Zatímco politické strany zahájily horkou část předvolební kampaně, většina médií začíná spekulovat o možnostech povolebního uspořádání. Spekulace ovšem nejsou vedeny snahou analyticky čtenářům přiblížit reálné možnosti vládního uspořádání po volbách, ale sofistikovaně manipulovat se čtenáři tak, aby pravicový tisk ovlivnil jejich předvolební jednání.

Tak například server týden.cz pod nadpisem Co nás čeká po volbách čtenáři sděluje, že existují pouze tři možnosti povolebního uspořádání: levicová vláda sociálních demokratů s podporou KSČM, velká koalice ČSSD a ODS nebo pravicová vláda občanských demokratů s TOP 09.

Včera pak publikoval portál iDnes.cz ještě bizarnější text, v němž Tereza Strnadová píše o pasti šéfa sociálních demokratů: „I kdyby teď vyhrál volby, bylo by mu to k ničemu. Koalici by prostě neposkládal, neměl by s kým. Vyplývá to z vyjádření šéfů ‘malých‘ stran, které mají podle průzkumů naději, že se dostanou do Sněmovny,“ dělá mladofrontovní autorka textu propagandu pro ODS.

Varianty povolebního uspořádání

Spekulace pravicového tisku o pouhých třech — pravicová složená z ODS a malých stran, levicová jako spolupráce ČSSD a KSČM a velká koalice ČSSD a ODS — možnostech povolebního uspořádání se ve světle tradic koaličních vlád u nás jeví evidentně jako v lepším případě nepoučené plácnutí do vody, v horším a pravděpodobnějším případě jde o manipulaci čtenářů ve snaze strašit návratem vlády komunistů v případě vítězství sociálních demokratů.

Novináři tu navazují na tradici mobilizace — započatou Václavem Klausem — voličů proti straně, jež je pokračovatelkou více jak stoletého sociálnědemokratického hnutí, k němuž se hlásilo nemálo úctyhodných lidí. Za všechny jmenujme Tomáše Masaryka.

Skutečnost je však složitější i jednodušší současně. Jednodušší v tom, že principiální možnosti povolebního uspořádání jsou pouze dvě: buď vládu sestaví sociální demokracie anebo pravicové strany. Složitější v tom, že faktické varianty konkrétního vládního uspořádání jsou mnohem pestřejší, než jak je český tisk redukuje.

Ostatně tuto možnost si uvědomuje i předseda ČSSD Jiří Paroubek, který v posledních týdnech nejednou upozornil na fakt, že se do Poslanecké sněmovny může dostat více subjektů, než bylo doposud obvyklé.

„To tady vytvoří trochu jinou situaci a jestli, upřímně, levice včetně komunistů nebude mít většinu, tak vznikne pravicová vláda, to je zřejmé. I z pozice, že by ODS měla třeba osmnáct, dvacet procent hlasů, může s těmi středo-pravými subjekty vytvořit vládu, a to pak jaksi se už nemáme o čem bavit," prohlásil například Jiří Paroubek.

Možných koalic může být mnohem více, a současně není definitivně uzavřeno, kdo se ve Sněmovně nakonec skutečně ocitne. Propaganda v pravicovém tisku sice říká, že sociální demokraté nebudou mít partnery, nicméně zapomíná připomenout, že pokud vláda malých stran s ODS nebude možná, což je více než pravděpodobné, malé strany mohou začít uvažovat úplně jinak.

Za všechny argumenty stačí připomenout situaci po minulých volbách, kdy byl Miroslav Kalousek ochoten jít do vlády spolu se sociální demokracií za tiché podpory komunistů.

Na rozdíl od pravicového tisku si komplikovanost možného rozložení mandátů po volbách uvědomuje Jiří Paroubek, který vytrvale nemluví o jedné, nýbrž minimálně o dvou možnostech vlády ČSSD v případě jejího volebního vítězství.