Protestní průvod přibližně tisícovky indiánů dorazil v minulých dnech do hlavního města Bolívie La Pazu. Stalo se tak po čtyřicetidenním pochodu z jižních departmentů. Účastníci chtěli svým protestem přimět prezidenta Moralese ke zmírnění opatření, kterým loni na podzim odvolal výstavbu dálnice přes pralesní Národní park Isiboro, známý též jako TIPNIS.

„Silnice znamená rozvoj; pro San Ignacio de Moxos i pro celou Bolívii. Vždyť tam žijeme v úplné izolaci,“ cituje AFP slova jednoho z protestujících.

Odvolání projektu dálnice si přitom vymohli také indiáni. Stovky odpůrců stavby vytáhly do La Pazu loni na konci léta a po přestání několika policejních zásahů dosáhly svého.

Podle bojivijské opozice podněcuje současné protesty sama Moralesova vláda. Podle dborníků na vztahy mezi bolivijskými etniky je ale situace složitější.

„V Bolívii žije přes 35 velkých indiánských etnik. Každé má jiný jazyk, strukturu i životní způsoby. Největší rozdíly jsou mezi indiány ze západních hory (And) a etniky z východních nížit (...) Ale i v samotné oblasti TIPNIS žijí komunity s různými přístupy,“ píše na blogu Bolivia Diary například Sarela Pazová.

„Některé komunity si uchovali tradiční spětí s původní přírodou. Jiné si cení půdy, na níž je možné něco pěstovat. Další si potom jen prostě uvědomují, že nemají stejné možnosti rozvoje jako ostatní a to jim vadí.“

„Do situace dále vstupuje politika prezidenta Moralese, který nejchudším indiánům ze západu přerozděluje půdu,“ uvádí Pazová dále. „Ti si do nového prostředí přinášejí své zvyky a pohledy na svět. Snaží se mimojiné pěstovat i koku, což nemá například v oblasti TIPNIS tradici. Koka pak navíc vyžaduje zavlažování a specifickou péči, no a logicky přístup na trhy. Vliv svazů pěstitelů koky na vládu je přitom už od počátku silný,“ doplňuje.

Komentátoři bolivijského dění se nyní přou, jak vláda na poslední vývoj zareaguje. Průvodu stoupenců dálnice se v La Pazu nedostalo zvlášť uctivého přijetí — policejní těžkooděnci zablokovali vstup do středu města a s indiány se několikrát střetli.

Většina pozorovatelů se ale shoduje, že Moralesův režim se myšlenky dálnice stále úplně nezřekl. Z jeho pohledu jde totiž o zásadní věc pro rozvoj země, za níž nemusí navíc zaplatit.

Předmět sporu

Sporný dálniční projekt byl původně plánován z městečka San Ignacio de Moxos v amazonském departmentu Bani na severovýchodě země do správního střediska Cochabamba ve stejnojmenném departmentu ve středu Bolívie. Výstavbu měly financovat brazilské firmy a brazilští daňoví poplatníci. Příslušný úsek se měl pak stát součástí velké transkontinentální komunikace, která by skrze Bolívii spojila města na západě Brazílie s přístavy v Peru a Chile.

Právě na hranicích Bani a Cochabamby však měla zamýšlená dálnice protnout park Isiboro. Ten je současně rezervací pro 12 tisíc amazonských indiánů, kteří se projektu nejvíce brání.

Evo Morales je prvním indiánským prezidentem země. Jeho vláda rozšířila možnosti kmenů zasahovat do veřejné správy a ty tak mohou podobné projekty zastavit. Morales i větší část jeho strany se ovšem opírají zejména o chudé andské kmeny, zvláště o Kečuánce a Ajmary. Ty se už několikrát podařilo přimět, aby na podporu vládních politik demonstrovaly, a vyvážily tak odpor jiných etnik.

Další informace:

BBC News Bolivia march revives Tipnis Amazon road dispute

Reuters Bolivia march ends in clashes

GlobalVoices Bolivia: March Demands Road Through TIPNIS

Bolivia Diary BOLIVIAN GOVERNMENT CLOSE TO REVERSING TIPNIS LAW

COHA.org The TIPNIS Affair: Indigenous Conflicts and the Limits on “Pink Tide” States Under Capitalist Realities