Referendum v Bolívii: začátek konce Eva Moralese?
Barbora VališkováBolivijci řekli v těsném referendu „ne“ změně ústavy. Evo Morales se tak nebude moct počtvrté ucházet o post prezidenta Bolívie. Referendum mimo jiné ukázalo, že v Bolívii existuje občanská společnost.
Vítězství varianty „ne“ změně bolivijské ústavy o necelá tři procenta je konečnou bilancí nedělního referenda, které by v případě úspěchu druhé varianty umožnilo dvojici Evo Morales — Alan García Linera počtvrté v řadě ucházet se o post hlavy státu.
Ještě donedávna se přitom zdála pozice prezidenta aymarského původu neotřesitelná, jak dokládá naprosto všední atmosféra prezidentských voleb před necelým rokem a půl, v nichž Morales zvítězil s procentuálním ziskem 61 procent hlasů. Klid a prázdné ulice v jinak rušné Bolívii vůbec nenasvědčovaly tomu, že se v dotyčný den rozhodovalo o nejvyšší funkci v zemi.
Včerejší klání, doprovázené potyčkami a vzájemným osočováním mezi příznivci a odpůrci navrhované změny, bylo klidu předchozích voleb na hony vzdálené. Již v průběhu dopoledne se začaly šířit zvěsti o podvodech, neboť některé volební místnosti ve městě Santa Cruz byly otevřeny s několikahodinovým zpožděním. Internet zaplavila videa, na nichž lidé pálí označené volební lístky.
Všudypřítomné napětí dle oficiálních výsledků Nejvyššího volebního úřadu nakonec skončilo odmítnutím Moralesova návrhu na změnu článku 168 bolivijské ústavy, jež zakotvuje možnost pouze jednoho znovuzvolení pro funkci prezidenta a viceprezidenta.
Celkově je možno konstatovat: ačkoli Morales dlouhou dobu platil za nejumírněnějšího ze všech latinskoamerických levicových vůdců, který svůj levicový stát budoval relativně s rozmyslem a bez velkých excesů, přesto i tady se znovu potvrdil známý fenomén o tom, že moc nakonec korumpuje každého.