V evropské politice začíná v současnosti nové období: sestavuje se nová Evropská komise, hledá se nový předseda Evropské centrální banky, začíná pracovat nový Evropský parlament (EP). Do všech těchto procesů přitom promlouvají výsledky letošních voleb do EP, které v posledku nepřinesly triumf nacionalistických a evroskeptických sil, jak se mnozí obávali, ale spíše opak.

Za prvé, byl zde výrazný nárůst volební účasti — okolo deseti procent. To ukazuje, že občané vnímají EU čím dál více jako jednu z dimenzí svého vlastního politického prostoru. Ve větší míře než v minulosti jsme svědky zájmu o evropskou politiku, přijetí společné měny i konceptu evropského občanství. To vše jsou důležité kroky na cestě k vzniku skutečného evropského demosu, skutečného celoevropského lidu v politologickém významu.

Euro nebylo tématem letošních předvolebních kampaní, protože pro většinu voličů ze států, kde jím platí, jde již o běžnou součást života. Navíc se voleb účastnili i Britové, třebaže už jednou nohou na odchodu. Potvrdilo se, že i pro ně mají evropské volby stále svůj význam a demokratickou hodnotu.

Za druhé, byl zde jasný střet mezi těmi, kdo se staví za Evropskou unii, a těmi, kdo se staví proti ní, přičemž stoupenci EU vyhráli. V Evropském parlamentu má nyní prounijní tábor velkou převahu. Novým předsedou Parlamentu se stal přesvědčený Evropan David Sassoli, nová předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová byla potvrzena hlasy napříč prounijními frakcemi. Katastrofický scénář rozvrácení EU nacionalistickou a populistickou vlnou se nekoná, i když ani v budoucnu neradno podceňovat její destrukční potenciál.

Není zapotřebí ani truchlit, že se nedodržel důsledně princip spitzenkandidátů — tedy zásada, že na předsedu Komise bude automaticky navržen volební lídr té skupiny stran, která získá v evropských volbách největší podporu. V parlamentní demokracii nevládne nutně ten, kdo získá nejvíce hlasů; zpravidla důležitější je schopnost sestavit koalici, která má v posledku většinu.

To, že hlavy členských států a vlád, tedy Evropská rada, nominují do čela Komise někoho jiného než spitzenkandidáta vítězné skupiny, neznamená, že se nectí výsledky voleb. I na navrhovaném složení Evropské komise je to ostatně znát. Odráží se zde spíše napětí mezi dvěma zdroji politické legitimity — přímou volbou občanů do Evropského parlamentu a rozhodnutí hlav států a vlád, které si zvolili ti stejní občané v jednotlivých zemích.

Do budoucna je nicméně zapotřebí politické reformy, která na základě dosavadních zkušeností ustaví systém, jež bude přehlednější, efektivnější a demokratičtější. Klíčovým aspektem její přípravy bude i otázka nových pravomocí pro Evropský parlament včetně práva navrhovat evropskou legislativu a otázka ustavení evropských politických stran jako samostatných nadnárodních entit, eventuálně i s jednotnými celounijními kandidátkami.

Jinak se politický život v EU bude v začínajícím pětiletém období točit kolem programu nové Komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová zahrnula do svých plánů i četné progresivní body. Z oficiální komunikace mezi ní a předsedkyní sociálnědemokratické frakce Iratxou Garcíovou Pérezovou vyplývá, že von der Leyenová začlenila do svého programu i tyto priority:

• klimaticky neutrální Evropa, jež sníží své emise CO2 do roku 2030 o více než padesát procent,
• více prosperující Evropa s kvalitními pracovními místy zvláště pro mladé lidi, s minimální mzdou a s unijním mechanismem na podporu nezaměstnaných,
• dokončení bankovní unie a zohlednění rozvojových cílů OSN,
• sociálně vstřícná, férová a rovnoprávná Evropa garantující sociální práva (minimální mzdu, z níž lze vyžít, evropskou garanci dětských práv),
• vytvoření unijní strategie k posílení rovnosti mezi pohlavími, která propojí aspekt stejného odměňování za práci a účinné nástroje pro boj s genderem podmíněným násilím,
• zdanění obřích společností a konsolidace základů pro korporátní daň,
• důsledná obhajoba a prosazování vlády práva,
• vyjednání nového shody na přístupu k migraci, jež bude založen na nové dohodě o migraci a azylu, nových způsobech sdílení související zátěže, novém ošetření legální migrace, vytvoření nového režimu fungování evropských hranic a sdíleného systému kontrol i boje s organizovaným zločinem a pašeráky lidí,
• agenta otevřeného a férového trhu,
• opuštění režimu jednomyslného hlasování a zavedení většinového hlasování v otázkách vnějších vztahů EU,
• a v neposlední řadě: náš budoucí vztah s Velkou Británií.

Z originálu EU Governance in the new term vydaného v The Progressive Post přeložil a redakčně zpracoval PETR JEDLIČKA.