Poslední hodinka bolivijské demokracie?

Zásahy do říjnových voleb se čekaly, režim prezidenta Moralese je ale pojal vskutku kuriózně. Ve zemi se nyní mohutně protestuje, OAS provádí volební audit. Část pozorovatelů však pochybuje, že lze bolivijskou demokracii ještě zachránit.

Před velkými říjnovými volbami v Bolívii se dlouho debatovalo, zda budou demokratické z větší, anebo jen z menší části. To, v co nakonec vyústily, lze ale spíš přirovnat k demokracii v posledním stádiu smrtelné nemoci. Během večera volebního dne 20. října byl přesně v 19:40 přerušen neodůvodněně přenos předběžných volebních výsledků.

V tu chvíli bylo sečteno 83 procent hlasů a zveřejněná data dávala přibližně pětiprocentní náskok stávajícímu prezidentovi Evu Moralesovi Aymovi před jeho hlavním vyzyvatelem Carlosem Mesou. Takový rozdíl by znamenal konání druhého kola voleb.

Když ovšem došlo po zhruba čtyřiadvaceti hodinách k obnovení přenosu průběžných výsledků, bylo sečteno už 94 procent a dosavadní tendence se radikálně proměnila, obdařujíce Moralese vítězstvím již v prvním kole. Do toho se na sociálních sítích rychlostí blesku začaly šířit zvěsti o volebních podvodech doprovázené četnými videi, na nichž jsou zachyceny manipulace s volebními protokoly.

Jeden z povolebních protestů v La Pazu zastavený policejním kordonem. Foto Paulo Fabre, WmC

Tisíce lidí po celé Bolívii vyšly do ulic a rozhořčeni řadou nesrovnalostí probíhajícího volebního procesu začaly masově protestovat ve snaze odvrátit pomyslný demokratický umíráček. Některé regionální volební tribunály se ocitly v plamenech, ulice hlavních měst začaly být spontánně blokovány rozhořčenými občany, kteří skandovali hesla jako „Demokracie ano, diktatura ne“, „Můj hlas se respektuje“ či „Evo diktátor“.

Proti rozvášněným davům nastoupila policie. Bolívijská demokracie se podle mnohých ocitla ve své poslední hodince.

Problémů je více
Závažné symptomy ochoření byly pozorovatelné už dlouho před samotnými volbami. Již vlastní snaha Moralese jít počtvrté do volebního klání navzdory platné bolivijské ústavě, jež připouští pouze dva mandáty v řadě, prostřednictvím uspořádání referenda byla známkou celkového oslabování organismu.

Když k tomu připočteme, že Morales popřel výsledky daného referenda, v němž se bolivijští občané vyslovili proti jeho další kandidatuře, a bolivijský Ústavní soud přesto následně posvětil možnost Moralese ucházet se znovu o mandát, bylo jasné, že autoritářská choroba, jež napadla bolivijskou demokracii, je již v plném proudu.

Také představitelé opozice upozorňovali dlouho před volbami na existující riziko volebních podvodů ze strany vlády a jak se ukázalo, volby jejich obavy potvrdily. Inženýr Edgar Villegas spolu se skupinou počítačových expertů zveřejnil ve čtvrtek 24. října důkazy o řadě nesrovnalostí při sčítání hlasů. Míra volební podvodů byla tak skandální, že je průkazná už na základě jednoduchého srovnání dat z přenosu předběžných volebních výsledků s daty oficiálního sčítání.

Z provedené analýzy vyplývá, že u oficiálních výsledků docházelo oproti předběžným k navyšování hlasů vládnoucího tábora. Naopak v případě hlavního vyzyvatele současného prezidenta bylo v řadě případů zaznamenáno snížení původně obdržených hlasů.

V některých volebních místnostech bylo odvoleno prostřednictvím neexistujících průkazů totožnosti, využívaly se neověřené či nepodepsané protokoly, u opozičního tábora (Comunidad Ciudadana) docházelo k výměnám hlasů obdržených poslanci s hlasy odevzdanými pro prezidentskou volbu a některá data zcela zmizela.

Další důkazy o volebních machinacích přinášely sami občané, kteří prostřednictvím kontroly registrů podali svědectví například o hlasování svých již zesnulých příbuzných.

Reakce ze zahraničí
Ačkoliv postupující oslabování bolivijské demokracie provázelo vládu prezidenta Moralese nejméně několik posledních let v řadě, mezinárodní prostředí zůstávalo indiferentní. I sám prezident regionální Organizace amerických států (OAS), která si za jeden z hlavních cílů klade obranu demokracie na americkém kontinentě, veřejně akceptoval například rozhodnutí a argumentaci bolivijského ústavního soudu ve prospěch Moralesovy čtvrté, respektive neomezené, možnosti kandidovat. Tento orgán přitom na základě rezoluce 1080 přijaté v roce 1991 disponuje sankčními nástroji vůči členům, u nichž došlo k narušení ústavního pořádku, tedy v případech ohrožení demokracie.

Nyní OAS vydalo zprávu, kde připouští nejen neregulérnost volebního procesu, ale i existenci nerovného herního pole před samotnými volbami, kdy vládnoucí strana MAS s Moralesem v čele například hojně využívala státních prostředků pro svou kampaň nebo omezovala svobodu médií prostřednictvím nejrůznějších nátlakových prostředků.

Ve čtvrtek 31. října pak zahájila OAS po dohodě s Moralesem celkový audit prvního kola s příslibem, že pokud se prokáží nesrovnalosti, bude se konat druhé kolo, anebo první opakovat. Otázkou nicméně zůstává, zda budou taková opatření dostačující.

Pokud totiž už i představitelé OAS upozorňují na to, že samotný volební proces nebyl férový a spravedlivý, je otázkou, nakolik vlastně volby v této zemi plní svou demokratickou úlohu. Adam Przeworski sice před mnoha lety správně poznamenal, že „konání voleb je vždy lepší, než když po ulici jezdí tanky“, avšak určitě neměl na mysli volby, ve kterých vláda flagrantně zneužívá státních prostředků a omezuje svobodu médií.

Takové volby mají s volbami v demokracii společný pouze název, protože jejich pravým smyslem není konání spravedlivé politické soutěže, ale legitimizace diktátorů u moci, tedy pouhá redukce celého aktu na divadlo. Jako to známe například ze současného Ruska nebo Kuby.

Nejde jen o volby
Samotný fakt, že ani přes výrazné zásahy do předvolební fáze politické soutěže nedokázala bolivijská vláda tyto volby jasně vyhrát, kritiku bolivijských poměrů nijak neumenšuje. Volby v nemocných demokraciích totiž můžeme slovy klasika, Jorgeho Castañedy, nejlépe připodobnit „k fotbalovému zápasu, kde jeden tým hraje v šesti hráčích do kopce a bez brankáře a druhý v jedenácti, s menší brankou a rozhodčím na své straně.“ Jistě si lze představit, že i takové utkání může slabší tým nakonec převrátit na svou stranu, ale potřebuje k tomu výrazně více úsilí, odvahy, hráčského umu a většinou i štěstí.

Výsledek prvního bolivijského kola tak naopak ukazuje, že míra nespokojenosti se současnou bolivijskou vládou je větší, než se snaží příznivci a spojenci prezidenta Moralese světu namluvit. I přes autoritářské praktiky vlády se totiž našlo obrovské množství voličů, kteří by svou zemi rádi uzdravili z probíhající nemoci. Důležitou roli v tom, zda se to nakonec podaří, však nemají jen občané Bolívie, ale i mezinárodní společenství.

Jednou z příčin, proč nákaza podlamování demokracie šíří do stále více zemí, je totiž právě probíhající „éra cynismu a bagatelizace“, které jsme v mezinárodním prostředí svědky. V posledním desetiletí stále častěji pozorujeme, jak silní hráči v mezinárodním prostředí sice rétoricky podporují šíření demokracie, ale prakticky jsou vůči němu apatičtí tam, kde by to ohrozilo jejich obchodní anebo geopolitické zájmy. Toto jednání sice může být pro některé státy krátkodobě výhodné, ale dlouhodobě tím prohráváme všichni.

Demokracie zdaleka není bezchybnou formou vlády, ale historie jasně dokládá, že pro běžné občany neexistuje forma autoritářské vlády, která by byla lepší. Soudobá zkušenost s nemocnými demokraciemi v Latinské Americe a jinde na světě pak zároveň ukazuje, že neexistuje žádná třetí varianta. Většina populistů a reformátorů, kteří slibovali vyléčit neduhy demokracie, totiž vždy nakonec skončila u jejího osekávání. Amputace demokratických principů pak bohužel nikdy nevede k záchraně pacienta, protože demokracie bez soutěživých a spravedlivých voleb či lidských práv pro všechny je užitečná asi jako auto bez kol a motoru.

A co si myslíte vy? Diskuse (15 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pondělí, 4.Listopadu 2019, 12:46:31

Nejde jenom o to, že dostala těžkou ránu bolívijská demokracie (to není ostatně v daném regionu nic tak neobvyklého); ale fatální je především to, že Evo Morales byl prakticky posledním levicovým lídrem, který se - v první fázi svého vládnutí - zdál být opravdu poctivým a nezkorumpovaným politikem, starajícím se o chudý lid.

Spolu s Moralesem padá tedy i poslední naděje na to, že by bylo možno spojit levicový populismus s etickým jednáním a principy obecného demokratismu.

Mňačkovo "jak chutná moc" je stále naprosto aktuální.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Já Vám nerozumím, pane Poláčku. Pondělí, 4.Listopadu 2019, 17:41:32

Z mnohých Vašich minulých diskusních příspěvků (například na téma demokracie a klimatická krize) jsem získal dojem, že demokracii nepovažujete (vzhledem k nedostatečné morálce a inteligenci té - v demokracii stále rozhodující - většiny) za úplně ideální prostředek k řešení naléhavých problémů a výzev současnosti. (Většina nikdy nemůže odhlasovat to, co je "z hlediska vyššího principu mravního" odhlasovat potřeba.)

Proč bychom tedy vlastně měli zánik demokracie oplakávat? Důležité přece je, že u moci zůstává síla, která je k řešení těch naléhavých problémů současnosti povolána - tedy levice.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pondělí, 4.Listopadu 2019, 18:12:8

Populistická levice brzy pozná, jak chutná moc, a pak opustí etické jednání. Zatímco ta nepopulistická potřebuje vyměnit lid za schopnější, aktivnější a uvědomělejší.

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 4.Listopadu 2019, 22:03:39

Není nad politickou moc. Je to jako deset orgasmů najednou každou hodinu bez námahy, je to jako šňupání kokainu bez rizika závislosti a vedlejších účinků...

Stačí se k ní jen přiblížit a pokud pro to máte jen trochu vlohy, tak vás ta moc přitahuje jako ultra silný magnet, jako prsten v Pánovi prstenů.... Pak už je jen otázka, co všechno pro onu moc její adepti udělají.

Tak trochu toho Evo Moralese chápu :-)

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Úterý, 5.Listopadu 2019, 11:11:10

Pane Nusharte, demokracie je nepostradatelným základem jakékoli civilizované společnosti - stejně jako obecný konsens, že si na ulici nebudeme navzájem podrážet nohy.

Proč je nicméně nutno kritizovat současné pojetí demokracie, to leží výlučně v tom, že (nekritičtí) apologeti demokracie tím zároveň také chtějí skončit. Že jejich postoj je fakticky takovýto: "Nikdo vás na ulici nekope do kotníků? - Tak se s tím jednou provždy spokojte, a už od člověka, od společnosti a od dějin nevyžadujte nic dalšího!" Čímž se z toho, co je samo o sobě chvályhodné a progresivní, vzápětí stává prvek konzervativní a koule na noze jakéhokoli dalšího pokroku.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pokrok má tedy přednost před demokracií? Úterý, 5.Listopadu 2019, 13:09:21

Jestliže demokracie brání pokroku, musí mu jít z cesty?

Pavel Krupička - Praha 5

Úterý, 5.Listopadu 2019, 22:39:23

Ještě bych na slovy Robespierra dodal, že každý kdo tu moc chce je "podezřelý" :-) Včetně mě, pochopitelně

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Panu Krupičkovi Středa, 6.Listopadu 2019, 09:20:0

Úplně nejlepší by bylo mít tady Ježíše, který dokázal bohaté pohnout k tomu, aby se dobrovolně dělili o majetek s chudými, jak se o tom píše v Lukášově evangeliu, kap. 19.
Zrovna nedávno o tom kázal papež František (https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=30147):
Změní se jeho pohled na peníze a způsob, jak s nimi zacházet. Hrabivost je nahrazena štědrostí. Rozhodne se darovat polovinu svého majetku chudým a vrátit čtyřnásobek každému, koho ošidil. Zacheus, který byl dosud chamtivý, se nyní díky Ježíši stává štědrým; líbilo se mu hromadit, nyní má radost z toho, že může rozdávat. Setkání s Láskou a objev, že je milován navzdory svým hříchům, jej uschopňuje mít rád druhé a z peněz činit znamení solidarity a pospolitosti.

Pavel Kolařík - informatik

Takže Morales skončil Pondělí, 11.Listopadu 2019, 10:45:2

A zaznamenáníhodné je vyjádření zdejší ikony, Jeremy Corbyna:

"I condemn this coup against the Bolivian people and stand with them for democracy, social justice and independence."

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Poláčkovi Pondělí, 11.Listopadu 2019, 10:58:38

Zdá se, že "pokrok" v souboji s demokracií to (v Bolívii) na chvíli prohrál.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pondělí, 11.Listopadu 2019, 12:04:32

Jak jste zase přišel na tento nesmysl, pane Nusharte?

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Poslední vývoj v Bolívii Pondělí, 11.Listopadu 2019, 16:57:44

Souhrnná zpráva pro zájemce případně zde:

http://denikreferendum.cz/clanek/30388-v-bolivii-rezignovali-nejvyssi-ustavni-cinitele-moralesovci-hovori-o-puci

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Úterý, 12.Listopadu 2019, 11:46:37

A teď už je Morales v exilu v Mexiku. Ta rychlost kterou mu (přes jeho zcela evidentní zfalšování voleb) nový mexický levicový prezident poskytl ochranu, zadává nemalé pochybnosti o morální integritě samotného mexického prezidenta. Který svůj úřad nastoupil právě s heslem skoncovat se zkorumpovaností staré vládnoucí třídy.

Znovu a znovu se ukazuje: na tomto světě není snad opravdu už vůbec nic, do čeho (a do koho) by bylo možno vkládat skutečně oprávněné naděje. A jmenovitě v latinskoamerické oblasti. Buďto tu máme třídu nabobů, kteří si pro sebe utrhnou téměř veškeré státní bohatství a chudoba dolních vrstev společnosti je jim naprosto lhostejná; anebo tu máme levicové populisty, kteří se - ve jménu spravedlivého sociálního boje - velice rychle sami stanou uzurpátory, nerespektujícími ani ta základní pravidla spravedlivého jednání v politické sféře.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Úterý, 12.Listopadu 2019, 14:42:27

A chcete tedy vůbec ten "pokrok", pane Poláčku, nebo Vám je milejší ta koule na noze pokroku?

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Středa, 13.Listopadu 2019, 11:50:56

Pokrok by byl, pane Nusharte, už v tom, kdyby lidé začali skutečně myslet, namísto aby kolem sebe jenom házeli bonmoty.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.