Uvalme na Turecko ekonomické sankce, požadovali demonstranti v Praze

Petra Dvořáková

V den zahájení turecké invaze do severovýchodní Sýrie se v Praze konala demonstrace proti postupu prezidenta Erdoğana. Účastníci požadovali, aby Unie na Turecko uvalila ekonomické sankce a Česká republika přestala do země vyvážet zbraně.

Přibližně šedesát lidí se ve středu sešlo na Palackého náměstí, aby vyjádřilo nesouhlas s tureckou invazí do severovýchodní kurdské části Sýrie, zahájené týž den, a s reakcí světových politiků na ni. Požadovali, aby Evropská unie vyvinula na Turecko ekonomický tlak a Česká republika přestala do Turecka vyvážet zbraně.

Čtyřicet lidí, převážně Kurdů, následně protestovalo i před tureckou ambasádou. Demonstraci proti invazi, která může předznamenat nový válečný konflikt na Blízkém východě, zorganizovaly Kolektiv 115, Alt-Pride, SocSol a Anarchistická federace. Další protest proti tureckému postupu plánují svolat na příští týden.

Jakmile dozněly tóny kurdské hudby, chopila se mikrofonu členka Výboru na obranu revoluce v Rojavě. Připomněla, že se Kurdové zasloužili o porážku Islámského státu a ocenila způsob, jakým severní část Sýrie známou jako Rojava spravují.

„V oblasti zmítané neustálým útlakem a etnickými střety vznikl levicový projekt demokratické a sekulární společenské samosprávy, založené mimo jiné na ženské emancipaci," uvedla. A dodala že mezinárodní společenství se po porážce Islámského státu obrátilo k Rojavě zády a tureckému vpádu se nepokusilo zabránit.

„S Tureckem nás pojí velmi pochybné spojenectví založené na zadržování uprchlíků a vývozu zbraní,“ prohlásila s tím, že země navíc vězní dva české občany Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase, kteří byli pro svůj záměr vybudovat v Rojavě polní nemocnici obviněni z terorismu.

Rojava není ráj, ale je to naděje

Jako další přednesl projev Martin Karim z Československo-kurdské solidarity. „Byl bych velmi rád, kdyby Evropská unie, která je největší ekonomickou silou na světě, pohrozila Turecku sankcemi a v případě, že svého nepěkného chování nezanechá, tyto sankce skutečně zrealizovala. Je to jediná možnost, jak v tuhle chvíli vrátit věci do alespoň trochu normálních kolejí. Tam, kde mluví zbraně, se nedá udělat nic jiného než použít sílu. A je lepší použít sílu ekonomickou než sílu vojenskou," apeloval.

Karim upozornil, že současné válečné tažení Turecko dost možná částečně financuje ze sto osmdesáti miliard korun, které dosud od Unie obdrželo za zadržování uprchlíků na svém území. „Můžeme očekávat mnoho mrtvých civilistů, chaos a další kolo občanských válek v Sýrii, kde se situace začala relativně stabilizovat," dodal.

Demonstraci zakončila audionahrávka od českého kontaktu organizátorů, který se nyní nachází v Rojavě. „Dnes odpoledne začalo bombardování, lidé jsou vystresovaní. Tady už nezbývá nic jiného než bojovat, jakékoliv protesty jsou u konce. Štěstí není na naší straně. Je potřeba, aby se začali ozývat lidé zvenku. [...] Rojava není ráj, ale je to naděje. Naděje pro Blízký východ, pro svobodu žen, naděje, že jiný svět je možný," vzkázal do České republiky.

Piráti podporují případné sankce proti Turecku

Svůj třetí vpád do Sýrie zahájila turecká armáda v odpoledních hodinách leteckými útoky a dělostřeleckým ostřelováním poté, co se během pondělní noci stáhli z území američtí vojáci.

V rámci operace Peace Spring plánuje vyčistit oblast od zbytků Islámského státu — a také od kurdských ozbrojenců, již sice s islamisty bojovali, ale které prezident Recep Tayyip Erdoğan označuje za teroristy. V pásmu podél syrsko-tureckých hranic chce vytvořit „bezpečnostní zónu", kam by měli být přesídleni syrští uprchlíci žijící na tureckém území.

Erdoğan o tomto záměru hovořil několik měsíců i se světovými politiky, český premiér Andrej Babiš (ANO) ho za něj na Valném shromáždění OSN v New Yorku dokonce chválil. „Podruhé ve dvou dnech jsem se viděl s tureckým prezidentem a potvrdil mu, že země V4 podporují výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii,“ řekl v září, přestože slovenská prezidentka Zuzana Čaputová plán tureckého prezidenta kritizovala.

Nyní Babiš nicméně varuje, že by invaze mohla vyvolat novou uprchlickou vlnu, a vyzývá Evropu k rychlé reakci. Ve společný postup Evropské unie ve spolupráci s USA doufá i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle nějž turecká invaze situaci syrských civilistů a uprchlíků jen zhorší.

K uvalení ekonomických sankcí na Turecko zatím z českých politických stran vyzývají pouze Piráti. „Ocitli jsme se na zásadní bezpečnostní křižovatce. Protože USA selhaly, Evropa by měla okamžitě jednat a pohrůžkou sankcí donutit prezidenta Erdoğana invazi odvolat,” uvedla v úterý europoslankyně Markéta Gregorová. (Piráti). A doplnila, že vzhledem k současné ekonomické krizi v Turecku by právě ekonomický tlak mohl uspět.

    Diskuse (30 příspěvků)
    JN
    October 10, 2019 v 9.27
    Z hlediska levicového liberalismu žádní Kurdové neexistují.
    "Národ" je přece sociální konstrukt, vzniklý v 18. a 19. století v souvislosti s průmyslovou revolucí.

    JK
    October 10, 2019 v 10.28
    Jiřímu Nushartovi
    No však taky Kurdové nejsou národ, ale řada různých kmenů často bojujících proti sobě a za protichůdné zájmy.

    Existuje afghánský nebo pákistánský národ?
    JN
    October 10, 2019 v 13.46
    Panu Kalousovi
    "... řada různých kmenů často bojujících proti sobě a za protichůdné zájmy."

    Myslíte něco jako Tálibán?
    IH
    October 10, 2019 v 22.2
    Všechny národy a pronárody?
    Lze říci, že pákistánský nebo afghánský národ neexistují, aspoň v ne v tom smyslu, jak čeština s termínem nakládá. Přesto bychom měli být otevření skutečnosti, že velmi mnohé rozvojové země se dnes aspoň poněkud národní formě existence přibližují. Když se na mezinárodním (sic!) podniku hraje hymna na počest vítězství třeba Nigérie ve fotbale, lidé to v (skoro) celé zemi prožívají s hrdostí celkem podobnou, jaké jsme si užili i u nás. Fulbové, Hausové, Ibové a další se cítí být na čas více Nigerijci. Jinou svou reprezentaci nemají. Ve sportu ani v Organizaci spojených národů.

    Nemůžeme pojem národ vyhrazovat jen pro svou civilizaci a jinde mluvit, možná ještě nepatřičněji, zásadně o etnikách, kmenech, či snad národnostech. Desetimilionová současná společenství lidí, strukturovaná a utvářející podstatné části velkých států, je dost sporné označovat stejným výrazem jako nevelká tradiční uskupení lovců. (Celkem příhodné slovo lid jsme se v plurálu zatím užívat nenaučili.)

    Vyhrazování výrazu národ jen pro určité civilizační okruhy, především ten vlastní, může zavánět šovinismem. Nikdo tu asi nezpochybní, že "mladí" Finové nebo Slováci jsou národy. Kanaďané a Švýcaři také. Ještě že jsme na pochybách třeba u obyvatel San Marina, nejstarší nepřetržitě trvající republiky světa.

    V Afghánistánu žijí Paštunové, Tádžikové nebo Uzbeci. To už snad národy jsou. Kurdové jsou podle mne národem rovněž. I když Kurdistán, jímž cestoval již před dlouhým časem, za našeho dětství, Kara ben Nemsí se svým průvodcem Halefem, na mapě nenajdeme.
    JK
    October 10, 2019 v 23.0
    Ivo Horákovi
    Někteří autoři rozlišují národy a etnika. (Abych byl objektivní: Jiní tvrdí, že to je totéž. Dovoluji si nesouhlasit.)

    Jinak zrovna Paštunové jsou učebnicová ukázka kmenově organizovaného etnika. Pro ně bych si pojem národ vůbec nedovolil použít. S Kurdy je to jistě o dost složitější, ale taky bych je označil jako etnikum.

    Dobrý text k těm definicím je tady:
    http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/narod-etnikum-identita-slovnicek-pojmu/
    Mj. z něj vyplývá, že předáci některých etnik si tento pojem, původně skutečně zavánějící velkopanským koloniálním šovinismem, velice rychle osvojili...
    Jestli přiznáme, že Kurdové existují, potom, aniž bychom použili matoucí slovo národ, můžeme mluvit o tom, že jde o lidi, spojené krom jazyka, zvyků atd. i snahou spravovat své věci na území, kde žijí, po svém. Můžeme jim i přiznat, že to chtějí dělat lépe, než to dělají vlády států, mezi které je ono území rozděleno.
    JN
    October 11, 2019 v 9.54
    Takže si to z hlediska levicového liberalismu shrňme:
    Kurdové jsou imaginární identitou, ke které se svobodně může přihlásit kdokoliv. Bojují za národní sebeurčení i když žádným národem nejsou, ale jsou největší imaginární identitou bez vlastního státu. Významným způsobem přispěli k porážce Islámského státu, který nebyl islámský a nebyl to stát, ale teroristická organizace (podobně jako třeba Rusko po bolševické revoluci). Rozdíl mezi kurdskou autonomií a Islámským státem je v tom, že jde o lidi spojené snahou spravovat své věci na území, kde žijí, po svém.
    JK
    October 11, 2019 v 10.33
    Heleně Zemanové
    Základním problémem Kurdů je jejich nejednotnost, různé a často protikladné zájmy (včetně ekonomických) jejich různých skupin, různá ideologie, kterou se předáci jednotlivých skupin řídí (nebo navenek ohánějí), různý vztah k vládám a většinovému obyvatelstvu těch čtyř států, ve kterých jich žije nejvíc (navíc se ten vztah mění v čase, a to i vůči stejným režimům) a výsledkem je vzájemná nevraživost jednotlivých kurdských skupin. Přidejte k tomu více či méně přetrvávající pozůstatky kmenových zvyklostí ve vnitřní organizaci a vzájemných vztazích těch skupin a obrázek je ne sice úplný, ale aspoň se začíná rýsovat.

    Těžko lze takto komplikovanou komunitu nazvat národem.

    Rakušany, německojazyčné Švýcary, Dány, Lucemburčany nebo obyvatele Jižního Tyrolska taky nebudete považovat za součást německého národa, i když je spojuje jazyk. (A když se o to někteří v minulosti pokoušeli, dopadlo to katastrofálně...)
    MP
    October 11, 2019 v 10.36
    Vážený pane Nusharte
    Ano, jedná se o imaginární společenství.
    Doporučuji takový snadno proveditelný experiment, který Vám umožní pochopit, co imaginární společenství je. Vezměte si na sebe sparťanské barvy a opakujte sparťanské slogany po fotbalovém zápasu Sparta -- Baník před příslušným ostravským stadionem. Stanete se tak příslušníkem imaginárního společenství sparťanských fanoušku -- to jest společenstvím spojeného obrazy a představami (images) --, ovšem přes hubu dostanete zcela reálně.
    Společenství fanoušku Sparty se přitom od národních imaginárních společenství podstatně liší: vstoupil jste do něj dobrovolně, nepotřeboval jste ho k tomu, abyste se naučil mluvit a vzdělal, můžete se účasti v něm nenáročně vzdát (s výjimkou té doby, co Vám budou rozbíjet hubu, protože fanoušci Baníku nenechají kazit zábavu a pak, s vyraženými zuby Vám stejně nebude rozumět).

    Když se v českých zemích narodíte jako Rom a v Turecku jako Kurd, narodil jste se opravdu do imaginárního společenství -- společenství vytvářeného sdílenými obrazy jeho příslušníků a tvrdě definovaného obrazy a představami/předsudky (images), které o něm má vládnoucí část populace.

    Nic proti tomu, když chcete shrnovat něco z hlediska levicového liberalismu, ale to to hledisko musíte napřed znát.

    Je zcela jedno, zda jsou Kurdové národ v moderním slova smyslu nebo přednárodní etnické společenství. Jsou skupina lidí, které Turecko, Irák a Sýrie bránily v různé míře v uplatnění jejich občanských práv a zneuznávali je právě pro represivní představy o nich jakožto Kurdech -- to nejmenším, co může Evropa pro své spojence v boji proti Islámskému státu udělat, je postavit se za jejich lidská práva důsledným hospodářským embargem agresora a diplomatickou ofenzivou, která přesvědčí o účasti na embargu další velké části světa.
    JN
    October 11, 2019 v 11.15
    Levicový liberalismus je, pane Profante, prostě synonymem pokrytectví.
    Z hlediska levicového liberalismu totiž nemohou být Kurdové skupina lidí, které Turecko, Irák a Sýrie bránily v různé míře v uplatnění jejich občanských práv, protože z hlediska levicového liberalismu jde o skupinu, která je charakterizována imaginární ("národní") identitou. Rozpoznávacím znakem příslušníka takovéto skupiny je to, že se k ní přihlásí.

    Ve "skutečnosti" (pokud Kurdové nejsou národ, nýbrž imaginární volitelná identita) Turecko, Írák a Sýrie na určitém území bránily v různé míře v uplatnění občanských práv lidem, kteří se tam "nějak náhodou" ocitli.
    + Další komentáře