Po Argentině znárodňuje i Bolívie, s vlastníkem se ale prý dohodne

Bolivijský prezident Morales nařídil znárodnění největšího provozovatele elektrické přenosové soustavy dekretem a povedl pomocí vojska. Na rozdíl od argentinského případu mu přitom Španělsko žádnými sankcemi nehrozí.

(pjed)

03.05.2012 20:53

A2

Evo Morales (uprostřed) neznárodňuje poprvé. Zde při oznamování nejslavnějšího zestátnění z roku 2006, k němuž však nakonec nedošlo. Foto archiv Boliviasc.org

Patnáct dní po avízu znárodnění kontrolního balíku akcií největší ropné společnosti v Argentině (YPF) oznámil podobný krok také bolivijský prezident Evo Morales. Dle jeho projevu z úterý 1. května přebírá Bolívie vlastnictví společnosti TDE, největšího provozovatele elektrické přenosové soustavy v zemi. „Na počest všeho bolivijského lidu, jenž stále usiluje o obnovu kontroly nad přírodními zdroji a základními službami, znárodňujeme společnost Transportadora de Electricidad,“ řekl Morales doslova.

TDE v Bolivii vlastní na 1900 kilometrů přenosových sítí, to jest přibližně 73 procent soustavy. 99,94 procent akcií společnosti doposud kontrolovala španělská korporace Red Eléctrica.

Morales zdůvodnil opatření podobně jako argentinská prezidentka Cristina Fernándezová u YPF: cizí společnost zanedbávala investice do spravovaných kapacit, a tím poškozovala národní zájmy. Řada komentátorů ale argument bolivijského prezidenta rozporuje. Morales totiž uvedl, že se do příslušných kapacit investovalo od roku 1996 v průměru jenom 5 milionů dolarů ročně; Red Eléctrica ovšem TDE koupila až v roce 2002 (za 120 milionů dolarů) a dle vlastního účetnictví následně investovala 60 milionů dolarů.

Znalci z agentur vidí za krokem převážně politické motivy. Evo Morales a jeho Hnutí za socialismus vládnou v Bolívii od ledna 2006 a o posílení kontroly státu nad veřejnými službami i strategickými odvětvími usilují už od počátku.

Ne jak v Argentině
Právně ošetřil Morales znárodnění prezidentským dekretem. Fakticky jej provedla armáda, která ještě v den projevu obsadila sídlo a klíčová zařízení firmy. Podle středečních a čtvrtečních zpráv přitom opatření vyvolalo daleko mírnější reakce než dubnové znárodnění v Argentině, které proběhlo klidněji.

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos, jehož stát vlastní v Red Eléctrica pětinu akcí, označil bolivijský krok za „politováníhodný“, neboť „vyvolává právní nejistotu, jež může z Bolivie odlákat investory“. Zároveň ale uvedl, že je s bolivijskými představiteli ve „stálém kontaktu“ a že ho ujistili o ochotě „zaplatit odpovídající náhradu“. Podobně se vyjádřili i zástupci Evropské komise.

Sama Red Eléctrica v úterní tiskové zprávě konstatovala: „Respektujeme suverénní rozhodnutí bolivijské vlády (...) a oceňujeme ujištění, že (proces znárodnění) proběhne v souladu s principy mezinárodního práva. Věříme, že se nám podaří dospět k přátelské dohodě na férové ceně (...) Příslušné opatření nijak významně nezasáhlo naše podnikatelské aktivity ani tržby.“

Madridský dopisovatel BBC Tom Burridge poukazuje ve svém komentáři na skutečnost, že příjem z TDE v minulém roce tvořil jen 1,5 procenta celkových příjmů Red Eléctrica. Přípomíná pak ještě, že jen pár hodin po oznámení znárodnění se Evo Morael zúčastnil slavnostního otevření plynové elektrárny, při němž ho doprovázel ředitel španělského energetického gigantu Repsol – téhož podniku, na jehož úkor se znárodňuje v Argentině.

Znárodnění argentinské YPF právně ošetřuje zvláštní zákon, který má tamní Sněmovna reprezentantů definitivně schválil na konci tohoto týdne. Španělsko za to chce Argentinu žalovat u arbitrážních struktur Světové obchodní organizace, a navíc omezit argentinský dovoz. S ohledem na společnou hospodářskou politiku EU se dnes pokouší pro obojí získat Evropskou komisi i ostatní unijní země.

Zisky i velikost argentinské YPF jsou mnohonásobně vyšší než bolivijské TDE.

Bolivijský trend
Slavnostní znárodňování na 1. května není v Moralesově Bolívii žádnou novinkou. V roce 2008 došlo obdobnou formou k zestátnění hlavní telekomunikační společnosti Entel. V roce 2010 byla zas znárodněna největší hydroelektrárna a čtyři společnosti, které se výrobu elektrické energie zastřešovaly.

Masová média zmiňují v této souvislosti často i znárodnění zásob zemního plynu a souvisejících průmyslových kapacit, jež bylo oznámeno 1. května 2006. Zde však k důsledné nacionalizaci nikdy nedošlo. Moralesova vláda se nakonec spokojila s novými výhodnějšími smlouvami o dělbě zisku se strategickými zahraničními partnery – brazilským Petrobrasem a už zmiňovaným Repsolem.

Z hlediska obecných mezinárodněprávních zvyklostí je znárodňování týkající se surovinových zdrojů přípustné, ovšem za podmínek vymezených uzavřenými smlouvami. Valné shromáždění OSN zavazuje v rezoluci 1803 z roku 1962 znárodňujícího k „přiměřené“ kompenzaci a respektování všech platných dohod. Spory nad interpretací těchto úzů se zabývají mezinárodní arbitráže.

Nejvýznamnější arbitráž, jíž nyní Bolívie vede, vyvolala britská společnost Rurelec usilující o vyšší náhradu za znárodnění z roku 2010. Spor posuzuje Stálý arbitrážní dvůr v Haagu – nejstarší dosud fungující arbitrážní těleso na světě.


Další informace:
The Guardian Bolivia nationalises Spanish-owned power grid
EL País Bolivia pledges to compensate REE for seizure of Transportadora unit
BBC News Bolivia takeover: Spain dismayed by TDE nationalisation
AFP Spain electric grid shares fall after Bolivian takeover


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.