Odcházející Mirek Topolánek má v pondělí 12. dubna na výkonné radě ODS navrhnout vyškrtnutí Ivana Langera z čela olomoucké kandidátky jako jeden z bodů dohody o komplexním řešení současné situace v ODS.

Langerovo vyškrtnutí z kandidátky má být  podle informací Lidových novin podmínkou pro jeho hladký odchod z funkce předsedy. Topolánek současně v rámci dohod musel akceptovat setrvání pražského primátora Pavla Béma na dvojce tamní kandidátky.

Je skutečně reálné, aby jedním z výstupů pondělní výkonné rady občanských demokratů bylo vyškrtnutí olomouckého lídra z kandidátky pro květnové parlamentní volby? Na posledním jednání výkonné rady bylo pro toto řešení údajně téměř jistých osmadvacet až třicet hlasů ze zhruba padesátičlenné výkonné rady ODS.

Nový lídr ODS Petr Nečas — jenž měl být s plánem dopředu seznámen — nicméně prohlásil, že Langer by mohl být vyškrtnut pouze na přání olomoucké ODS. Ta to ale odmítá.

Olomoucký politolog Pavel Šaradín, jenž je detailně obeznámen se situací ODS v Olomouci, řekl Deníku Referendum, že by další změna ve vedení ODS takto krátce před volbami straně spíše uškodila. „Langer si v Olomouci po celou dobu své politické dráhy vždy pragmaticky budoval pevnou pozici, a tudíž je nepravděpodobné, že by se ho nyní chtěla olomoucká ODS zbavit,“ řekl Šaradín v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Pozice Ivana Langera je diametrálně odlišná od pozice Mirka Topolánka před rezignací. Zatímco za Topolánkem až na několik jedinců už nikdo nestál, za Langerem stojí právě celá místní organizace občanských demokratů,“ myslí si Pavel Šaradín. Podle jeho slov by bylo zničující se v takto krátké době před volbami zbavovat lídra.

To potvrzuje i Lukáš Jelínek, podle kterého si sice Topolánek myslí, že spustí lavinu, avšak neuvědomuje si Langerovo pevné regionální zakotvení ve straně.

„Navíc se ukazuje, že dělení občanských demokratů na dobré a špatné, nebo na čisté a ušpiněné politickou praxí v realitě neexistuje. ODS se pokouší voličům sdělit, že čistý a korupcí netknutý Nečas střídá Topolánka, avšak právě situace kolem Langera dokazuje, že občanští demokraté na tato dělení dojíždějí,“ myslí si politolog Jelínek.

„Celá situace naopak svědčí o tom, že dění v ODS určují boje regionálních klik, různých kmotrů a velrybářů. Občanská demokratická strana působí rozklíženým dojmem, kde proti sobě v boji o moc stojí semknuté regionální organizace,“ říká pro Deník Referendum Lukáš Jelínek. Pavel Šaradín v podobném duchu podotýká, že vyškrtnutí Ivana Langera z kandidátky by mohlo způsobit konflikt například české ODS versus moravské ODS.

„Pravděpodobnější je varianta, že se současná podoba vedení a kandidátek ODS nebude už do voleb měnit. A to si myslím navzdory pověsti a skandálům, jež si například právě Langer s sebou nese,“ říká Pavel Šaradín. A dodává, že změny nastanou až při povolebním kongresu strany, kde lze hlubší obměnu v předsednictvu strany předpokládat.

„Je pravděpodobné, že někteří z občanských demokratů již jednají s výhledem na kongres, z nějž vzejde nový předseda a místopředsedové ODS. Pravděpodobnou motivací mnohých jsou jistě i podzimní komunální volby a pověst ODS v regionu,“ myslí si Lukáš Jelínek.

Podle bývalého pražského primátora Jana Kasla je situace uvnitř občanských demokratů setrvale v tristním stavu a ani seberazantnější obměna ve vedení ODS — a je jedno, zda před, či po volbách — nezmění principy jejího fungování.

„Od roku 2002, kdy jsem z ODS vystoupil, se ta strana nepohnula ani o milimetr. Je neprostupná a v podstatě všichni její čelní představitelé v ní jsou nikoli kvůli službě obci, nýbrž kvůli svému osobnímu obohacení. Jde jim o byznys v politice,“ tvrdí rezolutně Jan Kasl.

„V momentě, kdy by se změnila, nebyla by to ODS, kterou zakládal Václav Klaus. Její chování pramení z principů jejího fungování, které má již od svého vzniku v základech. Ta strana by se musela snad jedině rozpadnout a na jejích troskách vzniknout partaj nová. Jedině tak si umím představit existenci kultivované liberálně-konzervativní pravicové strany u nás, jež by byla důvěryhodná, a tedy i volitelná,“ uzavírá pro Deník Referendum Jan Kasl.