Bolívie přizná přírodě stejná práva, jako mají lidé

Bolivijský parlament se chystá schválit dosud nevídaný Zákon Matky Země, který má přírodě přiznat právo na život a existenci, pokračování životních cyklů bez lidského zásahu a další přirozené procesy. Názory na konkrétní dopady opatření se ale různí.

(rbs)

12.04.2011 19:45

A7

Vláda prezidenta Moralese vyšla vstříc indiánským etnikům, jež tvoří většinu bolivijské populace. Mnohé kmeny ztotožňují Zemi přímo s božstvem. Foto Erprofe, flickr.com

Bolívie přijme první zákon na světě, který dá přírodě stejná práva jako lidem. Takzvaný Zákon Matky Země již schválila centrální vláda, ekologové, zástupci domorodých etnik i levicový prezident Evo Morales. Nyní má projít parlamentem.

Jádro zákona samotného tvoří jedenáct nově přiznaných práv Matce Zemi. Jsou mezi nimi právo na život a existenci, právo na pokračování životních cyklů a procesů bez lidského zásahu, právo na čistou vodu a vzduch, právo na rozmanitost či právo nemít geneticky upravenou buněčnou strukturu.

Právem s potenciálně nejvýznamějšími dopady, které bolivijská příroda získá, je podle tematických komentářů právo „nebýt zasažena velkými stavbami a infrastrukturou, která by ohrozila vyváženost ekosystémů a místních domorodých komunit“. Na jeho základě se předpokládá schválení nových sociálně-ekologických opatření, jež mají umožnit kontrolu znečištění a důslednější regulaci průmyslu.

„Je to historický krok. Země je matkou nás všech,“ prohlásil bolivijský viceprezident Alváro García Linera. „Zákon zakládá nový vztah mezi lidmi a přírodou, harmonii, která musí být zachována, aby se zajistila její regenerace,“ dodal.

Zákon, který je součástí kompletní přestavby bolivijského právního systému po změně ústavy v roce 2009, je nejvíce ovlivněn filosofií a myšlením andských domorodců a jejich spirituálním světem. Ten považuje božstvo Země známé jako Pachamama za střed veškerého života. Lidé jsou v něm vnímáni jako rovní všem ostatním organismům.

Co to přinese?
Podle agenturních dopisovatelů není doposud jasné, jak bude implementace zákonů v praxi vypadat. Bolivijská vláda má v plánu vytvořit ministerstvo Matky Země a úřad ekologického ombudsmana. Komentátoři ale upozorňují, že nové zákony jsou velmi abstraktní a jako takové se dají velice snadno ohýbat. V této souvislosti zároveň vyslovují obavy, že budou využívány pouze účelově a důsledky industriálního podnikání v zemi dostatečně nezmírní.

Mezi důslednými ekology a obhájci práv přírodních národů má ovšem zákon velkou podporu. Bolívie totiž už dlouho trpí znečištěním z místních dolů a dalších průmyslových komplexů, které se nedaří v rámci platného práva omezit.

„Současné zákony nejsou dostatečně silné,“ prohlásil Undarico Pinto, předák jedné z velkých sociálních organizací, která pomáhala s vytvářením zákona. „Udělá to průmysl transparentnějším. Umožní to lidem jeho regulaci jak na národní, tak na regionální a místní úrovni,“ dodal.

Zákon samotný by měl být schválen bez větších problémů, protože Moralesova strana Hnutí k socialismu má většinu v obou komorách parlamentu. Vláda bude nicméně muset najít kompromis mezi místními a sociálními organizacemi, které po zákonu volaly, a těžebním průmyslem, z něhož do státní pokladny každoročně přiteče půl miliardy dolarů (přibližně 85 miliard korun).

Indiánské kmeny a přírodní etnika tvoří dle přehledů agentury Reuters 62,4 procenta bolivijské populace. Podobný podíl původních obyvatel žije i v Ekvádoru. Zde pronikla práva Země do ústavy, jejich formulace je ale stručná a velmi obecná.

Pozorovatelé rovněž připomínají, že právě v Ekvádoru abstraktní zákony nezabránily průmyslu v tom, aby zničil podstatnou část na ropu bohaté ekvádorské Amazonie.


Další informace:
The Guardian Bolivia enshrines natural world's rights with equal status for Mother Earth
Canadians.org Bolivia set to pass Laws of Mother Earth
Icologie.com Bolivia enshrines natural world’s rights with equal status for Mother Earth


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jiří Silný - Brno

Bude to trvat Úterý, 12.Dubna 2011, 21:06:26

Nový průlomový zákon představuje pozitivní krok. Jeho praktické uplatňování bude nepochybně spojené s problémy a bude to dlouho trvat než se efektivně prosadí a než se i další země vydají touto cestou. Mrzí mě, že v České republice se tohoa asi už neodožiju. I naplňování lidských práv je dosud nedostatečné ačkoli deklarace a jednotlivé úmluvy byly přijaty už před desítkami let. Pořád je co dělat.

Stanislav Hošek - Český těšín

Vivat. Středa, 13.Dubna 2011, 18:27:25

I kdyby šlo jenom o deklaraci, tak je to frontální skok v ochraně přírodního prostředí. Nepochybně první kodex bude velice nedokonalý, ale bude záležet na soudech, aby soudily především v jeho duchu, v oné filosofii přírody, která je pravým opakem filosofie Abendlanďanů, ba dokonce i jejich křesťanské, především katolické věrouky.

Jiří Dostál - Olomouc

Čtvrtek, 21.Dubna 2011, 23:17:44

Zákon o právech Matky Země (neoficiální anglický překlad zde: http://dl.dropbox.com/u/1635389/Translation of the Law of Mother Earth.pdf) není bolivijskou specialitou a nebude ani právním prvenstvím. Již v roce 2008 na základě referenda došlo ke změně ústavy (což je významnější právní postavení) v Ekvádoru a byly přijaty ustanovení o právech přírody (hlava sedmá ústavy - http://pdba.georgetown.edu/Constitutions/Ecuador/english08.html). Na přípravě ustanovení se podílely severoamerický Community Environmental Legal Defense Fund na doporučení The Pachamama Aliance (http://www.celdf.org/rights-of-nature, http://www.pachamama.org/). Pačamama patrně není v rozporu s katolickou vírou, jak snad naznačuje příspěvek Stanislava Hoška, podle anglické Wikipedie byl tento kult překryt kultem Panny Marie (http://en.wikipedia.org/wiki/Pachamama); k postoji katolické církve k přírodě a životnímu prostředí např. http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekologie_a_katolická_církev).

Změna nazírání společnosti vůči přírodě či životnímu prostředí (ostatně příroda je součástí v podstatě všech složek životního prostředí), ovšem není záležitostí pouze jihoamerického vnímání světa. V právní rovině se projevuje v nazírání práva na příznivé životní prostředí nikoli pouze z hlediska zdraví lidí, ale ochranou ekosystémů a životního prostředí jako nejvyšší hodnoty a ostatně jako základní právo IV. generace. Poprvé se změněné paradigma uplatnilo ve Španělsku v ústavě po pádu Franka, pojetí se projevilo v zemích latinské Ameriky. Není bez zajímavosti, že podle mého názoru ekocentrické pojetí bylo zakotveno v československé Listině základních práv a svobod (čl. 35 a čl. 11 odst. 3), jež chrání životní prostředí před poškozováním a ohrožováním nad míru stanovenou zákonem. Ekologické meze ovládající veškeré lidské konání v podstatě stanoví mimo jiné Vavrouškova definice trvale udržitelného života včleněná do § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (ostatně přijatá i v některých dokumentech OSN, ba dokonce závazných nařízeních Evropských společenství). Těmito limity je totiž omezení vyjádřené slovy „nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“ (Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.). Není ovšem náhodou, že toto pojetí ekologických limitů začalo být kritizováno jako přílišné zdůraznění ekologického pilíře a pod pojmem již „jen“ udržitelného rozvoje se Česko navzdory zákonné definici hlásí k harmonii třech jeho pilířů bez „ekologického“ omezení (Strategie udržitelného rozvoje 2004-2009, která mj. výslovně zdůrazňuje antropocentrický přístup a výjimečné postavení člověka v přírodě - kapitola II - http://www.mzp.cz/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje ), a dále stupňuje se odklon od pojetí ochrany životního prostředí zakotveného v zákoně o životním prostředí a zejména v zákoně o ochraně přírody (zde např. zrušení formální speciality vůči jiným zákonům, oslabování postavení občanských sdružení) i v rovině politické (např. kauza Šumava) atd.

Nové pojetí postavení životního prostředí pokračuje v rozvíjení myšlenek o zvláštním postavení životního prostředí a jeho ochrany jak v rámci OSN a mezi řadou nevládních organizací ve světě, bez ohledu na to, zda se jedná o Pačamamu, či Matku Zemi nebo prostou přírodu. V podstatě zcela bez zájmu našich sdělovacích prostředků i oficiálních míst proběhlo přijetí Charty životního prostředí ve Francii jako třetího ústavního dodatku v roce 2005 (http://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000000790249&dateTexte). Společným spojovatelem těchto právních úprav je především povinnost každého chránit přírodu/životní prostředí, princip předběžné opatrnosti apod. Od povinného ohledu na životní prostředí je již jen krůček k uznání práv životního prostředí a přírody. K tomu např. sborník Does Nature Have Rights ? (http://www.rightsofmotherearth.com/learning-lab/does-nature-have-rights). Ostatně z iniciativy Bolivie přijala OSN řadu dokumentů o postavení přírody (http://www.rightsofmotherearth.com/learning-lab/does-nature-have-rights/ ). Ostatně 22. dubna je nejen Dnem Země, ale od loňského roku byl vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním dnem Matky Země (http://www.un.org/en/events/motherearthday/) . Dokumenty OSN k tomu také na http://www.un.org/en/events/motherearthday/docs.shtml.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.