládu. Od převratu loni na podzim a útěku prezidenta Moralese totiž stát spravuje jen přechodná administrativa. Poslední odklad byl stanoven na 18. října, a to kvůli epidemii Covidu-19. Nyní v Bolívii nově nakažených už dva týdny ubývá. Říjnový termín tak bude s velkou pravděpodobností definitivní.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Bolivijci mají volit všech 130 poslanců a 36 senátorů a zároveň i prezidenta. Ten má v bolivijském systému rozhodující postavení. Všechny průzkumy přitom dlouhodobě vede někdejší Moralesův ministr financí a hospodářství Luis Arce kandidující za moralesovské Hnutí za socialismus (MAS). Druhý nejoblíbenější kandidát — centristický exprezident z let 2003 až 2005 Carlos Mesa — zatím zaostává.

Vedle Arceho a Mesy se o prezidentský post uchází také výrazný krajně pravicový až klerofašistický aktivista Luís Fernando Camacho, který si v průzkumech udržuje s odstupem třetí pozici. Kandidují pak ještě čtyři další málo významní politikové.

Hlava popřevratové administrativy — prozatímní prezidentka Jeanine Añezová — se kandidatura minulý týden vzdala. Añezová sama uvedla, že chce přispět k jednotě protimoralesovského tábora a záchraně demokracie. Pozorovatelé však připomínají, že její podpora od jara soustavně klesala. V posledních průzkumech se pro ni vyslovovalo jen deset procent voličů, a to navzdory skutečnosti, že byla od loňska neviditelnějším protimoralesovským politikem v zemi.

„Převrat a vývoj po převratu nakonec původní moralesovský tábor spíše stmelil. V některých průzkumech má Moralesovský kandidát nyní i vyšší podporu, než měl před volbami 2019 sám Evo Morales,“ hlásil v závěru minulého týdne na France 24 Simone Bruno, latinskoamerický zpravodaj stanice, a ještě dovysvětlil:

„Popřevratová protimoralesovsky zaměřená administrativa je krajně neoblíbená. Kritice čelí za zneužívání justičního systému k stíhání politických oponentů, za špatnou správu země a za totální nezvládnutí epidemie Covidu-19.“

Prezidentské preference rozhodnutých bolivijských voličů ve druhém zářiovém týdnu. Při zohlednění nerozhodnutých se Arcův náskok o něco snižuje. Grafika France 24

Okolnosti převratu

Převrat minulý rok reagoval na sílící odpor části společnosti k Moralesově vládě, která trvala v roce 2019 už čtrnáct let, a to v rozporu s četnými Moralesovými sliby o odchodu do důchodu. Volby 2019, v nichž se Morales ucházel opět o mandát, provázely protesty a násilné střety s policií. O život při nich přišli tři protimoralesovští demonstranti.

Když se pak objevily nesrovnalosti při zveřejňování volebních odhadů, vpadli Moralesovi odpůrci do ulic ještě bouřlivěji. Ozbrojené síly přitom vypověděly prezidentovi poslušnost.

Následoval Moralesův útěk nejprve do Mexika a poté do Argentiny, boje mezi stoupenci obou táborů a opět srážky s policií, stojící ovšem teď na druhé straně. O život v popřevratových násilnostech přišlo nakonec třicet lidí, převážně promoralesovských protestujících.

Dodnes není nesporně vyjasněno, zda se s výsledky původních voleb skutečně manipulovalo. Na každý pád byly v lednu 2020 zneplatněny. V zemi se ještě na konci roku 2019 rozšířilo promoralesovské protestně-sabotážní hnutí, které blokovalo silnice, obsazovalo továrny a unášelo příslušníky ozbrojených složek. Vyjednávací týmy EU a OSN ale přivedly nakonec oba tábory k dohodě o nových volbách.

„Tyto volby musí být transparentní a svobodné. Jedině tak se může Bolívie vrátit naplno k demokracii,“ uvedl v závěru zimního vyjednávání Léon de la Torre, ambasador EU v zemi.

Postupné odklady a covidová krize

V souvislosti se zmíněnými odklady voleb kolovaly dlouho dohady, že je protimoralesovský tábor včele s Añezovou dělá účelově, aby se udržel déle u moci. Skutečnost byla však podle všeho jiná. Na prvních dvou odkladech se shodly všechny významné strany a při třetím byla epidemie objektivní problém.

Dosud rozvojová země s jedenácti miliony obyvateli zažila v létě kolaps celého servisního systému. Nemocnice byly přetížené a lidé umírali i v autech při čekání na uvolnění lůžka před nemocničními budovami. Například pacientům na ventilaci museli pak příbuzní shánět kyslíkové láhve.

Země dnes vykazuje celkově 131 tisíc nakažených a 7800 úmrtí. Covid dostala v červenci i sama prozatímní prezidentka Añezová.

Prozatímní prezidentka Jeanine Añezová byla v posledním roce z protimoralesovského tábora nejviditelnější. Repro z videozáznamu

Jaký čekat výsledek?

V bolivijském volebním systému lze vyhrát prezidentské volby už v prvním kole, i když kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů — vítězem může stát i ten, kdo získá čtyřicet a více procent hlasů, pokud zároveň zaostane nejsilnější z jeho soupeřů alespoň o deset procent. Podle dat ze stávajících průzkumů by Luis Arce mohl zvítězit právě takto.

Pro protimoralesovský tábor by bylo naopak optimální konání druhého kola, kde by se sjednotila celá pravice a většina středu nejspíše za Carlosem Mesou. 

Luis Arce je politik plně loajální uprchlému Evu Moralesovi. Sám Morales si ho ostatně jako prezidentského kandidáta prosadil. Hnutí MAS totiž původně vybralo za svého reprezentanta do voleb Davida Choquehuancu — bývalého ministra zahraničí a etnického Aymaru. Morales osobně pak intervenoval u odpovědných struktur. Choquehuanca jde nakonec do voleb jako Arcův viceprezident.

Moralesův odkaz

Čtrnáctiletá vláda Eva Moralese zemi jak sociálně, tak ekonomicky pozvedla. S postupujícími roky a množící se kritikou korupce ztratil však jeho režim původně pestrou základnu stoupenců a přerostl v rigidní klientelistický organismus.

Stranu MAS i Moralese osobně dále upřímně podporovala velká část bolivijské indiánské většiny i nejchudší obyvatelstvo. Nejméně od obejití výsledků referenda, jež v roce 2016 zapovědělo Moralesovi další prezidentskou kandidaturu, byl ovšem mandát režimu z demokratického hlediska sporný.

V současnosti pobývá exprezident v Argentině. V Bolívii samotné mu hrozí vězení. Zákonodárci MAS se na jaře pokusili schválit pro Moralese amnestii. Prozatímní vláda v čele s Añezovou však zatím blokuje její účinnost.

„Evo byl dobrý prezident, ale pak začal rušit mocenské pojistky a snažil se být něco jako bůh nebo král. To je něco úplně cizího tomu, zač bojujeme (...) naší samosprávné demokratické tradici,“ uvádí v bolivijské reportáži čínské televize CGTN Mario Chincha Gutierres Curaca, jeden z předáků angažovaných skupin bolivijských původních obyvatel.

Další informace:

    Diskuse