Do dvou týdnů by měl v Argentině začít platit zákon, kterým získají stát a regionální vlády kontrolu nad většinovým balíkem akcií YPF, největší ropné a plynové společnosti v zemi. Má se tak stát zejména na úkor španělské korporace Repsol, dosud majoritního vlastníka. Zákon předložila Kongresu samotná prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová na počátku minulého týdne. Repsol podle ní zanedbával investice do argentinských ropných polí a snižoval produkci. To poškozovalo národní hospodářství a v důsledku vynutilo příslušný akt.

„Jsme rádi, když u nás zahraniční společnosti vydělávají. Nemohou ale vydělávat na úkor našich národních zájmů (...) Argentina je ostatně poslední zemí v Americe a jednou z mála na světě, jež stále plně nekontroluje svoje přírodní zdroje,“ řekla prezidentka v projevu z 16. dubna, ve kterém oznámila znárodnění veřejnosti.

Zástupci korporace kritiku odmítají a práva na akcie se vzdát nechtějí.

„(Argentinská vláda) postupuje v rozporu s platnými normami a podkládá to nepodloženými útoky (...) To nemůže zůstat nepotrestáno (...) Čeká nás dlouhá právní bitva,“ citují agentury reakci Antonia Brufaua, výkonného ředitele konglomerátu Repsol YPF.

Za španělského vlastníka se ihned po oznámení postavil kabinet Mariana Rajoye v Madridu, jenž chce akt žalovat u Světové obchodní organizace. „(Repsol) je španělská společnost a vláda Španělska bude hájit její zájmy jako by šlo o její vlastní,“ řekl premiér novinářům minulé úterý.

Španělé chtějí o věci 24. dubna jednat se zástupci EU. Rajoy současně viní Argentinu z populistických gest a snah o maskování vlastních hospodářských neúspěchů. Vedle arbitráže jí přitom hrozí i bilaterálními postihy, z nichž první - omezení dovozu bioplynových paliv - schválila španělská vláda už minulý pátek.

Cristina Fernándezová španělské výpady zpravidla příliš nekomentuje. „Jako argentinská prezidentka nehodlám reagovat na projevy neúcty a urážlivá slova. Jsem hlava státu a ne nějaký výtržník,“ řekla minulý týden

Na akt omezení dovozu přesto odpověděla prohlášením, že se eventuální přebytky spotřebují v rámci argentinského vnitřního trhu.

Latinskoamerické režimy se ke znárodnění postavily převážně neutrálně, což si například El País vysvětluje faktem, že Repsol podniká i v jejich zemích. Jedinou výjimkou se stala Venezuela, jejíž ministr zahraničí nabídl Argentině „všestrannou pomoc“.

Západ nicméně pro argentinský krok příliš pochopení nemá. Diplomaticky, avšak jednoznačně, jej odsoudily vlády USA, Británie a Francie. Zástupci eurounijních institucí a mezinárodních organizací zaměřených na obchod vyjádřili názor, že krok poškodí argentinskou pověst mezi investory.

Jak a za kolik

Fakticky probíhá znárodnění jednak převzetím majetku firmy ve státě, k čemuž došlo hned minulé v pondělí (v sídle YPF v Buenos Aires dostali zaměstnanci Repsolu 15 minut na opuštění budovy), a jednak vynuceným odkupem akcí.

Argentina chce získat 51procentní akciový balík. Repsol ve YPF doposud vlastnil 57,4procentní podíl, z čehož mu i po znárodnění zůstane 6,6 procenta. Ze znárodněného 51procentního balíku pak bude 51 procent (tzn. 26 procent z celku) kontrolovat přímo stát, tj. centrální vláda, a 49 procent (25 z celku) vlády jednotlivých provincí. 17 procent akcií YPF má být i nadále volně obchodováno na burze. Zbylých 25,4 procenta zůstane společnosti Petersen Group, jež patří bohaté argentinské rodině Eskenaziů.

Dle zprávy agentury Bloomberg z 20. dubna ovšem Eskenaziové podepsali v roce 2008 s Repsolem dohodu, dle níž má španělská firma jejich závazky v případě znárodnění odkoupit. Konečné rozvržení menšinových vlastnických podílů se tak vyjasní až v následujících týdnech.

Cenu znárodněného podílu má určit zvláštní tribunál ustavený za dohledu argentinské vlády. Repsol vznesl požadavek na kompenzaci ve výši 10,5 miliardy dolarů (198,4 miliardy korun). Analytikové, na něž se odvolává list Guardian, ale předpovídají, že bude firmě přiznána přibližně polovina této sumy. Té je blízká i tržní hodnota podílu. Repsol namítá, že Argentina stlačila od února cenu uměle na polovic, což je zapotřebí zohlednit.

Cena akcií YPF po vlastním oznámení znárodnění propadla o 30 procent.

Zákon projednávaný v Kongresu ošetřuje právní aspekty celého procesu. Vzhledem k většině prezidentské koalice se očekává, že hladce projde.

Arbitráž není všemocná

Z hlediska obecných mezinárodněprávních zvyklostí je znárodňování týkající se surovinových zdrojů přípustné, ovšem za podmínek vymezených uzavřenými smlouvami. Valné shromáždění OSN zavazuje v rezoluci 1803 z roku 1962 znárodňujícího k „přiměřené“ kompenzaci a respektování všech platných dohod. Spory nad interpretací těchto úzů se zabývají mezinárodní arbitráže.

O tom, nakolik může eventuální arbitráž Argentinu poškodit, vedou dnes znalci debatu. Země od defaultu, tj. proslulé měnové krize v roce 2001, prohrála už několik sporů — poslední v únoru letošního roku u soudů v USA. Avšak kompenzace za znehodnocené dluhopisy, zmařené investice či netržní jednání z principu neplatí. Svoji produkci přitom vyváží za oboustranně výhodných podmínek a na kapitálových trzích si nepůjčuje. Neexistuje tudíž vůle, resp. vhodný nátlakový prostředek, který by ji k platbě donutil.

Jinou otázkou je, zda a nakolik může Argentinu poškodit nárůst nedůvěry zahraničních investorů. Příslušný argument se objevuje v každém odborném komentáři a využívá jej také pravicová opozice v zemi. Argentina dnes ovšem vydělává především na exportu potravin, sóji a masa z domácí produkce, a to zejména do Číny. Například zástupci britské BP také pro Guardian uvedli, že o omezení svého podnikání v Argentině neuvažují.

Vlastními Argentinci byla zpráva o znárodnění YPF přijata s nadšením. V zemi se konalo několik podpůrných manifestací. Bulvární noviny přetiskly oslavné články. Podle agenturních pozorovatelů však byly „oslavy“ z části uměle podníceny mládežnickou organizací La Campora, které předsedá syn prezidentky Fernándezové Máximo Kirchner.

Politické přesahy

Pozorovatelé dnes také diskutují nad širším zdůvodněním kroku a jeho skutečných příčinách. AFP ve shodě s oficiální argentinskou argumentací poukazuje na útlum aktivit YPF v posledních letech — produkce ropy mírně, ale už od roku 2004 soustavně klesala, poptávka v Argentině přitom rostla. V roce 2011 musela země svůj dovoz ropy a plynu oproti roku 2010 zdvojnásobit a letos se očekává, že naroste dále. Odhady hovoří o importu v hodnotě 7,5 až 12 miliard dolarů (141,7 až 226,8 miliardy korun). To podle francouzské agentury významně poškozuje argentinskou obchodní bilanci (v roce 2011 o 11 procent), jejíž výrazný přebytek je pro zemi, která má od roku 2001 uzavřeny kapitálové trhy, zcela zásadní.

Britský Guardian zase upozorňuje na ochranářský a sociálně-redistribuční trend v politice perónistické vlády obecně. Stát dotuje základní energie, vodu a jízdné, přísně reguluje dovoz a zasahuje i do cen spotřebního zboží. Argentinské veřejné výdaje loni vzrostly na 40 procent HDP. Podobnou míru přerozdělování vykazuje například i Česká republika, v prostředí Latinské Americe jde ale o vysoký podíl. Přímá kontrola těžby ropy a plynu má perónistickému režimu umožnit v dosavadním kurzu pokračovat.

Britský list připomíná i symbolický význam kroku. Argentina si letos připomíná kulaté výročí války o Falklandy/Malvíny a lidé oceňují každé národovecké gesto. Ivan Briscoe na serveru Open Democracy ale varuje před přeceňováním tohoto rozměru — dokládá, že vláda Cristiny Fernándezové s Repsolem řadu měsíců jednala a že se snažila o dohodu, která by znárodnění předešla. Podle Briscoeho výkladu pokazil španělský koncern svým přístupem, co mohl. Podnikání v Argentině mu kvůli regulační politice vlády vynášelo čím dál méně. Proto se dalším investicím bránil a na požadavky vlády reagoval přezíravě.

BBC pak ještě poukazuje na další možné vysvětlení — o koupi většinového podílu v YPF prý projevily čínské korporace Sinopec a CNOOC. YPF loni v listopadu oznámila nález velkého ložiska ropy v břidlicových píscích a rozvoj tohoto způsobu těžby má dle odhadů v Argentině velký potenciál. Podle znaleckých komentářů by byl nicméně brzký prodej znárodněné korporace opět do zahraničních rukou velice nezvyklým opatřením.

YPF zaměstnává v Argentině 13 tisíc osob. Společnost vydělala jen za minulý rok pět miliard dolarů (94 miliard korun), přičemž vytěžila 111 milionů barelů ropy. Takové množství by pokrylo spotřebu České republiky na rok a tři čtvrtě. YPF kontroloval do roku 1993 stát, teprve pak byla privatizována. Pro Repsol, jenž koupil většinový podíl v roce 1999, byla společnost mimořádně důležitá. Vlastnictví YPF pokrývalo 42 procent všech jeho ropných a plynových rezerv.

Znárodňovanou společnost nyní formálně řídí Julio de Vido, argentinský ministr plánování a veřejných investic.

Další informace:

BBC News YPF oil: Spain threatens retaliation against Argentina

AFP Argentina's Kirchner defies world in YPF takeover

Bloomberg Repsol required to buy Eskenazi family YPF stake

El País Argentina's seizure of Repsol arm exposes crude division

The Guardian Argentinian president moves to nationalise Spanish-owned oil assets

The Guardian Spain attacks Argentina over nationalisation of oil company YPF

The Guardian Fernández hopes Peronist coup will revive Argentina's failing economy

OpenDemocracy.net YPF in the world

El País Argentina announces expropriation of Repsol oil subsidiary YPF