Turecký vpád do Sýrie, den druhý: postup zatím jen u Tal Abjádu
Petr JedličkaTurecké jednotky a jejich klientské milice pronikly sedm kilometrů do syrského území, zatím ale jen na jednom místě. Podle prezidenta Erdogana bylo zneškodněno už „109 teroristů“. Mluvčí kurdských sil líčí situaci podstatně jinak.
Na stokilometrové části hranice mezi městy Al Abjád a Ras al-Ain zahájil nakonec turecký intervenční sbor pozemní část operace Peace Spring — celkově třetí invazi tureckých sil na syrském území. Stalo se tak ve středu v podvečerních hodinách, přibližně půl dne poté, co na příhraniční cíle začaly pálit turecké houfnice a bombardovat je turecká letadla.
Podle kusých zpráv z místa dobyly intervenční síly do čtvrtečního odpoledne několik vesnic východně od Al Abjádu a pronikly sedm kilometrů do syrského území. Ras al-Ain je stále odstřelován, palba je hlášena i z jiných částí hranice.
Turecká agentura DHA potvrzuje, že se do ofenzívy zapojilo čtrnáct tisíc ozbrojenců z Tureckem podporovaných frakcí Svobodné syrské armády (TSFA), z nichž část opustila svoje tábory v Afrínu, Azázu a Al Bábu — západosyrských regionech, které Turecko ovládlo při předchozích invazích v letech 2016 a 2018.
Oblast aktuálních bojů brání Syrské demokratické síly (SDF) s převahou kurdských milic. Úsek Al Abjád — Ras al-Ain je jen řídce osídlen a bez větších terénních nerovností. Kurdské síly zde navíc v předchozích měsících opustily své opevněné opěrné body a na americkou žádost stáhly těžkou techniku. Neočekává se tak, že by dokázaly kamenitou pláň dlouho proti plnohodnotné invazi hájit.
Oficiálním cílem vpádu je ovšem vytlačení kurdských bojovníků z dvaatřicetikilometrového pásu podél celé turecko-syrské hranice, a tedy i z velkých kurdských bašt, jakou jsou města Kobani nebo Kamišli. O ty se předpokládají velice tuhé boje.
Turecký prezident Erdogan oznámil ve čtvrtek odpoledne, že operace pokračuje hladce a útočící jednotky „neutralizovaly zatím 109 teroristů“. Dle mluvčích obránců je však situaci jiná. „Postup interventů se daří střídavě zastavovat (...) Boje pokračují ve všech vesnicích, do nichž se snaží turecké síly vstoupit,“ zhodnotil situaci pro média Marván Kamišlo, tiskový zmocněnec SDF.
„ Pumami nebo odstřelováním bylo zasaženo 181 cílů (...) zemřelo sedm civilistů. Naše síly odrazily několik tureckých pozemních útoků (...) z pohraničí prchají aktuálně desetitisíce lidí do Iráku nebo do oblastí na jih k řece Eufrat,“ uvedl pro agentury během dne Mustafa Bali, mluvčí SDF.
Argumenty Turecka
Turecko mluví o operaci jako „protiteroristické“ a „sebeobranné“. Kurdské milice působící v pohraničí považuje totiž za součást stejné odbojové a teroristické sítě jako organizaci PKK, která bojuje proti tureckému státu a jeho silovým složkám už řadu let přímo na jeho území.
Turecký prezident Erdogan navíc tvrdí, že mu americký prezident Trump a Spojené státy obecně předali vedení celé protiteroristické kampaně v Sýrii. Deklaruje tak, že Turecko chce osvobodit syrské pohraničí nejen od „kurdských teroristů“, ale i zbytků bojůvek Islámského státu. Kritikové turecké politiky se přitom obávají přesného opaku — v oblasti je několik internačních táborů pro zajaté bojovníky ISIS, které doposud hlídali Kurdové, a panují obavy, že se zadržovaní dostanou během postupu fronty na svobodu.
Turecká vláda chce dále na dobyté území přesídlit většinu z více než tří milionů syrských Arabů, kteří uprchli před válkou do Turecka. I o tom však panují pochybnosti.
Reakce z USA, postoj Ruska
Žádný z významných států tureckou operaci nepodpořil, žádný ji ale zároveň nemíní přímo zastavit. Nejkritizovanější je v tomto ohledu postoj Spojených států, jejichž stažení z oblasti invazi předcházelo.
Donald Trump sice po úvodní kritice varoval Turecko, aby „si dalo pozor“ a nedělalo nic „nehumánního“. V noci na středu ovšem vše opět přebil vyjádřením, že USA žádného spojence nezrazují, neboť „Kurdové bojují s Tureckem už po staletí“, a Spojeným státům přitom „nepomohli za 2. světové války, nepomohli nám s Normandií“.
Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo zároveň přiznal v rozhovoru pro CBS Kurdům „významný podíl“ na porážce Islámského sátu, ale prezidentův záměr „stáhnout se ze Sýrie“ je správný i podle něj.
Analytikové připomínají, že kurdská reprezentace jednala během jara o společné kontrole turecko-syrské hranice s jednotkami Syrských ozbrojených sil, tedy asadovské armády. Jednání ovšem zkrachovala, protože Damašek nebyl ochoten ustoupit ohledně Kurdy požadované autonomie v oblasti. Jižní část hranice tak střežili Kurdové s Američany, přičemž Turci vyjížděli podlél ní s americkým doprovodem na kontrolní cesty.
Někteří komentátoři jsou dnes názoru, že stažení Američanů nutí Kurdy k novému pokusu o spolupráci s Asadovým režimem, a tedy ke sblížení s Íránem a Ruskem. Jiní však připomínají, že Rusko stáhlo minulý rok svoje jednotky z kurdské oblasti před tureckým útokem na Afrín úplně stejně jako dnes USA. Kredit obou velmocí u Kurdů je tak aktuálně stejně nízký.
Současnou invazi Rusko oficiálně odsoudilo, ale explicitně přiznalo Turecku právo na sebeobranu. Specificky pak varovalo před narušením teritoriální integrity syrského území.
Velká Británie a Francie svolaly k tureckému útoku jednání Rady bezpečnosti OSN. Ani od něj se ale příliš neočekává. Za reálné maximum v současné situaci mají analytikové vesměs vyhlášení bezletové zóny nad východní Sýrií. To by tureckou invazi sice nezastavilo, snížilo by však pravděpodobnost, že se intervenční jednotky odváží postupovat výrazněji do vnitrozemí — například k toku Eufratu, což sám Erdogan ještě před několika týdny naznačoval.
Kurdské jednotky v Sýrii si získaly v uplynulých letech ve světě mnoho sympatií, když se rokem 2014 počínaje zapojily všemi silami do boje s rozpínajícím se Islámským státem. SDF ztratily v těchto bojích na jedenáct tisíc příslušníků.
Současný přístup západních zemí k turecké invazi na území, které si SDF na Islámském státu dobyly, tak mnozí označují přímo za „zradu“ či „dýku do zad“, jež se ve snaze o potření džihádistických sil v regionu nutně projeví. Samotné SDF už ve středu informovaly, že jsou kvůli tureckému útoku nuceny zastavit všechny bojové operace právě proti zbytkům ISIS a dalším džihádistům ve východní Sýrii.
Další informace:
Al Džazíra Turkey's military operation in Syria: All the latest updates
BBC News Turkey Syria offensive: Heavy fighting on second day of assault
BBC News Turkey's Syria offensive explained in four maps
Haarec What Does Turkey Really Want by Invading Kurdish Syria?
The Guardian Turkish troops advance into Syria as Trump washes his hands of the Kurds
Potvrzených mrtvých je na obou stranách několik desítek, turecká armáda ztratila ale jen tři vojáky -- všichni osotatní mrtví na její straně jsou z řad protureckých syrských milic.
Turecká armáda uvádí, že neutralizovala -- což znamená zabila, zranila nebo zajala -- 73 bojovníků kurdské milice YPG. Turecké ministerstvo obrany souběžně tvrdí, že bylo neutralizováno už 399 kurdských ozbrojenců. Kurdské orgány uvádějí, že zatím zemřelo 29 jejích bojovníků.
Civilisté dále masově utíkají. Na pozorovatelské základě u KObani přitom stále zůstává americká jednotka.