„Ať žije mezinárodní solidarita!“ skandoval v podvečer 16. října průvod přibližně pěti set demonstrantů na pražské Malé Straně, zatímco vzduchem vlály kurdské vlajky. V Praze, ale i v Brně, Ostravě, Jihlavě a Bratislavě se stejně jako v dalších evropských městech protestovalo proti minulý týden zahájené turecké invazi do Rojavy, Kurdy spravovaného území na severu Sýrie.

Jednoho člověka zadržela policie, a to za tričko s Abdullahem Öcalanem, tedy vůdcem a bývalým předsedou Kurdské strany pracujících, kterou Česká republika uznává jako teroristickou organizaci. Demonstraci organizoval Výbor na obranu revoluce v Rojavě, další protestní akci pořádá v pondělí 21. října Česká pirátská strana.

Demonstrace započala na Klárově, kde vystoupila zástupkyně Výboru na obranu revoluce v Rojavě s požadavky na vytvoření bezletové zóny nad severní Sýrií a na uvalení ekonomických a politických sankcí na Turecko. „Evropská unie i USA mohly krveprolití zabránit, ale nestalo se tak. Nynější jednání o sankcích vůči Turecku mohlo konfliktu předejít, ale řeší se až teď. Poté, co začali umírat nevinní lidé,“ kritizovala.

Připomněla, že český ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (nestr. za ANO) se ještě tři dny po zahájení invaze návrhům na přerušení dodávek zbraní do Turecka bránil s ohledem na „obchodní zájmy země“. Pozastavení vývozu válečného materiálu do Turecka česká vláda po vzoru jiných evropských zemí oznámila až v pondělí 14. října v reakci na týž den proběhlou schůzi evropských ministrů zahraničí.

I další řečník Martin Rozumek z Organizace na pomoc uprchlíkům se opřel do nedostatečné reakce politiků. „Babiš nejprve posvětil vznik takzvané bezpečnostní zóny, aniž si uvědomil, že to nepůjde nenásilnou cestou. Zklamalo mě i jednání Evropské unie, která se nebyla schopná shodnout téměř na ničem. Britové se postavili proti zbrojnímu embargu. Na popud Orbána v prohlášení Evropské unie chybí slovo ‚Kurdové‘,“ shrnul.

Naopak z pozice politika předstoupil před mikrofon Matěj Žaloudek, zastupitel za Stranu zelených na Praze 3, který se zasadil o vyvěšení kurdské vlajky na žižkovské radnici. „Co můžeme dělat na komunální úrovni je přesvědčovat ostatní, že lidé, kteří přišli odjinud, nejsou ohrožením. Že tahle země zvládne tisíce i deseti tisíce uprchlíků,“ prohlásil a vymezil se proti uzavírání „dohod s diktátory“. Turecký prezident totiž unii vyhrožuje otevřením hranic a vpuštěním uprchlíků do Evropy.

Ženy, život, svoboda

Průvod se za skandování sloganů v češtině („Ať žije Kurdistán, terorista Erdogan!“) i v kurdštině („Bijî berxwedana Rojava!“, tedy „Sláva odporu Rojavy!“) přesunul na Malostranské náměstí, kde promluvila jménem Pirátské strany zastupitelka na Praze 2 Lydie Bartošová. „Není možné beztrestně využít celý národ jako válečnou zbraň a pak jej předhodit turecké invazi, jejímž vedlejším efektem je útěk stovek bojovníků organizace Islámský stát,“ uvedla a upozornila, že předešlý den na popud Pirátů Poslanecká sněmovna jednomyslně přijala usnesení, které tureckou invazi odsuzuje.

„Ženy se organizují ve všech městech Rojavy. (...) Ženské vedení a participace v rozhodovacích procesech jsou klíčovým prvkem modelu přímé demokracie ustanovené v Rojavě. Tyto úspěchy mohou být příkladem všem ženám světa,“ zdůraznila pak řečnice, která četla vzkaz obyvatelek rojavské ženské vesnice Jin-war, feministický rozměr rojavské samosprávy. Odpovědí jí bylo nadšené skandování demonstrantů „Jin, jian, azadi!“, tedy „Ženy, život, svoboda!“

Poslední zastávkou pochodu se stalo Loretánské náměstí, kde sídlí ministerstvo zahraničních věcí. Zde přednesl svůj projev kurdský podnikatel žijící v České republice Rašíd Khalil a bývalý ministr zahraničí za ČSSD Jan Kavan. Kavan k mikrofonu nakráčel po opětovném skandování „Ať žije mezinárodní solidarita“, jehož se sám se zdviženou pěstí účastnil.

„Je třeba nejenom přestat vyvážet zbraně, je třeba uvalit ekonomické sankce a uvažovat i o přerušení diplomatických vztahů s Tureckem. Mezinárodní společenství musí usilovat o naprostou izolaci Turecka a to co nejdříve. Každý den, po který tolerujeme situaci v syrském Kurdistánu, znamená další mrtvé,“ apeloval někdejší ministr.

„Mimochodem, fungování rojavské samosprávy je něco, co může být příkladem pro řadu národů, které bojují za své právo rozhodovat o věcech veřejných. Mám však obavu, že i tento experiment demokratické samosprávy bude vojensky zničen,“ zakončil svůj projev. Demonstraci uzavřel vzkaz českého dobrovolníka působícího v Rojavě, načež se naposledy rozezněla kurdská hudba.