Uhelná komise, která má během příštího roku zformulovat konkrétní plán na odklon české energetiky od uhlí, se v úterý sešla na svém druhém jednání. Zasedání se omezilo na organizační otázky a plánování práce jednotlivých pracovních skupin. Souběžně se před Úřadem vlády uskutečnil happening v režii environmentální organizace Extinction Rebellion, jež požaduje, aby si kabinet Andreje Babiše (ANO) vytknul za cíl dosažení uhlíkové neutrality již v roce 2025.

„Jednání Komise bych nijak výrazně nehodnotil. Bylo velmi technické a zabývalo se spíše rozdělením do pracovních skupin, výhledem práce a problematikou zpracování podkladů,“ sdělil po zasedání Deníku Referendum jeden ze dvou členů Komise zastupujících ekologické nevládní organizace, Jan Rovenský z Greenpeace.

Zatímco se Komise scházela, před právě rekonstruovaným Úřadem vlády demonstrovala necelá dvacítka lidí usilujících o to, aby odpovědná místa přišla co nejrychleji s jasným plánem na opuštění uhlí coby nejšpinavějšího zdroje energie. Akci v podobě demonstrativního „die-inu“, tedy předstírané smrti, svolala stále poměrně nová česká odnož environmentálního hnutí Extinction Rebellion.

„Nezajímají nás výroky o ‚rozumných řešeních‘. Závěry zkoumání špičkových světových vědců jsou alarmující. Přicházíme s řešením pozdě a jediná naše šance je zatáhnout co nejdříve za záchrannou brzdu. Už nemůžeme dlouze diskutovat, jestli to s cestujícími drcne,“ uvedli organizátoři happeningu.

Klimatická opatření podle nich mají cílit k uhlíkové neutralitě v roce 2025, a to i za cenu případných ekonomických ztrát. „Nepotřebujeme k životu neustálý ekonomický růst, ale stabilní klima je pro nás nezbytnou nutností,“ konstatovali. A neochotu vlády sáhnout k razantním opatřením označili za „trestuhodnou nečinnost“.

Ač na celou akci, jež se odehrála na úzkém prostranství mezi zábranami ohraničujícími vstup do Úřadu vlády a silnicí, dohlížela policie, vše proběhlo v poklidu. Většina aktivistů ležela na zemi s hesly jako „Dochází nám čas“ či „Uhlí — víc než život?“, zatímco další rozdávali kolemjdoucím letáky vyzývající k zapojení do hnutí za klimatickou spravedlnost. Extinction Rebellion mobilizuje především na říjen, kdy chce demonstrovat na Václavském náměstí a současně v Praze přistoupit k akcím občanské neposlušnosti.

Ekologové vyčítají vládě liknavost, ta kritiku odmítá

Babišova vláda však tvrdí, že znepokojení není na místě, neboť - jak premiér uvedl na klimatickém summitu Organizace spojených národů v New Yorku — Česká republika naplňuje závazky plynoucí z Pařížské dohody. A je připravena do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o čtyřicet procent a o osmdesát procent do poloviny století.

Ekologové a klimatičtí aktivisté ovšem jeho optimismus nesdílejí. Babiš podle nich srovnání se začátkem devadesátých let zvolil účelově, protože emise v té době vlivem těžkého průmyslu a rozsáhlého spalování uhlí dosahovaly výrazně vyšších hodnot než dnes.

Množství vypuštěného oxidu uhličitého tehdy přesahovalo hodnotu 160 milionů tun. Během necelých třiceti let kleslo na přibližně sto milionů. Což stále v přepočtu na počet obyvatel v mezinárodním srovnání představuje výrazný nadprůměr. Zatímco celosvětově na jednoho člověka připadá zhruba 4,4 tuny oxidu uhličitého ročně, české emise na hlavu atakují hranici deseti tun.

Česká republika navíc podle členů Komise zastupujících ekologické organizace Pařížskou dohodu fakticky neplní. Současný výhled totiž počítá s těžbou a spalováním uhlí i po roce 2037, kdy podle nové studie vědců z organizace Climate Analytics nesmí nejšpinavější energetickou surovinu používat prakticky nikdo, má-li být dosaženo cíle maximálního světového oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti éře před průmyslovou revolucí. Státy světového Severu by proto měly s pálením uhlí přestat ještě dříve, a to k roku 2031.

Ekologický hlas je ale v Komisi poměrně slabý. Kromě již zmíněného Rovenského a Jiřího Koželouha, který reprezentuje asociaci Zelený kruh, v ní zasedá deset politiků v čele s ministry životního prostředí a průmyslu a obchodu. Následují čtyři zástupci odborů a zaměstnavatelů, dva akademici a předseda Českého báňského úřadu. Ti všichni mají sice nejpozději v září příštího roku přijít se společným stanoviskem, zda se jím ale bude vláda řídit, není zřejmé. Komise má statut poradního orgánu a její názor je tedy čistě doporučující.